Kverulant.org opět zmapoval účast volených zástupců lidu na jednání sněmovny. Zjistil, že poslanci Bohuslav Svoboda (ODS), Petr Vrána (ANO 2011) a Ivo Vondrák (ANO 2011) byli v roce 2024 přibližně jen na polovině jednání. To jim však nebránilo pobírat poslanecký plat v plné výši a inkasovat poslanecké náhrady. Kverulant to považuje za nemravné, protestuje a vyzval všechny uvedené poslance, aby složili mandát, protože jej nedokáží řádně vykonávat. Kverulant usvědčuje věrolomné politiky již od roku 2009. Pomozte mu v tom alespoň symbolickým darem
Na úvod budiž řečeno, že Kverulant je přesvědčeným zastáncem liberální demokracie a svým příspěvkem nechce zvyšovat nedůvěru v tak důležitou instituci parlamentní demokracie, jakou je právě Parlament. Na druhou stranu, veřejnost má plné právo vědět, jak její zástupci pracují za jejich peníze.
Po podzimních volbách v roce 2021 se 8. listopadu 2021 uskutečnila první schůze Poslanecké sněmovny. Poslanci na ní složili tento slib: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ Složením tohoto slibu tak začalo 9. volební období.
Kdo není přítomen, nezastupuje své voliče
Jedním z hlavních principů zastupitelské demokracie je hledání řešení v parlamentní rozpravě. Je zřejmé, že kdo není na této rozpravě přítomen, nezastupuje v ní své voliče a porušuje tak poslanecký slib, který mu ukládá vykonávat mandát v zájmu všeho lidu. Proto Kverulant provedl rozsáhlou analýzu poslanecké docházky, poslaneckých náhrad a poslaneckých platů.
Benevolentní evidence docházky
Docházka se eviduje tak, že se poslanci při vstupu do jednacího sálu přihlásí prostřednictvím hlasovacího zařízení. Toto přihlášení se považuje za potvrzení účasti na celý daný jednací den. Jednacím dnem se rozumí doba od 9:00 hodin prvního dne do 8:59 hodin dne následujícího, a to i v případech, kdy během tohoto časového období probíhá více schůzí. Poslanecká sněmovna vždy přerušuje jednání v 8:59 a od 9:00 zahajuje nový jednací den. Lze si tedy snadno představit, že se poslanec dostaví v daném jednacím dni do sněmovny pouze zaevidovat svou docházku a po svačině v parlamentní kantýně parlament opustí.
Informace nebyly zadarmo
Kverulant si opět od Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (PSP) vyžádal informace o tom, jak pilně chodili poslankyně a poslanci do práce, kolik za to dostali a jak za peníze daňových poplatníků cestovali po světě. Než mu PSP tyto informace poskytla, musel Kverulant zaplatit 15 600 Kč, jako „úhradu nákladů spojených s mimořádně rozsáhlým vyhledáváním požadovaných informací.“
Kverulant z poskytnutých informací sestavil tabulku o účasti, odměnách a náhradách vyplacených za období od 1. ledna do 7. září 2024, tedy za I. až III. Q roku 2024. Kverulant zjistil, že v tomto sledovaném období se uskutečnilo celkem 50 zasedání. Přestože si poslanci dali bezmála dvou měsíční prázdniny, od 12. července 2024 do 10. září 2024, nepomohlo to mnohým z nich k 100% účasti na jednáních.
Pojďme se nyní podívat na poslance, kteří i přes dlouhé parlamentní prázdniny a benevolentní způsob vykazování docházky nebyli schopni dorazit ani na přibližně polovinu ze všech jednacích dnů.
Když vynecháme několik poslanců, kteří svůj slib složili jako náhradníci až v roce 2024, tak zdaleka nejhorší účast měl Bohuslav Svoboda (ODS). Svoboda se do dolní sněmovny dostavil jen 27krát z 50 jednacích dnů. Jeho docházka je tak na úrovni 54 %, to však Svobodovi nebránilo aby inkasoval celkem hrubý plat včetně náhrad podle §. 5 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 236/1995 ve výši 1 420 200 korun. Z toho náhrady a kancelářský materiál činily 498 600 korun čistého.
Kumulace funkcí aneb kašleme na voliče
Nejen na Bohuslavovi Svobodovi je dobře vidět jedna z chronických nemocí, kterou trpí česká politika či, chcete‑li, správa veřejných věcí. Tato choroba se jmenuje kumulace funkcí. Hlavní symptom této nemoci je zřejmý, je jím nekvalitní, ledabylá a nekoncepční správa státu. Politici ani teoreticky nemohou mít čas byť jenom získat všechny informace, které by měli znát, když rozhodují o našich záležitostech. Vždyť například funkce radního v jakékoliv velké municipalitě, a zvláště v hlavním městě Praze, je velice mentálně i fyzicky náročná, jako práce víc než na plný úvazek. A ne dosti na tom, politici tímto přístupem vyjadřují i pohrdání voliči. Vždyť jako by říkali: „Ano, vy jste si nás sice zvolili, ale ve skutečnosti na práci pro vás kašleme nebo ji za nás bude dělat někdo jiný, někdo v pozadí a my se budeme moci soustředit na to nejdůležitější. Tím je obsluha nás samých.“
Stejně mizernou účast jako primátor Svoboda měl i Petr Vrána (ANO 2011). I ten přišel jen 27krát z 50 jednacích dnů. Podle Wikipedie byl v roce 2022 zvolen primátorem města Přerov. Před vstupem do politiky pracoval jako obchodní manažer v chemičce Precheza. Jeho politická kariéra zahrnuje také pokusy o zisk senátorského mandátu, přičemž v roce 2020 v senátních volbách neuspěl, ale v následujících volbách do Poslanecké sněmovny se mu podařilo být zvolen. Ani slabá docházka Vránovi nebránila, aby za 27 dnů, kdy se do sněmovny dostavil, inkasoval celkem hrubý plat včetně náhrad ve výši 1 692 900 korun. Z toho náhrady činily 583 200 korun čistého.
Ani pánové Martin Kupka a Pavel Blažek (oba z ODS) v poslaneckých lavicích moc času nestrávili. Kupka jen 28 dnů a Blažek 29 dnů. V rámci objektivity je však třeba dodat, že oba jmenovaní jsou ministři vlády a na plat ve sněmovně tak nemají nárok. Nicméně poslanecké náhrady jim vypláceny byly, byť to u obou za sledované období bylo jen necelých 20 tisíc korun. Na druhou stranu, pokud má Blažek čas po zasedání vlády strávit pět hodin se značně kontroverzním poradcem exprezidenta Martinem Nejedlým v jedné z pražských restaurací, je spravedlivé po něm chtít, aby do sněmovny chodil častěji.
Posledním ze šestice notorických absentérů s účastí pod 60 % byl Ivo Vondrák, zvolený za ANO 2011. Vondrák přišel jen 29krát z 50 jednacích dnů. Vondrák je také zastupitelem Moravskoslezského kraje. V minulosti zastával pozici hejtmana Moravskoslezského kraje a byl rektorem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Podle Wikipedie Vondrák v roce 1988 vstoupil do KSČ a jeho politická kariéra zahrnovala i členství v hnutí ANO 2011, ze kterého v únoru 2023 vystoupil. V roce 2024 se stal zakladatelem a předsedou nového politického hnutí Osobnosti pro kraj. Ani slabá docházka Vondrákovi nebránila aby za 29 dnů, kdy se do sněmovny dostavil, inkasoval celkem hrubý plat včetně náhrad ve výši 1 590 300 korun. Z toho náhrady činily 668 700 korun čistého.
Poslanci s příjmem nad 2 miliony korun
V poslanecké sněmovně bylo devět poslankyň a poslanců, kteří za první tři čtvrtletí roku 2024 vykázali celkový příjem vyšší než 2 miliony korun. Šlo zejména o různé předsedy a místopředsedy, ať už Parlamentu nebo jednotlivých poslaneckých klubů. Nejvíce si vydělala Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), a to téměř 3 miliony korun. Věra Kovářová (STAN), Jan Skopeček (ODS), Jan Bartošek (KDU-ČSL), Karel Havlíček (ANO 2011) a Olga Richterová (Piráti), ti všichni si odnesli 2,3 milionu korun. Alena Schillerová (ANO 2011), Aleš Juchelka (ANO 2011) a Aleš Dufek (KDU-ČSL) si vydělali něco přes 2 miliony korun.
Čeští poslanci se mají lépe než němečtí
MF DNES v roce 2023 porovnala, jaký mají čeští poslanci plat v rámci Evropy. Vycházeli z toho, že základní mzda řadového českého poslance je 102 400 korun. To je sice pravda, ale tento nízký základní plat bralo v roce 2023 jen 10 poslanců z 200. Skutečný průměrný plat poslanců byl v tomto roce 121 tisíc hrubého měsíčně. Navíc k platu nejsou připočteny poslanecké náhrady, které přitom představují více než polovinu poslaneckých příjmů.
Nominálně v evropském kontextu berou nejvíce Němci. Poslanci Bundestagu vydělají měsíčně v přepočtu zhruba 243 tisíc korun. Po zohlednění průměrné mzdy, která u našich západních sousedů činila v roce 2022 okolo 4 100 eur, čeští poslanci německé kolegy porážejí. Berou totiž 2,5násobek průměrné mzdy, zatímco Němci zhruba 2,3násobek. Podobně vychází srovnání i se sousedním Rakouskem. Tamní poslanci mají sice základní plat ve výši zhruba 220 tisíc korun, v poměru k průměrné mzdě v zemi ale berou „jen“ 2,3násobek. Rakouská průměrná mzda je zhruba 2,5krát vyšší než ta česká, která v roce 2022 dosáhla na 40 353 korun.
Kromě poslaneckého platu a poslaneckých náhrad má řada českých poslanců ještě další přivýdělek, například ve správních a dozorčích radách zdravotních pojišťoven. Kverulant zmapoval, že ve statutárních orgánech Vojenské zdravotní pojišťovny, ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra, ve Všeobecné zdravotní pojišťovně a v Oborové zdravotní pojišťovně je celkem 126 politických exponentů. Jejich odměna činí v průměru 30 tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce.
Další zvýšení platů
V roce 2024 se očekává zvýšení platů poslanců a dalších vrcholných politiků v České republice. Podle navrhované novely zákona by se plat řadového poslance měl zvýšit o 7 100 korun na celkových 109 500 korun měsíčně. To představuje nárůst přibližně o 7 % oproti stávající výši platu. Původní návrh zákona předpokládal mnohem vyšší zvýšení, až o 14 000 korun, což vyvolalo silnou kritiku ze strany opozice, která označila plánované zvyšování platů za nehorázné a arogantní. Opoziční strany, jako ANO a SPD, prosazují zmrazení platů politiků na pět let. Novela nyní směřuje k projednání v rozpočtovém výboru a je třeba ji schválit do konce ledna, aby bylo možné stanovit platy pro příští rok.
Nechodíte do práce? Odstupte a vraťte peníze
Jak už bylo v úvodu řečeno, je jedním z hlavních principů zastupitelské demokracie hledání kompromisního řešení v parlamentní rozpravě. Je zřejmé, že pokud poslanec není této rozpravy účasten, nezastupuje tam své voliče a porušuje tak poslanecký slib, který mu ukládá vykonávat mandát v zájmu všeho lidu. Proto by se poslanci, kteří se jednání parlamentu účastní jen málo, měli svého mandátu vzdát a vrátit peníze. K tomu Kverulant vyzval každého z výše uvedených šesti poslanců, kteří měli docházku menší než 60 %.
Kategorie: Autorské články