To jsou prvotní ukazatel toho, čím budou trpět i jiné evropské země, budou-li chtít splnit ambiciózní dekarbonizační cíle tohoto bloku.
Tato země funguje jako včasné varování pro zbytek EU, co přijde, neudrží-li nové kabely tempo s přechodem na zelenou ekonomiku.
Tisíce podniků a domácností čekají, až je připojí k nizozemské síti, což provozovatele sítě nutí k přídělovému systému na elektriku, a to je předběžný ukazatel toho, čím budou trpět i jiné evropské země, když se rychlost té nové (obnovitelné) elektrifikace zvyšuje.
Podle asociace nizozemských provozovatelů sítí Netbeheer Nederland čeká na připojení k síti přes 11 900 podniků. Kromě toho na to čekají i veřejné budovy jako nemocnice a hasičské stanice i tisíce nově postavených domů.
Nizozemští činitelé a společností říkají, že to zdlouhavé čekání na připojení zdržuje ekonomický růst a mohlo by podniky přinutit, aby si rozmyslely své investiční plány. I přes investiční úsilí do nových kabelů a připojovacích stanic budou podle provozovatelů sítí nová připojení v určitých oblastech země dostupná až v polovině 30. let.
Ač jsou ty zádrhely v Nizozemsku nadstandardně naléhavé, tak analytici říkají, že jsou předzvěstí toho, co přijde i v dalších zemích EU, jelikož rychlost zavádění nové sítě elektrifikace by se musela zvýšit, aby splnila ambice tohoto bloku na dekarbonizační cíle.
„I v jiných zemích jsou zádrhely,“ ale ty jiné země by „určitě“ měly věnovat pozornost příkladu Holandska jako varování, řekla Zsuzsanna Pató, vedoucí elektrifikačního týmu v Bruselu sídlící energetické neziskovky RAP.
Jeden nizozemský činitel uznal: „Nikde to není zdaleka tak hrozné jako u nás.“
Nizozemsko je mezi těmi zeměmi Evropy, které po roce 2023 kritické části energetiky přetvořily mnohem rychleji, když toho roku ukončili produkci svého obrovského pevninského pole těžby plynu Groningen. Teď má podle údajů od Netbeheer Nederland přes 2,6 milionů holandských domácností na střeše solární panely. Společnosti též od krize nárůstu cen energií roku 2022 urychlují svůj odklon od plynu.
Země byla tak navyklá využívat své plynové zdroje, že přestavba elektrické sítě s tím nedržela krok, uvedl operátor národní elektrické sítě Tennet.
Aby se zajistila požadovaná kapacita elektrické sítě (ke zvládnutí vrtkavosti obnovitelných zdrojů), tak bude muset nizozemská vláda investovat do potřebných kabelů a nových sub-stanic do roku 2040 v regionu odhadem 200 miliard €.
Něco z toho by se mohlo financovat přes prodej části Tennetu soukromým investorům německé elektrické sítě, což má hodnotu asi 20 miliard €, uvádí činitelé zapojení do oněch rozhovorů. Většina zbytku se však bude třeba pokrýt amortizací zařízení, což budou muset převážně zatáhnout spotřebitelé.
Nizozemsko má v západní Evropě kvůli zádrhelům v síti jedny z nejvyšších cen elektřiny. Měsíční ceny jsou např. zhruba 30 € za megawatt hodinu, tj. vyšší než mají letos ve Francii, uvádí data od think-tanku Ember.
Aby se pokryly nezbytné investice k předělání sítě (na vrtkavé obnovitelnosti), tak se očekává průměrný nárůst reálných cen o 4,3 až 4,7 procenta ročně, uvádí se v prezentaci od Tennet.
K uvolnění kapacit rozběhly Tennet a regionální provozovatelé sítí nabídku smluv s domácnostmi na slevy na energie používané v době mimo špičky mezi 11 a 15 hodinou a další flexibilní kontrakty, které uživatelům umožní platit za elektřinu podle časových rozvrhů.
Od 1. dubna mohou provozovatelé nabízet velkým průmyslovým uživatelům smlouvy, které jim zakazují úplně využívat své připojení během určitých hodin s velkým provozem výměnou za nižší tarify.
Haag rovněž v televizi a na sociálních médiích rozběhl reklamní kampaň za „svědomitější využívání energií“, v němž spotřebitele žádá, aby svá kola a auta nabíjeli mimo špičku mezi 16 až 21 hodinou, kdy je síť pod největší zátěží.
Avšak regionální vůdci si stále dělají starosti, že jejich regiony přijdou o investice, pokud se nadále bude muset čekat ve dlouhé frontě na připojení.
„Všechno běží na elektriku a je třeba, aby všude ohromně rostla elektrická infrastruktura,“ řekl starosta Eindhovenu Jeroen Dijsselbloem,
…
Mluvčí Tennetu Eefje van Gorp řekl, že i ostatní země by měly být ve střehu. „I Belgie je už v problémech. Británie je v potížích. V Německu je spousta potíží, protože v Německu jsou všechny větrníky na severu a poptávka je na jihu.“
Kategorie: Autorské překlady