Příští úterý bude Evropský parlament s Evropskou komisí diskutovat o „potřebě vnutit Zákon o digitálních službách k ochraně demokracie na platformách sociálních médií včetně ochrany před zahraničním vměšováním a proti zaujatým algoritmům.“ Zákon o digitálních službách (DSA) je stěžejní regulací sociálních médií Evropské unie.
Papaláši v Bruselu volají do zbraně, protože Elon Musk si na X popovídal s vůdkyní Alternativy pro Německo Alicí Weidel. AfD je čím dál populárnější pravicovou stranou, kterou by režim EU chtěl pomocí sanitárního kordonu držet v izolaci. Podle Evropské komise rozhovor paní Weidel s panem Muskem před nadcházejícími volbami 23. února „nepatřičně posiluje“ její agendu oproti jejím politickým rivalům a představuje „zahraniční vměšování“ do německého volebního procesu.
Brusel rovněž pobouřeně reagoval na nedávné oznámení ředitele Meta Marka Zuckerberga o ukončení éry kontroly faktů na Facebooku a o obnovení svobody projevu. Zuckerberg litoval, že Facebook v minulosti potlačoval informace a potvrdil roky trvající systematickou cenzuru na internetu, buď na žádost politicky zaujatých „kontrolorů faktů“, nebo pod přímým vládním tlakem. Ač v Americe byly volby „kulturním bodem obratu k upřednostnění svobody projevu,“ tak pan Zuckerberg poukazoval, že Evropa k tomu ještě bude muset dospět. „Evropa má neustále rostoucí počet zákonů zavádějících cenzuru,“ říkal.
Evropská komise už šéfovi Meta zlořečila. „Neříká pravdu, když říká, že EU institucionalizovala cenzuru,“ kňučela místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunen. To „není pravda“ a je to „zavádějící“, bědovala. Spolu s tím se pustila do Elona Muska za jeho podporu AfD na X, přičemž této platformě hrozila právními sankcemi, když říkala, že X má „povinnosti podle našeho Zákona o digitálních službách a od X se očekává, že bude hodnotit a mírnit rizika pro náš volební proces a pro občanské diskusní prostředí.“
Loni v prosinci byly anulovány prezidentské volby v Rumunsku, neboť je v prvním kole překvapivě vyhrál outsider s 23 procenty hlasů. Podle papalášů z EU to ale byl důsledek šíření „dezinformací“ přes TikTok a další platformy sociálních médií.
Ač Zákon o digitálních službách EU (DSA) pokrytecky chvalořečí svobodě slova, tak naopak funguje jako nástroj, aby se svoboda slova omezila a zavedla se cenzury platforem sociálních médií tak, aby se prý „zmírnila rizika pro volební proces a pro občanské diskusní prostředí.“ Na těchto platformách mohou nejen politici, kteří byli jako já oběťmi mediální zaujatosti, ale i všichni občané svobodně vyslovit své postoje a vyjádřit své názory i bez „umlčování“ těmi u moci. Skutečnost, že platformy jako X a Facebook vlastní Američané slouží jako xenofobní záminka, aby se mezi „rizika evropských volebních procesů a pro občanské diskusní prostředí“ přidalo i „zahraniční vměšování.“
EU používá slovo „demokracie“ stejným způsobem, jako bývalá komunistická diktatura Východního Německa toto slovo používala, když si sama říkala Německá „demokratická“ republika. V té neblaze proslulé „demokracii“ „N“D“R bylo také zapotřebí se chránit před kritiky, o kterých se říkalo, že jsou spolčeni s cizími mocnostmi.
Já vedu nizozemskou Stranu svobody (PVV), tj. tu zdaleka nejpopulárnější stranu v Nizozemí. Po celá desetiletí se režimní žurnalisté k PVV a k dalším stranám jako ta moje těžko kdy zachovali slušně. Ale Evropská komise nikdy nevyjádřila žádné obavy, jak by dezinformace o nás mohly „nepatřičně posílit“ naše politické protivníky nebo jak by to mohlo podvrátit „volební proces“. Nestěžuji si, jen poukazuji na pokrytectví EU.
Nestěžuji si, protože hádejte proč? To skandální chování režimních médií mělo stejný účinek jako hašení ohně benzínem. Byla to vlastně voda na náš mlýn. Voliči se k nám dále hrnuli, protože voliči jsou dostatečně svéprávní, aby přijali svá vlastní rozhodnutí.
Po celá desetiletí jsme byli též oběťmi otevřené cenzury různých kanálů sociálních médií. Takové strany jako ta moje byly na internetu roky cenzurovány.
Jsem jeden z mnoha evropských politiků s podobným smýšlením, jejichž názory se zakazovaly. Kdykoliv jsme vyjádřili náš názor na islamizaci nebo masovou imigraci, tak tzv. kontroloři faktů naše poselství odstranili jako „nenávistnou mluvu“. Na Twitteru se mi to stávalo, než tu společnost koupil Elon Musk, a také na YouTube.
I přes roky cenzury na sociálních médiích jsme však dále ve volbách vítězili. Voliči vycítí, když se jim lže. Vnímají to, když je klamou. Dobře si uvědomili, že úřady je klamou, když sociální média zůstávala potichu o tom, co se děje v evropských ulicích. Voličstvo je opravdu dost svéprávné, aby činilo svá vlastní rozhodnutí.
Společnosti jako X a Facebook opouštějí cenzuru. Tleskal jsem jim zato. Média mainstreamu říkají, že „líbají Trumpovi prsten“ a že „se k nastupujícímu prezidentovi lísají,“ avšak to rozhodnutí je čistě zdravý rozum. Cenzura je nákladný business a takové úsilí se prostě nevyplatí. Média mainstreamu to sice odmítají vidět, jsou však už vymírajícím druhem. Kdo by třeba stál o to, co píše The Guardian?
Strany jako ta moje přežily desítky let mediální zaujatosti a dezinformací; jestli se tím něčeho dosáhlo, tak nás to posílilo a zvedlo nám to popularitu. Nakonec jsme zvítězili. A děje se to všude. Svoboda a pravda nakonec vyhraje! Jedinou „hrozbou pro volební proces“ je to, co vidím Evropě, je to „vměšování“ EU do voleb, protože Bruselu se takové výsledky nelíbí a tvrdí, že musí „demokracii“ ochránit před voliči.
Kategorie: Autorské články