Německo se pokusilo obhájit svoji katastrofální energetickou politiku odpovědí bývalému prezidentovi Donaldu Trumpovi ve stylu fakt-checkingu, když ten si v úterní debatě s viceprezidentkou Kamalou Harris z Berlína udělal varovný příklad.
Pan Trump na americké voliče naléhal, aby odmítli Zelenou agendu upřednostňovanou Demokraty a Harris, kdy uváděl, že i Německo muselo vycouvat ze své transformace Energiewende, jako důkaz o nýmandské povaze Zelené agendy.
„Věříte věcem, kterým Americký lid nevěří,“ říkal Trump Harris. „Věříte ve věci jako, že bychom neměli dělat fracking. Že bychom neměli využívat fosilních paliv,“ když tak odkazoval na její dlouhodobý odpor k frackingu, tj. k postoji, ve kterém zkoušela měnit strany.
„Německo už to zkusilo a během jednoho roku se vrátili ke stavbě normálních elektráren,“ pokračoval Trump. „Na to připraveni nejsme.“
Tento komentář zjevně rozčílil berlínské ministerstvo zahraničí, které na X napsalo: „Ať se vám to líbí nebo ne, je německý energetický systém plně provozuschopný, kdy přes 50 % je z obnovitelností. A uhelné a jaderné elektrárny zavíráme, nestavíme je. Uhlí bude vyřazeno nejpozději do roku 2038. PS: Ani nežereme kočky a psy.“
Avšak uprostřed odstřihnutí od ruských energií, které proběhlo zhruba v souběhu s plánovaným útlumem německé flotily jaderných elektráren, byl Berlín nucen vrátit se zpět k tradičním a spolehlivějším formám energie a v únoru schválil plány na budování mezi 15 až 20 nových plynem poháněných elektráren s případnou možností upravit je na pálení vodíku během dalších 10 až 15 let.
Mezitím byla v roce 2022 levicová koaliční vláda v Berlíně také nucena vrátit do provozu přes tucet většinou uhelných elektráren a udělit povolení 11 dalším v rámci kroku, který kancléř Olaf Schoz označil za „dočasné“ opatření uprostřed Ukrajinskou válkou spuštěné energetické krize.
Ač vláda „semaforu“, do níž patří Scholzovi Sociální demokraté a Zelení, prohlásila, že doufá, že uhlí plně utlumí do konce dekády, tak ta energetická krize Berlín také donutila, aby vycouval z předchozího konečného termínu Angely Merkel a posunout ho na rok 2038. Existují však pochybnosti i ohledně nového konečného termínu, kdy je letos vyslovil i sám místopředseda Křesťanskodemokratické unie Merkelové Jens Spahn.
Také člen vládní koalice a ministr financí Christian Lindner vyslovil pochybnosti nad zavíráním uhelných elektráren, kdy loni varoval, že by to mohlo vést k dalším šokům cen energií, nebudou-li mít spolehlivý náhradní zdroj. „Prostě řečeno, energie je drahá, když je vzácná. Proto teď není čas odstavovat elektrárny,“ řekl loni tento liberální politik.
Nespolehlivost zdrojů Zelených energií budí obavy po kroku Moskvy s odříznutím dodávek plynu a ropy po evropských sankcích během války na Ukrajině a nakonec po sabotáži plynovodů Severní proud – tj. projektu, kterému Donald Trump silně odporoval a sankcionoval ho – což německou ekonomiku uvrhlo do chaosu, v němž celkové ceny elektřiny v první polovině tohoto roku dosáhly v průměru 67,6 €/MWh v porovnání s 38,3 €/MWh ve stejné době roku 2019, což představuje nárůst přes 76 procent.
Německo, které převážně fracking k těžbě zemního plynu roku 2017 zakázalo, se obrátilo k daleko dražšímu kapalnému zemnímu plynu (LNG) dodávanému ze zemí jako Spojené státy a Katar, aby tak udrželo dýmání lokomotivy své ekonomiky. Rostoucím cenám energií se však zčásti připisuje zadušení německého průmyslu, takže automobilní gigant Volkswagen dokonce údajně uvažuje o zavírání továren v této zemi poprvé v historii této společnosti.
Aby to Německo ještě více ztrapnilo, tak zpráva norského inženýra a výzkumníka Jana Emblemsvåga z Univerzity věd a technologií v Trondheimu z tohoto týdne zjistila, že současné německé emise by byly daleko nižší, kdyby Berlín investoval do jaderné energie, místo aby tuto čistou energii opustil ve prospěch tzv. obnovitelností.
Tato zpráva zjistila, že by německé emise poklesly o asi 73 procent, pokud by na přelomu století investovali do více jaderné energie, přičemž ta údajná Zelená transformace přinesla jen 25procentní pokles. Co je ještě horší, Emblemsvåg odhadl, že kdyby si jádro ponechali a ještě do něj investovali, tak by to bylo ještě o 300 miliard euro levnější, než jsou ty drahé a neefektivní zelené zdroje.
Kategorie: Autorské články