Zatímco mnoho evropských zemí vede razii na svobodu slova, polský vrcholný soud šlape na brzdu u nového zákona o „nenávistné mluvě“.
V Polsku si aktivisté za svobodu slova urvali významné vítězství, když Ústavní soud rozhodl, že klíčová ustanovení tzv. „zákona o nenávistné mluvě“, který usiloval o rozšíření rozsahu nenávistných zločinů v Trestním zákoníku, jsou protiústavní. Soud shledal, že navržené dodatky zakládají „nepatřičné vměšování do ústavou chráněné svobody projevu.“
Takové rozhodnutí je vítězstvím pro námitky předložené prezidentem Polské republiky Andrzejem Dudou, který v dubnu tento zákon předložil k preventivní revizi.
„Ústavní soud dal za pravdu kroku prezidenta Polské republiky a postavil se na stranu svobody slova. Rozhodnutí bylo vydáno jednohlasně celým soudem,“ poukazoval šéf prezidentovy kanceláře Zbigniew Bogucki.
Tento dodatek zákona schválený letos 6. března je zaměřen na rozšíření katalogu nenávistných zločinů tak, aby zahrnoval čtyři nové skutkové podstaty: věk, gender, invaliditu a sexuální orientaci. Jeho účelem bylo zajistit, že nenávistné zločiny zakládající se na těchto charakteristikách by se stíhali ex officio (tj. správními orgány), aniž by to vyžadovalo soukromou žalobu.
Tribunál však shledal ustanovení tohoto dodatku jako protiústavní a považuje je za „neoddělitelně provázaná s celým zákonem.“
Soudce Justyn Piskorski, který posloužil jako vyhlašovatel, ve zdůvodnění rozsudku poukázal, že nové diskriminační skutkové podstaty byly „nepřesně definovány“ a je náchylný k „přehnané šířce dosahu“ a k „mechanistické“ kriminalizaci projevu. Prohlašuje, že Ústavní soud si myslí, že nové formulace těchto skutkových podstat „činí z hranici mezi oprávněnou kritikou, žerty, polemikami a zločinem neurčitou.“
Soud zdůraznil, že ač jsou urážlivá prohlášení nepřípustná, tak omezování svobody projevu zákonem podle nedostatečných definic porušuje ústavní práva:
„Tribunál v tomto případě shledal, že ač je nepřípustnost prohlášení vůči jakékoliv skupině nebo veřejnému orgánu ve veřejném prostoru nezpochybnitelná, tak omezování svobody projevu zřízením určitých typů zakazujících zákonů s nedostatečně definovanými charakteristikami porušuje ústavní svobodu slova,“ napsal tento soud.
Soud vyjádřil i obavy, že nový zákon by vychýlil trestní zákon mimo pro něj určenou roli. Podle názoru Ústavního soudu by trestní zákon nebyl už jen „poslední možností využívanou výhradně k boji s nejzávažnějšími formami nenávisti nebo násilí, nýbrž by se z něj mohl stát nástroj k cenzuře projevu, který nebyl zamýšlen diskriminačně.“
Soudce Piskorski zdůrazňoval, že dodatek zavádí „nepatřičné vměšování do ústavně chráněných svobod projevu,“ s varováním, že jejich uplatnění by mohlo být „nepředvídatelné“ a náchylné ke „svévolnému rozhodování jak soudů, tak i orgánů uplatňování zákona.“
Přednesl i potenciálně odstrašující účinek na veřejnou debatu:
„Existují rizika klasifikace kritických komentářů, polemik nebo výzkumů ohledně sexuální identity, kulturních norem, sociálních hnutí nebo relevantní legislativy jako trestných činů,“ napsal tento soudce a dále objasnil, jaká je správná funkce trestního zákona v demokracii, kdy napsal: „Trestní zákon by se neměl zneužívat k omezování pluralismu názorů vylučováním kontroverzních prohlášení, která jsou podstatou demokratického diskurzu. Trestní zákon by se neměl využívat k ochraně před všemi formami kritiky nebo sociální nespokojenosti, nýbrž pouze v případech skutečného porušování osobních práv a oprávnění.“
Výnos vydal Tribunál v plném obsazení a byl jednohlasný. Po tomto verdiktu potvrdil ministr Bogucki, že prezident je teď „povinen“ tento dodatek zákona odmítnout podepsat.
Bogucki už v minulosti tvrdil, že březnový dodatek zákona představuje „úder na svobodu slova,“ a to zčásti kvůli „nedostatečné konkrétnosti“ skutkových podstat. Když se dotazoval na použití požadavků na věk, tak se ptal: „Znamená toto ustanovení i to, že nemůžete vyjádřit svůj názor, když někomu řeknete, promiňte mi to slovo ‚hulváte‘? Byl by to výraz, který spadá pod Trestní zákoník, nebo ne?“
Dospěl k závěru, že nedostatečná objasnění by vedla k přehnaným omezením veřejného diskurzu: „Taková nedostatečná vyjasnění by způsobila omezení veřejné debaty, aby byla omezená a svázaná a vedlo by to k takové dalekosáhlé, člověk by mohl říci, politické korektnosti, při níž nebudete moci vyjádřit své názory, i když nebudou negativně zaměřené.“
Bogucki rovněž tvrdil, že ty nové skutkové podstaty už byly „adekvátně chráněny, např. v občanském a trestním zákoníku,“ a poukazuje, že uchylovat se k dalším „represivním akcím státu by ve skutečnosti vedlo k sevření veřejné diskuse jen do specifického rozsahu.“
Kategorie: Autorské překlady