Papež František spolu s indonéským Velkým imámem Nasaruddinem Umarem podepsali deklaraci, v níž pranýřují „krizi“ klimatické změny.
„Náš svět se jasně potýká se dvěma závažnými krizemi, s dehumanizací a s klimatickou změnou,“ praví se v deklaraci.
„Lidské vykořisťování stvořeného, našeho společného domova, přispělo ke klimatické změně, což vede k různým zkázonosným důsledkům, jako jsou přírodní katastrofy, globální oteplování a k nepředvídatelným vzorům počasí,“ praví se v textu, který byl hlasitě předčítán a podepsán v největší mešitě Jihovýchodní Asie.
Istiqlalská společná deklarace 2024 nadepsaná „Pěstování náboženské harmonie ve prospěch lidstva“ tvrdí, že „probíhající environmentální krize se stává překážkou harmonické koexistence lidí.“
„Upřímně vyzýváme všechny lidi dobré vůle, aby přistoupili k rozhodným akcím za účelem udržení integrity přírodního prostředí a jeho zdrojů,“ píše se tam, „jelikož jsme je zdědili od minulých generací a doufáme, že je předáme svým dětem a vnoučatům.“
Papež František je v současnosti v indonéské Jakartě v rámci nejdelší túry během svého 11letého pontifikátu. Má v plánu během 12 dnů navštívit čtyři země Asijského Pacifiku, tj. za nejdelší nepřetržitou dobu, jakou strávil mimo Vatikán od svého zvolení roku 2013.
Po Indonésii bude cestovat do Papuy Nové Guinei, na Timor-Leste a do Singapuru.
Spolu s klimatickou změnou tato společná deklarace pranýřuje i „globální fenomén dehumanizace“ vyznačující se šířícími se násilnostmi a konflikty. Je „obzvláště znepokojivé“, že k těmto účelům je často jako nástroj používáno náboženství, což způsobuje útrapy mnoha lidem, zvláště ženám, dětem a starým osobám, praví se tam.
Roku 2019 podepsali papež František a Velký imám Ahmed Al-Tayeb z egyptské Al-Azhar v Abu Dhabi společnou deklaraci odsuzující „činy vražd, exilu, terorismu a útlaku“ prováděné ve jménu Boha.
„Rozhodně prohlašujeme, že náboženství nikdy nesmí podněcovat válku, nenávistné postoje, nepřátelství a extremismus, ani nesmí iniciovat k násilí či k prolévání krve,“ praví se v tomto textu o 3 000 slovech. „Tyto tragické skutečnosti jsou důsledkem odchýlení se od náboženského učení.“
Uvedený text později kritizovali prominentní teologové za „znehodnocení osobnosti Ježíše“ a za „podvracení samotného evangelia,“ jelikož to vypadalo jako náznak, že z Boží vůle existuje pluralita náboženství, stejně jako pluralita pohlaví, ras a jazyků, místo aby si přál, aby všichni lidé nalezli svou spásu v Ježíši Kristovi.
Pasáž, která vyvolala nejvíce zděšení, pravila, že „pluralita a diverzita náboženství, barev, pohlaví, ras a jazyků je z vůle Boha v jeho moudrosti, s níž vytvořil lidské bytosti.“
Mnoho katolických teologů tento text kritizovalo s tvrzením, že takovéto prohlášení vypadá jako náznak, že si Bůh buď aktivně přeje chyby, nebo že jsou všechna náboženství rovnocennou cestou k Bohu.
Existence různých barev, ras a jazyků v lidstvu je velice odlišná od různosti vzájemně si protiřečících tvrzení o Boží identitě a o způsobech jednání.
Papež František pravidelně mluví proti klimatické změně, kdy teď v květnu prohlásil, že to je „planetární krize“, v níž se miliardy lidí potýkají s „extrémně vysokou hrozbou s klimatem spojené zkázy.“
Data o klimatické změně „se každoročně zhoršují,“ čímž „všechny lidské bytosti vrhá do smrtelného nebezpečí,“ říká.
Klimatická změna spolu se ztrátou biodiverzity, s degradací životního prostředí, s globální nerovností a s narušenou potravinovou bezpečností představuje „pro lidstvo existenční hrozby, i pro ostatní živé bytosti a pro všechny ekosystémy,“ prohlásil papež.
Zvláště bohaté národy jsou zodpovědné za oteplování země, tvrdil, jelikož bohatší národy „produkují více než polovinu znečištění, které zadržuje teplo.“
To znamená, že ty nejbohatší národy si vůči těm chudším národům vytvořily „ekologický dluh“, tvrdil František, který volá po restrukturaci a snížení dluhů stejně jako po vypracování „nové Globální finanční charty do roku 2025.“
„Hrozba klimatické změny ohrožuje všechny aspekty existence, kdy ohrožuje vodu, vzduch, potravinářské a energetické systémy,“ tvrdil s dodatkem, že více než tři a půl miliardy lidí „žije v regionech, které jsou vysoce citlivé k řádění klimatické změny.“
Tato „planetární krize“ vyžaduje „celosvětový přístup a rychlé a rozhodné akce schopné vytvořit politické změny a rozhodnutí,“ naléhal.
Musíme se „zaměřit na globální dekarbonizaci a na odstranění závislosti na fosilních palivech,“ dodal.
„Je nutno, abychom jednali naléhavě – naléhavě!“ říkal, „protože sázky nemohou být vyšší.“
Kategorie: Autorské články