Ty zfušované počítačové modely, které podporují předpovědi zkázy, porušují základní principy vědecké metodologie.
Ti, kdo praktikují rigorózní vědeckou metodologii počínaje Galileem v 17. století až po nositele Nobelovy ceny za fyziku Richarda Feynmana by výzkumy dnešní klimatické vědy brali jako trapné, vedené spíše nekritickou věroukou a fanatismem než skutečným testováním hypotéz.
Klasická věda vítá skepsi. Ta vzkvétá v prostředí, kde se vybízí k debatám a k revizím. Dnešní klimatičtí konformisté však debatu vyhlašují za „danou“ a ty, kdo kladou otázky, označují za popírače, čímž v podstatě do ilegality zahání skepsi, která táhne vědecký pokrok.
Spousta vědců v 21. století proti takové parodii vědy vznáší námitky. Dr. Matthew Wielicki, dříve z University of Alabama, to řekl otevřeně: „Věda by měla být samo-opravná. A to klimatická věda není. Ta je sebezáchovná.“
Dr. Richar Lindzen z Massachusetts Inistitute of Technology uvádí, že klimatická dogmatika toho nemá moc společného s důkazy. „Jejich povídačka představuje kvazi-náboženské hnutí hlásající vědecky absurdní kázání.“
Moderní klimatická věda se v podstatě transformovala do politického aparátu pod dominancí kazatelství v kampaňovém stylu, které podvrací základní principy požadavků na podložení důkazy.
Zastánci klimatického kultu k jakékoliv události oteplení nebo ochlazení přistupují z výchozího předpokladu jako k antropogenickému, kdy ignorují tisíciletí neustálých přirozených změn. „Ač se ozvaly značné obavy, že by ty emise mohly významnou klimatickou změnu přivodit, tak změřené a zrekonstruované teplotní záznamy ukazují, že ve 20. a v 21. století nejsou klimatické změny ani výjimečné, ani trvalé a historické a geologické záznamy ukazují, že v mnoha obdobích bylo tepleji než dnes,“ říkají vědci v článku v American Physics Society.
Geolog a autor bestseleru Velice příjemné oteplení Gregory Wrightstone říká, že geologové čím dál více odhalují záznamy z různých epoch s daleko vyššími teplotami a vyššími koncentracemi atmosférického CO2, které všechny probíhaly dávno před vlivem moderních lidských aktivit.
Wrightstone zavrhuje popis současných podmínek jako nebezpečných a říká, že „Země se stává zelenější a že úmrtnost spojená s teplotami klesá.“ Důkazy ukazují, že planeta není v ohrožení, nýbrž vzkvétá.
Úmrtnost od přírodních katastrof je na historickém minimu, očekávatelná délka života roste a výnosy zemědělských plodin rostou jak v pokročilých, tak v rozvojových ekonomikách, takže jsou rekordně vysoké. Rostoucí CO2 v atmosféře lze spojovat s lepším růstem rostlin, ne s úpadkem planety.
Ty neustále velkým humbukem obklopené „mizející ostrovy“ v Pacifiku dále existují. Mnoho atolů dokonce narostlo kvůli akumulaci korálů a sedimentů. Také arktický led se odmítá ztratit; jeho nejmenší plocha roku 2025 byla skoro o půl milionu čtverečních kilometrů větší než roku 2007.
Žádná z těchto realit však ještě nepronikla do školních učebnic nebo do briefingů OSN. Ta povídačka o krizi neustále přetrvává, aby držela při životě „zelený“ průmysl za biliony dolarů závislý na hrůze, na politické podpoře a na veřejností financovaných dotacích.
Ty zfušované počítačové modely, které podporují předpovědi zkázy, porušují základní principy vědecké metodologie. Když se to zase testuje, tak ty výsledky standardně selžou.
Kategorie: Autorské překlady