Německo si zvolí novou vládu o sedm měsíců dříve poté, co ta poslední v listopadu v zahořklém sporu zkolabovala, neboť prezident země v pátek ráno potvrdil rozpuštění Bundestagu.
Nastal čas, aby liberálně demokratická „soutěž idejí“ našla „ta nejlepší řešení problémů našich časů,“ včetně stagnace hospodářství, masové imigrace a válek v Evropě a na Středním východě, říkal německý prezident, když v pátek ráno rozpouštěl Bundestag (parlament). Prezident Frank-Walter Steinmeier též říkal, že současné domácí i globální prostředí vyžaduje „vládu schopnou přistoupit k akcím“ a že současné složení Bundestagu tomu bránilo.
Dnešní rozpuštění Bundestagu zákonně potvrzuje datum dalších spolkových voleb na 23. února odsouhlasený mezi stranami před několika týdny. Prezident Steinmeier sice zkoumal, zda by nebylo možno sestavit jinou vládu i se stávajícím Bundestagem, zjistil však, že to možné není, a předčasné volby jsou tudíž nevyhnutelné.
Podle národních průzkumů je situace taková, že pravicové strany se v soutěži, kdo nahradí odcházející levo-zelenou centristickou koalici, těší ze značné převahy. Avšak je tu touha vystrnadit pravicové suverenisty z Alternativy pro Německo (AfD) od moci i u režimních tradičních pravicových centristů z Křesťanskodemokratické unie (CDU), a to i za cenu, že to zase přivede na mnoho let do úřadu levicové vládní ministry.
Současné průzkumy pro CDU ukazují dolní část třicítky, tj. jejich nejlepší podporu za řadu let, přičemž AfD se drží asi nad 20 procenty. Ač je to pro AfD asi kousíček pod nejlepšími výškami v průzkumech, je třeba si uvědomit, že tyto volby by mohly zdvojnásobit jejich podíl na křeslech v Bundestagu oproti volbám roku 2021 a učinit to z nich druhou největší stranu Německa.
Jak levicová SPD, tak Zelení zažily za dobu jejich vlády propad své popularity a teď se potácí v půlce nácti čísel. Liberální FDP, slabší koaliční partner, dopadla ještě hůře a teď je v malých jednociferných číslech, kdy po celý rok má v průměrech kolem čtyř procent. To je závažný problém, jelikož podle německé ústavy strany se ziskem pod pět procent se v národních volbách nemusí dostat vůbec k žádným zvoleným poslancům.
Odcházející německá vláda, se nyní označuje za ‚svěřeneckou‘ správu do rozhodnutí v předčasných volbách, kdy v únoru o sedm měsíců dříve přijde nový Bundestag, neboť ta vláda v listopadu zkolabovala kvůli zásadním rozkolům mezi koaličními partnery o výdajích. K jejímu konci vlastně došlo v den vyhlášení výsledků zvolení prezidenta Donalda Trumpa a o potvrzení jeho návratu se v té době uvádělo, že ten přispěl k rozhodnutí, při němž to koaliční vláda konečně vzdala.
Jak se tehdy říkalo, od neefektivní a hašteřivé německé ‚progresivní koalice‘ stran s potížemi dohodnout se i na základních politických otázkách se nedá čekat, že by měla naději uplatnit se ve světě, jemuž by mohl dominovat nově posílený prezident Trump.
Kategorie: Autorské články