Italská konzervativní premiérka Giorgia Meloni varuje, že spousta evropských vůdců na prezidenta Donalda Trumpa reaguje příliš „instinktivně“, takže nikdy nepřemýšlí nad tím, zda na tom, co říká, něco není.
Jediná vůdkyně evropské vlády, která byla letos pozvána na inauguraci prezidenta Donalda Trumpa, Giorgia Meloni, varuje své druhy ve vládách, že tento kontinent při interakcích USA postrádá pragmatičnost a schopnost jednat v nejlepším zájmu svých národů. Dále, zatímco mnozí reagují na kritiku Evropy od Trumpova Bílého domu s pobouřením či až s hrůzou, tak si nikdy neudělají čas na reflexi těch pravd, které takové komentáře obsahují.
Viceprezident JD Vance, který je čímsi jako emisarem prezidenta Trumpa pro Evropu, byl občas velice kritických k evropským členským státům, když poukazoval, jak podrývají svobodu slova a demokracii. Zatímco národy EU obecně samy sebe považují za globálního strážce takovýchto ctností, tak se tento kontinent ve skutečnosti v poslední době stal výrazně posedlý cenzurou a tradiční politické strany zachází hodně daleko v tom, aby nově vznikající strany a populisty nepustily k moci, i přes jejich vysokou úroveň lidové podpory.
Na tato vyjádření viceprezidenta reagovala premiérka Meloni v komentářích pro britský Financial Times, tj. ve vzácném interview s neitalskými novinami, a říkala, že většina těm vyjádřením nerozuměla správně a že ta by se neměla zavrhovat. Těm novinám řekla: „Musím říct, že já souhlasím… Říkám to už roky… Evropa sebe sama trochu ztratila.“
A běžní Evropané by se neměli cítit být Trumpovými komentáři dotčeni, řekla, protože ty on nemá v hledáčku. Spíše jde o „vládnoucí třídu“ a její přístup k moci, který znamená, že spíše než aby hledali odpovědi na problémy, které vidí voliči, tak jim místo toho „vnucují“ ideologii, a právě to Trumpův Bílý dům kritizuje.
Evropští vůdci, říká Meloni, jsou ve svých přístupech k Trumpovi „trochu moc politikářští“ a nejsou dost pragmatičtí. Pokračovala: „Občas mám dojem, že prostě reagujeme instinktivně… V těchto věcech musím říci: ‚Nebreptejte, hoši. Pojďme se zamyslet‘.“ Je to prostě záležitost hájení národních zájmů, řekla.
Ač média a nevládní politici váznou svým myšlením v roce 2017, tak ve druhém Trumpově prezidentském období hrstka stran u moci v evropských zemích začala k Trumpovi zaujímat pragmatičtější přístup a v několika málo případech dokonce připouští, že by v některých záležitostech „mohl mít“ Bílý dům pravdu. Např. dánská levicová premiérka Mette Fredricksen uznala, že na tom, co JD Vance říkal ve svém proslulém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci, něco je, když říkala, že se z masové migrace do Evropy stala závažná bezpečnostní hrozba.
Řekla: „Bezpečnost je i o tom, co se děje ve vaší místní komunitě… Bez ohledu na to, zda se díváte na statistiku zločinnosti nebo díváte-li se na problémy na pracovním trhu, tak jsou místní komunity nejvíce zranitelné narušením bezpečnosti a ty zažívají ty důsledky.“
I v Británii je levicová vláda ochotna přijmout kritiku USA. Ministr obrany Pete Hegseth v reakci na uniklý komentář viceprezidenta Vance na ‚Signálu‘ týkající se toho, že evropské státy jsou v NATO ubozí příživníci, britský ministr obrany uznal: „Američané mají pravdu, Američané mají naprostou pravdu o obranných výdajích na evropskou bezpečnost a na naši podporu Ukrajině.“
Kategorie: Autorské články