Trumpem údajně schválený koncept dohody se ve Střední Evropě vnímá jako varování, že Brusel se protlačováním své vlastní ukrajinské strategie vlastně zbavil vlivu na tyhle záležitosti.
Evropa byla zase ustrčena bokem mimo významné mezinárodní mírové úsilí, neboť přišly zprávy o probíhajících zákulisních jednáních mezi Washingtonem a Moskvou o ukončení války na Ukrajině, tvrdí ředitel politických analýz v maďarském think tanku Századvég Zoltán Kiszelly.
Kiszelly v rozhovoru s Magyar Nemzet říkal, že Brusel může obviňovat jen sebe, kdy tvrdí, že „proválečná politika“ EU tento blok uvrhla do postavení, kdy na dění zírají z vedlejšího pruhu, zatímco výsledek utvářejí jiní.
Ty nové obavy v evropských metropolích přišly po náhlém zrušení plánovaných rozhovorů mezi ukrajinským prezidentem a speciální vyslancem Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Witkoff totiž údajně svoji schůzku zrušil poté, co prezident Zelenskyj odmítl nápady Američanů a místo toho protlačoval návrhy, které vypracoval spolu s řadou evropských partnerů, uvádí Interfax-Ukraine.
Mezitím mediální kanály včetně NBC hlásí, že Trump už schválil 28bodový koncept mírového plánu vypracovaný Witkoffem, viceprezidentem JD Vancem, ministrem zahraničí Marcem Rubiem a Jaredem Kushnerem. Zdroje říkají, že k plánu patří četné ústupky, Ukrajina se např. jako podmínky k míru bude muset vzdát Doněcké oblasti; Kyjev si právně vlastnictví území podrží, avšak Rusku umožní, aby je de facto kontrolovalo výměnou za nezveřejněné nájemné. Navíc tato ustanovení údajně zahrnují snížení ukrajinských ozbrojených sil na polovinu a zákaz střel dlouhého doletu.
Zatímco se tato dohoda utváří mezi Washingtonem a Moskvou, Evropa je „zase i v této geopolitické hře, která probíhá na jejím vlastním kontinentu divákem z povzdálí,“ říká Kiszelly. Tvrdil přitom, že selhání EU je „dvojí“, zaprvé Spojené státy podnítili, aby si podržely kurz vojensky, a zadruhé tím, co označuje za bruselskou „aroganci“ vytlačili evropskou diplomacii od stolu i přes pokusy maďarského premiéra Viktora Orbána přesvědčit Brusel, aby změnil kurz.
„Trump prosazuje americké zájmy, Moskva se stará o ruské zájmy a Ukrajinci se radují, pokud jim někdo pomůže,“ říkal, spolu s tím se z toho Brusel sám vyloučil, když protlačuje spíše „ideologií a touhami taženou politiku“ místo pragmatismu. Říká, že ač dochází k potížím, tak rozhovory o zastavení palby dále pokračují a tvrdil, že Trump „z toho pro účastníky sice udělal jízdu po horské dráze, ale jednání se nezhroutila.“
Maďarský pohled na věc je formulovaný premiérem Viktorem Orbánem s jeho dlouhodobým trváním na tom, že Evropa musí obnovit přímé kontakty s Moskvou, aby se právě takovéto situaci vyhnula. Kiszelly říká, že v tomto okamžiku se „ukazuje, že Orbán má pravdu,“ kdy tvrdí, že bez obnovení rusko-evropského dialogu nebude mít EU už žádnou smysluplnou roli.
Koncept Trumpova plánu už po celé Evropě vyvolal pobouření. Činitelé vlád členských států ve vyjádřeních pro Axios, Financial Times a Telegraph říkali, že ty rozsáhlé územní ústupky požadované od Kyjeva jsou nepřijatelné.
Šéfová zahraniční politiky EU Kaja Kallas trvala na tom, že jakákoliv dohoda musí zahrnovat jak Evropské země, tak Ukrajinu samotnou. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski říkal, že by bylo nepřijatelné uvalit omezení na právo na sebeobranu oběti. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot říkal, že Ukrajinci chtějí sice mír, „ale mír nemůže být kapitulace,“ i u španělského ministra zahraničí José Manuel Albarese se tento postoj odrážel, když řekl, že žádný mírový plán nemůže být legitimní, pokud nebudou plně zahrnuti jak Ukrajina, tak Evropská unie.
Rubio údaje o obsahu tohoto plánu nepopřel. Na X napsal, že Washington bude dále pracovat na „seriózních a realistických myšlenkách“ a že trvalý mír bude vyžadovat „obtížné, ale nezbytné ústupky“ obou stran.
Kategorie: Autorské překlady