Pro establishment to není dobrý den. Jen hodiny poté, co Kamala Harris a Demokraté utrpěli ohromnou porážku, která udělala z Trumpa potřetí prezidenta a poskytla Republikánům ohromnou převahu v Kongresu, německá vládní koalice tří stran, která byla už měsíce na pokraji kolapsu, se ve středu večer rozsypala, když kancléř Olaf Scholz oznámil, že vyhodí ministra financí Christiana Lindera kvůli neustálým rozkolům kvůli výdajům a ekonomickým reformám, což je krok, který dláždí cestu k předčasným volbám na konci března.
Vyhození Lindera z fiskálně konzervativní Strany svobodných demokratů (FDP) z této problémové koalice nutí Scholze, aby vyzval k hlasování o důvěře, které jak řekl, proběhne 15. ledna. Jestli Scholz to hlasování prohraje, což je skoro jisté, tak do března mají proběhnout předčasné volby.
Ke kolapsu německé vlády dochází jen hodiny po jasném vítězství Donalda Trumpa v amerických volbách, což je výsledek, který ohromil německé politické vůdce, jež závisí na americké vojenské moci k obraně jejich země a děsí se, že Trumpova politika tarifů poškodí německý průmysl.
„Milí spoluobčané, rád bych vás ušetřil tohoto těžkého rozhodování, zvláště v časech jako tyto, kdy roste nejistota,“ uvedl v prohlášení v kancléřství Scholz, na něhož se pohlíží jako na nejslabšího německého kancléře za desítky let.
Ale tento rozkol uvnitř koalice se ukázal jako příliš veliký, aby šel překonat. Linder se svou konzervativní FDP váznoucí uprostřed beznadějné bitvy trval na tom, aby se Německo drželo přísných výdajových pravidel a krátilo daně, i když se jeho levicoví koaliční partneři chtěli držet sociálních výdajů a německý průmysl posilovat ekonomickými stimuly.
„Ministr Lindner pořád příliš často nepatřičným způsobem blokoval zákony,“ uvedl Scholz v prohlášení. „Příliš často se uchyloval k malicherným stranickým politickým taktikám. Příliš často podlamoval moji důvěru.“
Scholz řekl, že Lindnerovi nabídl dohodu o vytvoření nouzového fondu pomoci Ukrajině, který by existoval mimo běžný německý rozpočet, Lindner se však odmítl takového fiskálního žonglování účastnit, stejného jakým Británie nedávno redefinovala povahu „dluhu“.
„Olaf Scholz dlouho odmítal uznat potřebu nového ekonomického probuzení naší země,“ řekl Lindner. „Už dlouho bagatelizoval ekonomické problémy našich občanů.“
Jak hlásí Politico, FDP je nejmenší stranou této koalice a nyní má v průzkumech jen čtyři procenta, tj. je pod prahem potřebným ke vstupu do německého parlamentu, což znamená, že její vůdci uvažovali o odtržení od koalice, aby zachránili svou politickou budoucnost.
Krize koaličních rozhovorů mezi Scholzovou Sociálně demokratickou stranu, Zelenými a Lindnerovou Stranou svobodných demokratů se vyhrotila poté, co FDP vydala dokument s požadavky na liberální ekonomické reformy, které bylo těžké pro ty druhé dvě strany přijmout.
Lindnerův nedávný politický dokument minulý týden unikl do médií a v něm vyzýval ke krácení daní a k utlumení klimatických politik, aby se stimuloval ekonomický růst, kdy ho oba tyto postoje postavily proti jeho koaličním partnerům.
Ústředním pro koaliční neshody bylo přijetí rozpočtu pro rok 2025 parlamentem, v němž je mezera nejméně 2,4 miliardy € a potenciálně daleko více, a je třeba ji zaplnit, stejně jako je třeba dohoda o opatřeních k oživení churavějící ekonomiky země.
K této vládní krizi dochází v nejhorší možnou dobu: Trumpova vítězství, kdy se čeká uvalení značných tarifů na německé exporty, o nichž se očekává, že na tuto největší evropskou ekonomiku uvalí značný tlak. Analýza od německého Hospodářského institutu (IW) odhaduje, že nová obchodní válka by Německo mohla za čtyři roky Trumpovy vlády stát 180 miliard € navíc.
V Německu mnozí doufali, že vítězství Donalda Trumpa v amerických volbách toho dne předtím donutí koalici, aby držela pospolu ze strachu, že nastupující prezident tuto největší evropskou ekonomiku tvrdě postihne, když se v obchodní válce zaměří na veškerý důležitý automobilový průmysl.
Nakonec se však ukázalo, že ani nadcházející hrozba Trumpa nestačila, aby hádající strany daly své rozkoly stranou.
V úterý v pocitu, že ekonomika jde od deseti k pěti, uprostřed obav z nadcházejícího kolapsu této největší mocnosti zpracovatelského průmyslu EU obrovský německý odborový svaz IG Metal zahájil stávky v kovoprůmyslu a elektro-průmyslu ve snaze získat vyšší mzdy. Podle tabloidního magazínu Bild začali zaměstnanci během noční šichty odcházet z práce, včetně továrny Vokswagenu ve městě Osnabruck, kde mají pracovníci strach, že továrnu asi zavřou.
Jinde v Hanoveru v Dolním Sasku do stávky vstoupilo asi 200 zaměstnanců výrobce baterií Clarios, kteří nesli pochodně a odborové vlajky, píše tento kanál.
Mezitím v Hildesheimu v Dolním Sasku asi 400 zaměstnanců včetně těch v Jensen GmbH, KSM Castings Group, Robert Bosch, Waggonbau Graaff a ZF CV Systems Hannover údajně zastavilo provoz.
Protesty se očekávají rovněž v závodech BMW a Audi v Bavorsku. Práce se v průběhu toho dne budou zastavovat po celé zemi, psal tento tabloid.
„Skutečnost, že výrobní linky teď stojí a kanceláře jsou prázdné je na odpovědnost zaměstnavatelů,“ prohlásil vyjednavač IG Metall a okresní ředitel Thorsten Groger podle citace od Deutsche Welle.
IG Metall kvůli inflaci požaduje 7% vzestup platů v porovnání s 3,6% růstem během 27 měsíců nabízeným asociacemi zaměstnavatelů. Společnosti takovéto požadavky označují za nerealistické.
K těmto masovým stávkám dochází zrovna, když Vokswagen v pondělí oznámil, že zavře „nejméně“ tři ze svých deseti továren v Německu, propustí desetitisíce zaměstnanců a zmenší i zbývající továrny v zemi. Tato opatření jsou součástí snah o snížení nákladů, sdělil předtím tento konglomerát. Generální ředitel VW Group Oliver Blume se odvolával na „obtížné ekonomické prostředí“ a „hroutící se konkurenceschopnost německé ekonomiky“ jakožto na faktor za tímto rozhodnutím.
Německá Asociace automobilového průmyslu loni varovala, že země „dramaticky ztrácí svou mezinárodní konkurenceschopnost“ v důsledku rostoucích nákladů na energie.
Nedávný průzkum od asociace automobilového průmyslu VDA poukazuje, že reorganizace německého auto-průmyslu by mohla do roku 2035 vést ke ztrátě 186 000 pracovních míst, tj. zhruba čtvrtiny těch, k nimž už došlo.
Kategorie: Autorské články