„Demokracii se daří tam, kde je svoboda volby, ta však občanům udělena nebyla.“
Německá levice už dlouho tvrdí, že Alternativa pro Německo (AfD) je hrozbou demokracii a na základě tohoto tvrzení, prohlašují, že tu stranu je třeba zcela zakázat. Ač jsou zákazy stran typicky vyhrazeny jen pro autoritářské režimy, tak takový vývoj zůstává reálnou možností i v Německu a místní volby ve městě Ludwigshafen právě ukázaly, jak může takový vývoj vypadat v praxi.
Hlavnímu kandidátovi AfD Joachimu Paulovi neuvěřitelným způsobem zakázali kandidovat při volbě starosty. Metodou použitou k tomuto zákazu se stalo rozšířené a nyní už nasazené levicové tvrzení, že on představuje v Německu hrozbu demokracii.
Na základě expertního názoru od mocné domácí špionážní agentury Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) pověřeného sociálnědemokratickým (SPD) ministrem vnitra Porýní-Palatýnska to Paulovi prostřednictvím soudu zakázali. Byla to metoda využití zadních vrátek, kterou po četných odvoláních advokátů AfD podpořily tři různé soudy.
„Volební noc bez možnosti si vybrat. A bez alternativy! Relativně nízká volební účast a relativně vysoký počet neplatných hlasů. Děkuji všem, kdo mě v posledních 6 týdnech podporovali! Z celého srdce děkuji!“ napsal Paul na své stránce na X.
Důležité je, že Paul, než ho zcela odstranili z voleb, v průzkumech vedl. Ani ho nikdo ve volbách nenahradil, což znamená, že AfD nebyla v těchto volbách nikým zastoupena.
Nyní tedy účast ve volbách starosty dosáhla nejnižší úroveň všech dob, jen 29,3 procenta. Volby starosty v Ludwigshafenu roku 2017 vyhrála tehdejší kandidátka SPD Jutta Steinruck s účastí 60,2 procenta.
To znamená, že proti těmto volbám se tentokrát účast scvrkla na polovinu.
A to není všechno. Mezi těmi, kdo volili, mnozí zjevně vhodili „zakázané“ lístky. Rekordní počet hlasů byl prohlášen za neplatné, tj. 9,2 procenta. Před osmi lety to číslo bylo jen 2,6 procenta.
Nakonec v těchto posledních volbách, v nichž Paulovi zakázali účast, to celkem dopadlo tak, že tím dopředu do dalšího kola postoupili Klaus Blettner (CDU) a Jens Peter Gotter (SPD). Blettner dostal 41,2 procenta hlasů a Goter 35,5 procenta. Další kandidát SPD Martin Wegner dostal 15,7 procenta a kandidátka Voltu Michaela Schneider-Wettstein dostala 7,6 procenta.
Tvrdit však, že ve druhém kole hlasování někdo získá od lidu „mandát“ ve férových demokratických volbách je pochybné, pokud ne rovnou směšné.
Ale i tak liberální média a režimní politici jsou o tom, k čemu v Ludwigshafenu došlo, buď potichu, nebo to i otevřeně oslavují, ač se 70 procent voličů rozhodlo prostě se na volby vykašlat a mnozí, kdo se zúčastnili, protestovali prostřednictvím neplatných hlasů.
Celou tu operaci, za skutečné vítězství „demokracie“, zinscenovaly od počátku do konce strany rivalů AfD. To vyloučení iniciovala odcházející starostka Steinruck, která zároveň sloužila jako předsedkyně volební komise. Ve volební komisi jsou zastoupeny všechny strany ve městě, kromě AfD.
Jedinou stranou v komisi, která tento krok odmítala, byli Svobodní demokraté (FDP). Všichni ostatní ten bezprecedentní krok podpořili. Konec konců to bylo v jejich volebním zájmu. Odstraňování demokratické soutěže přes byrokratické kuloární dohody je teď v Německu už fakticky realitou.
Paul říká, že se nevzdává, a médiím sdělil, že už v den, kdy voliči šli hlasovat, podal další soudní žalobu.
„Jsme odhodláni takové volby zpochybnit. Jestli už po prvním kolem nebo po konečném hlasování, to je na mých advokátech,“ řekl Německé tiskové agentuře Paul.
Další soudy už Paulovy pokusy získat si místo u voleb před hlasováním odmítly, kdy mu všechny ty soudy říkaly, že musí žalobu podat až poté, co volby proběhnou.
Také spolu-vůdkyně strany Alice Weidel tyto volby starosty kritizovala.
„Jen 29,3 % obyvatel Ludwigshafenu, z nichž byl kandidát AfD Joachim Paul vyloučen, se voleb starosty zúčastnilo. Demokracii se daří tam, kde je svoboda volby, ta však občanům udělena nebyla,“ napsala Weidel.
Avšak její protesty a protesty její strany určitě moc neovlivní to, jak se bude tato nová zbraň využívat. Ve skutečnosti je jediná náprava možná přes soudy, a ty samé, v nichž je spousta soudců aktivně k AfD nepřátelských.
V kontrastu k tomu odcházející starostka Steinruck říká, že zákaz kandidáta byrokratickým procesem, jaký nikdy předtím ještě nebyl použit, je prostě „vládou zákona“.
„Existují přeci určitá pravidla. A my jako volební komise jsme zjevně tato pravidla dodržovali. Existují i tři soudní rozhodnutí, která to potvrzují.“ Také říkala ale, že skutečnost, že lidé vládu zákona „zpochybňují“, ji naplňuje „smutkem“.
„Musíme na tom v budoucnu všichni dále pracovat,“ dodala Steinruck.
AfD se drží v rekordních preferencích
K tomuto kroku dochází v době, kdy dále zuří debata o úplném zákazu AfD. AfD má momentálně v celonárodních průzkumech mezi 26 a 27 procenty, mohla by také během příštího roku dosáhnout 30 procent.
Samozřejmě, že by se ta strana mohla z těchto výšin v preferencích propadnout. Spolková vláda však zůstává značně nepopulární a hlavní problémy jako upadající ekonomika, hvězdně vysoká imigrace, explodující kriminalita, školy v marasmu, rostoucí míra zadlužení a katastrofální energetická politika nepolevují.
Půda pro to, aby se AfD udržela jako konkurenceschopná strana, zůstává tedy úrodná.
Nátlak na její úplný zákaz bude čím dál intenzivnější, jelikož popularita strany roste, ale i když toho dosaženo nebude, tak mohou čím dál více a více kandidátům AfD prostě úplně zakazovat účast ve volbách pomocí metod použitých k odstranění Paula.
Precedens byl teď už stanoven.
Kategorie: Autorské překlady