Mně už je dlouho jasné, a stejně jakémukoliv přemýšlivému člověku, že strašení klimatickou apokalypsou dříve či později zkolabuje kvůli své vlastní absurditě. Ale jak? A kdy?
Během posledních pár týdnů jsem si všiml několika příznaků, že to nastává. Možná jste si všimli i jiných. Zde jich pár je.
Poslední byly na velké výroční klimatické konferenci OSN známé jako „COP“ (Konference stran), tentokrát číslo 30, která letos proběhla v brazilském Belému mezi 10. až 21. listopadem. Tyto akce COP jsou velkými mezinárodními shromážděními k dohodnutí údajných závazků světa k rychlému útlumu fosilních paliv a navíc k masivním „klimatickým“ platbám bohatých zemí těm chudým. Byla to COP 21 roku 2015, kdy se dosáhlo Pařížské dohody údajně zavazující všechny země k ohromnému omezení emisí skleníkových plynů.
No a, věděli jste vůbec, že letos nějaký COP 30 proběhl? V dnešním článku pro Civitas Institute Steven Hayward uvedl, že ani jedna americká televizní síť letos na tu akci neposlala reportéry. I referování v americkém tisku a internetových médiích se dramaticky omezilo. Hayward píše: „Pár reportérů na té konferenci sepsalo články, kdy se zajímali, nebude-li to tentokrát poslední shromáždění COP.“ Federální vláda USA neposlala vůbec žádného zástupce. Také hlavy států z Číny a Indie se Konferenci vyhnuly. Tyto dvě země, které mají největší světovou populaci, zažívají proces rychlého ekonomického rozvoje založeného na energii z fosilních paliv. Ty nepřijmou žádný závazek ke zpomalení svého rozvoje, natožpak aby ho zastavily.
Ve stejném článku Hayward také zmínil rostoucí trable ekologistických skupin, jaké mají s propagací hrůzy z klimatické apokalypsy. V centru toho, co bychom mohli nazvat jejich implozí je Sierra Club. New York Times 7. listopadu o tom napsal článek. Výňatek z něj:
Sierra Club se prohlašuje za „největší a nejvlivnější lidovou environmentální organizaci v zemi.“ V té ale probíhá implozivní hroucení, když zůstala oslabená, vykolejená a rozpolcená zrovna, když se ochrana životního prostředí stala terčem útoku Trumpovy administrativy. Uvedená skupina přišla o 60 procent ze svých čtyř milionů členů a příznivců, které měla roku 2019. Od roku 2022 provedla už tři kola propouštění zaměstnanců, kdy se snaží překonat projekci svého 40 milionového $ rozpočtového deficitu. … Letos, když se Trumpova administrativa vrátila lépe organizovaná a lépe připravená než v prvním funkčním období, je na tom Sierra Club opačně. Zatímco pan Trump posílil uhelné elektrárny, zrušil farmy větrníků a zrušil limity znečištění, tento klub pohltil vnitřní chaos, který kulminoval, když správní rada vyhodila výkonného ředitele Bena Jealouse, bývalého prezidenta N.A.A.C.P.
A pak je to 350.org. Tato organizace je dítětem arci-klimatického aktivisty Billa McKibbena, kdy to „350“ údajně znamená určitou hranici ppm CO2 v atmosféře, která nesmí být nikdy překročena, jinak… nastane cosi, co má být opravdu hrůzostrašné. (Současná koncentrace CO2 v atmosféře je asi 424 ppm.) 13. listopadu, i když probíhala COP 30, 350.org „suspendovala svoji činnost.“ Politico 13. listopadu píše:
Environmentalistická skupina 350.org, která rozběhla hnutí k zablokování ropovodu Keystone XL, „dočasně zastavila svůj program“ v USA i v jiných zemích, když jí nestačí financování, uvádí se v dopise, který ve čtvrtek POLITICO obdržel. … Dopis z této organizace od výkonné ředitelky Anne Jellema říká, že 350.org ve fiskálních letech 2025 a 2026 utrpěla 25procentní propad příjmů, což ji přinutilo zastavit provoz. Skupina si ponechá tři zaměstnance v USA v naději, že v budoucnu provoz obnoví.
A co ta představa, že využívání fosilních paliv se blíží k vrcholu a pak začne klesat, protože „obnovitelné“ větrníky a soláry je nahradí? Taková představa byla vždy absurdní. Ohromné dotace do větrníků a solárů sice možná těmto z podstaty neužitečným energetickým zdrojům umožnily se rozšířit, ale nic z toho nezabránilo pokračující paralelní expanzi trhem tažených investic do uhlovodíků. Avšak ta (převážně mimoňská) Mezinárodní energetická agentura (IEA) ten nesmysl o „vrcholu ropy“ (peak oil) roky žrala. Ale před pár dny i IEA změnila kurz a vrátila se k realitě. Od Yahoo, Finance z 22. listopadu:
Mezinárodní energetická agentura (IEA) roku 2023 předpovídala, že globální vrchol poptávky po ropě nejspíš přijde do roku 2030, jelikož vlády po celém světě zavádí plány na zelenou transformaci a společnosti fosilních paliv začaly s diverzifikací svých portfolií včetně obnovitelných alternativ. Tento týden však IEA z této předpovědi vycouvala a říká, že poptávka po ropě poroste do roku 2050. V tom se odráží obrat čelem vzad u mnoha zemí ohledně klimatických závazků a také v diverzifikačním úsilí v energetice ropných a plynových společností.
I na té Potrhlé klimatické konferenci, které jsem se minulý týden zúčastnil, se objevovaly změny kurzu, které jsem tam viděl, i když se to neříká nahlas. Ke sponzorům Konference patří společnosti National Grid a Williams. National Grid je v Británii sídlící společnost, která hraje značnou roli při provozování britské elektrické sítě; její název je však zavádějící při srovnání s významem používaným v USA. Ta britská společnost si koupila několik podniků na severovýchodě USA. Jednou z nich je Brooklyn Union Gas, tj. dodavatel zemního plynu přes plynovod v Brooklynu a v Queens v New York City. Podnik National Grid v New York City je tedy ohrožen nařízeními o elektrifikaci uvalenými státem New York a městem. Spolu s tím je Williams Companies budovatel plynovodů, který se už řadu let přes obstrukce státní vlády snaží postavit plynovod přes Newyorský záliv. Před pár týdny byl plynovod však konečně schválen.
Takže si na té Potrhlé klimatické konferenci udělali mezery s přístupem pro mluvčí jak z National Grid, tak z Williams Companies. Naplánovaná mluvčí z National Grid, tj. jejich prezidentka z New Yorku Sally Librera, z nevysvětlených důvodů nevystoupila. Zástupkyně Williams Companies, Liz Bowman, však vystoupila a promluvila. Hrdě mluvila o příspěvku své společnosti k projektu dostupnosti a bezpečnosti energií v New Yorku, ač se nikdy nezmínila o rozporu mezi tím, co Williams opravdu dělají a ambicemi všech těch šílených klimatických aktivistů. Ač to nikdy výslovně neřekla, byla to ohromná změna oproti tomu před dvěma lety.
Ta klimatická apokalypsa se už asi pozvolna ztrácí v zadním zrcátku.
Kategorie: Autorské překlady