Německý kancléř Friedrich Merz údajně během svého funkčního období podal na lidi z veřejnosti stovky trestních oznámení za jeho urážky.
Podle zkoumání vedeného novinami Welt am Sonntag je Merz „jedním z nejcitlivějších politiků v historii Německé republiky“.
Nedělní vydání Die Welt hlásí, že Merz během svého poslaneckého období podával trestní oznámení na občany za označování za „malého nácka“, „díru v prdeli“ a za „špinavého ochlastu“ i za další.
Noviny uvedly, že dokumenty od právní firmy Merzem pověřené k podávání takových žalob odhalily, že komentáře jako „malý nácek“ a „špinavý ochlasta“ vedly k policejním domovním prohlídkám, kdy ty byly později shledány jako nezákonné prohlídky.
V případě „malého nácka“ zabrala policie telefon staré a invalidní ženě připoutané k invalidnímu vozíku. Noviny uvedly, že tím jí policie bránila v možnosti komunikovat se svými doktory.
Welt hlásí, že tato právní firma nasbírala 4 999 jednotlivých případů.
Merz měl údajně partnerství s agenturou monitorování internetu ‚So Done‘, tj. s firmou založenou bývalým politikem Svobodných demokratů Alexem Brockmeierem. O této agentuře se říká, že bezplatně pro německé politické figury monitoruje sociální média k hledání nenávistné mluvy výměnou za předání 50 procent všech za to na lidi uvalených pokut.
Vzhledem k přísným předpisům proti urážkám politiků není vždy nutno, aby trestní oznámení podávali jednotliví politici.
Ve skutečnosti jeden takový případ, v němž komentátor Merze nazval „dírou do prdele“, zahájil berlínský úřad prokuratury, když mu na to dala tip skupina „Hesensko proti nenávisti“, tj. projekt spuštěný místním ministerstvem vnitra spolkové země Hesensko. Tento případ se teď vyšetřuje jako potenciálně „extremistický“ politicky motivovaný zločin.
Některá oznámení však osobně podepsal sám Merz včetně jednoho z února 2025, pár dnů před spolkovými volbami, v jejichž důsledku se stal německým kancléřem.
Mluvčí přiznal, že spolková vláda ví o „více než 170 kontaktech mezi policií a úřady veřejné prokuratury“ kvůli údajným urážkám kancléře, tvrdil však, že on od nástupu k moci sám žádný nepodepsal.
K tomu dochází, když se Německo a Evropská unie jako celek stává předmětem tvrdé kritiky od Trumpovy administrativy kvůli čím dál cenzorštějšímu klimatu na Kontinentu.
Tento týden zveřejněný strategický dokument Bílého domu říká, že „práva na svobodu projevu, svoboda náboženství a svědomí a právo na výběr a usměrňování naší společné veřejné správy jsou základními právy, a ta nesmí být nikdy porušena.“
„Pokud jde o země, které sdílí, nebo říkají, že sdílí, tyto principy, budou Spojené státy tvrdě prosazovat, aby je dodržovaly v jejich znění i duchu. Budeme se stavět proti elitami taženým, anti-demokratickým restrikcím proti základním svobodám v Evropě, v anglosféře i ve zbytky demokratického světa, zvláště u našich spojenců.“
Poté, co Evropská komise – nevolená výkonná složka EU – uvalila pokutu 140 milionů $ na X Elona Muska, řekla náměstkyně ministra zahraničí Sarah B. Rogers, že ač se Brusel pokouší svoji cenzuru halit jako populistickou snahu proti Velkým technickým firmám, tak se cenzurní aparát častěji obrací proti běžným občanům. Rogers poukázala i na případ německé ženy, která dostala tvrdší rozsudek než usvědčený pachatel znásilnění za to, že jej nazvala „ohavným znásilňujícím prasetem“.
„To by se ve svobodné společnosti stát nemělo,“ říkala Rogers.
Kategorie: Autorské překlady
Žiďák merz je jen loutka , stejně jako ostatní vpředu…; ti, kdo tahají za nitky evropských marionet sedí v Langley, a ty zase řídí další vyšší stupeň, atd… Kdo má prst na tepu dějin – toť otázka.