Ježíšovo podobenství o zlých vinařích (Lk 20,9n) se plně vztahuje na II. vatikánský koncil a pokoncilní období. Vrcholí arciheretikem Bergogliem, který se svou apostatickou strukturou okupuje a likviduje Boží vinici.
V roce 1958 byl za papeže prosazen modernista Angelo Roncalli (Jan XXIII.). Brzy osnoval II. vatikánský koncil a za jeho moderátory určil modernisty. Tím se otevřely dveře herezím modernismu, které byly odsouzené už svatým Piem X. Začaly se v autoritě koncilu a papeže masově šířit a nebylo možné proti nim bojovat. Mohly už Kristovu vinici pustošit bez odporu.
Neplatný papež František Bergoglio svou synodální cestou legalizoval donebevolající hřích sodomie. Biskupy a kněze zavázal žehnat svazky homosexuálů. Kristovu vinici tak podřídil vládě ducha Antikrista a katolickou církev transformoval svým heretickým učením na anticírkev New Age, synagogu satanovu. Transformace hierarchie nastala už tím, že jednotlivé biskupské konference, kromě Afriky a východní Evropy, přijaly sebevražednou Fiducia supplicans. Biskupové byli povinni tuto vzpouru proti Bohu odmítnout! Přijetím na sebe stáhli exkomunikaci latae sententiae – vyloučení z církve. Musí konat pokání a odřeknout se této zrady Krista, jinak jsou kněží a věřící vázáni ve svědomí před Bohem oddělit se od nich jako od nekajících Jidášů.
Bergoglio nyní v tzv. realizační fázi usiluje o to, aby apostaze Fiducia supplicans byla vtělena do praxe. Vina za tento zločin dopadá na každého biskupa, který tuto heretickou deklaraci přijal. Dovoluje tím falešnému proroku Bergogliovi, aby morálně otrávil nejen samotného biskupa, ale i celou jeho diecézi.
V tomto roce 2025 apostata Bergoglio vyhlásil jubilejní rok a s ním i celou sérii poutí. Antipokání spojené s honbou za odpustky způsobí velký pohyb a zdánlivě jakoby obrodu církve.
Ve skutečnosti jsou tyto aktivity velkým podvodem. Maskují Bergogliovo odtržení od Kristova učení i od Kristovy cesty spásy. Zbožnými frázemi budou katolíkům vnucovat, že k získání odpustků se musí modlit na úmysl tzv. Svatého otce. Touto církevní komedií bude věřícím vtloukána do hlavy lež, že arcikacíř, zasvěcený satanu, je právoplatným papežem. Sodomské antievangelium Fiducia supplicans tak bude postupně vtělováno do každé diecéze i farnosti. Během tohoto období Bergoglio už bez odporu zruší kněžský celibát a zavede svěcení žen na diakonky a kněžky.
Kromě toho budou do liturgie vneseny pohanské prvky a duch pohanství. Bergoglio tím sleduje satanizaci církve. Jestliže legalizoval donebevolající hřích sodomie, ostatní hříchy proti šestému a devátému přikázání už nemají žádnou váhu. Pak ale nemá smysl Kristova oběť na kříži za naše hříchy ani její zpřítomnění ve svaté liturgii. Pod vedením lžipapeže Bergoglia a jeho stoupenců je tu už skutečně synagoga satanova.
Maskovací podvod s poutěmi a odpustky se dá přirovnat k převratům skrze barevné revoluce.
Jak se mohla církev dostat do takového stavu duchovní slepoty? Kdo k tomu připravil půdu? Byl to už II. vatikánský koncil! Dopustil se tří velkých hříchů.
První hřích: vědomě nevyjadřoval pravdu jednoznačně ani jasně neodsoudil hereze!
Druhý hřích: záměrně použil dvojznačné pojmy, které připouštějí různé výklady. Prosadili je moderátoři tzv. „Rýnské aliance“. V pokoncilní době z dvojznačných pojmů vyvodili už jednoznačné závěry a legalizovali hereze.
Třetí hřích: do koncilních dokumentů byly přijaty výpovědi, které jsou na pokraji hereze či jsou přímo heretické.
Navíc dvěma největšími zločiny koncilu jsou: vtělení panhereze modernismu skrze historicko-kritickou metodu a bezbřehá úcta až fascinace pohanskými kulty, uctívajícími démony a satana.
Stručně řečeno, II. vatikánský koncil byl největší tragédií 20. století. Zakotvil, kodifikoval a přijal do nitra katolické církve celou mentalitu moderny, liberalismu a antimorálky. Přijetím dvojznačných pojmů duch lži podminoval všechna dogmata. Zhoubné ovoce nyní zakoušíme.
Bergoglio se plně sjednotil s aggiornamentem II. vatikána, tedy s duchem světa, vyhlášením sodomského antievangelia. Přijal stejného ducha antikrista, jakého mají zednáři, a skrytě mu dal plnou vládu v církvi.
V zednářské instrukci Alta vendita z 19. století je napsáno: „Katolíci se budou domnívat, že jdou pod praporem Petrových klíčů, ale ve skutečnosti půjdou už pod naším praporem.“ Brzy po ukončení II. vatikánského koncilu vlivný zednář Richard Day prohlásil: „Někteří si budou myslet, že církev se tomu všemu vzepře, ale ve skutečnosti nám církev pomůže.“
Plán zednářů je jedna vláda, jedna měna a jedno náboženství. Tím jedním náboženstvím však není Kristova církev, je jím pseudonáboženství New Age. Zednáři ke svému plánu jednoho náboženství potřebovali narušit věroučné a morální základy, na nichž stojí Kristova církev. K tomu jim posloužil II. vatikánský koncil. Ten otevřel dveře herezi modernismu a jeho kladivem je historicko-kritická metoda. Jde o snůšku všech herezí, které zpochybňují základní pravdy víry, jako je Kristovo božství, Jeho výkupná smrt na kříži, Jeho reálné a historické vzkříšení a nadpřirozená inspirace Písma svatého. Modernistické hereze a duch světa byl transplantován na všechny teologické školy.
Deklarace Nostra aetate otevřela dveře antimisii do nitra církve skrze tzv. „úctu k jiným náboženstvím“. Tím bylo vytvořeno falešné sentire cum Ecclesia, jako by pohanská cesta uctívání satana a démonů, a na druhé straně Kristova smrt na kříži, byly rovnocennými cestami ke spáse. Tímto duchovním jedem byla církev otravována po celých 60 let po koncilu a tak připravována, aby přijala masovou apostazi, kterou dovršuje lžipapež Bergoglio.
Deklarací Fiducia supplicans byl v oblasti morálky legalizován nejtěžší hřích!
Bergoglio svým programem falešného antievangelia dovršuje ducha II. vatikána. Slouží mu k tomu mocenská církevně-právní struktura organizace, která ovládá i poslední farnost a posledního katolíka. Zednáři tak využili církevní strukturu, aby skrze zneužitou papežskou autoritu ničili Kristovo učení a evangelium spásy. Jde o proces duchovní sebevraždy katolické církve. Bergoglio ho dnes nazývá realizační fází synodální cesty.
Jak hroznou zodpovědnost má v této mimořádné době každý katolický biskup! Tím, že biskupové přijali Fiducia supplicans a neoddělili se od pseudopapeže, ale naopak se jeho falešné autoritě podřizují, nesou spoluvinu za jeho zločiny! Navíc vytvářejí podmínky, aby Bergoglio mohl tuto duchovní sebevraždu církve dovršit až do poslední farnosti.
Hřích papalatrie, který zbožšťuje arcikacíře, zasvěceného čarodějem satanu, je v dnešní době největším zločinem! Proč? Protože hereze papalatrie nedovoluje nazvat pravdu pravdou, heretika heretikem, a tím nedovoluje ani záchranné pokání.
Jaké pokání dnes Bůh bezpodmínečně požaduje?
1. Biskupové i kněží ve své diecézi se musí odřeknout Fiducia supplicans.
2. Musí se odřeknout otráveného kořene, kterým jsou hereze a duch II. vatikánského koncilu.
3. Musí se oddělit od lžipapeže Bergoglia, který se mnohonásobně vyloučil z církve a není její hlavou!
Kategorie: Autorské články