Ropa a zemní plyn jsou pro německou ekonomiku „nenahraditelné“, píše jeden autor studie.
Probíhající Íránská válka a uzavření Hormuzského průlivu vyhání ceny ropy do výšin a nová studie varuje, že pokud ten trend přetrvá, mohou Německo potkat tvrdé ekonomické důsledky.
Německý ekonomický institut (IW) vyslal kvůli potenciálním škodám pro německý hospodářský produkt alarm.
„Pokud cena ropy vyroste na 150 US dolarů za barel, budou náklady pro německou ekonomiku roku 2026 obnášet 0,5 procenta hrubého domácího produktu 1,3 procenta roku 2027,“ tvrdí ekonomové tohoto institutu.
„V absolutních číslech to odpovídá reálné ztrátě ekonomického produktu přes 80 miliard eur za dva roky.“
V současnosti se ropa na globálních trzích obchoduje mezi 76 až 82 $ za barel. Ač by sice USA s Izraelem mohly nad průlivem získat kontrolu, podle studie panují obavy, že uzávěr by mohl trvat týdny či až měsíce.
Studie ukazuje, že i mírnější, ale vytrvalý vzestup na 100 $ za barel by přišel za značnou cenu. Tato úroveň by Německo letos připravila o 0,3 procenta ekonomického produktu a o 0,6 procenta roku 2027.
„Celkem by to byla ztráta ekonomického produktu 40 miliard eur za dva roky,“ píší autoři.
Vleklý vzestup cen ropy potáhne i spotřebitelské ceny. Dosáhne-li ropa 100 $, bude roku 2026 inflace o zhruba 0,8 procenta vyšší a o 1,0 procento vyšší roku 2027. Při 150 $ by se Německo mohlo potýkat se spotřebitelskými cenami o zhruba 1,6 procenta vyššími roku 2026 a o 1,9 procenta vyššími roku 2027.
Institut uvedl, že ač Spojené státy zůstávají mezi největšími producenty ropy, tak na země přímo nebo nepřímo uvízlé v Íránském konfliktu připadá „skoro třetina globální produkce ropy, kdy na samotnou Saúdskou Arábii připadá jedna desetina.“
I přes německý přechod na obnovitelnosti, výzkumníci jednoznačně vidí trvající závislost Německa na fosilních palivech a ropu a zemní plyn označují za pro zemi „nenahraditelné“. Průmysloví výrobci v Německu včetně chemického, strojírenského a automobilového průmyslu už teď trpí zatím nejvyššími cenami energií. Rostoucí ceny ropy a plynu by vedly k nepředpověditelným a katastrofálním scénářům.
„I přes v posledních desetiletích klesající náročnost na ropu, připadá na Německo asi dvě procenta globální spotřeby ropy.“ Pro domácnosti obnáší výdaje za paliva a vytápění ropou „asi čtyři procenta jejich spotřebitelského rozpočtu.“
Navíc spousta produktů v Německu se z ropy dělá, včetně automobilových pneumatik, hnojiv a kosmetiky.
V této fázi je však těžké předpovědět, co by ceny 150 $ za barel či více udělaly s globální ekonomikou.
V pátek řekl Financial Times katarský ministr energetiky Saad al-Kaabi, že válka by mohla vést k dodavatelskému šoku, pokud exportéři energií ze Zálivu omezí produkci do té míry, že ropa přesáhne 150 $.
„Očekáváme, že všichni, kdo dosud nevyhlásili zásah vyšší moci, to pokud to bude pokračovat, do několika dnů provedou. Všichni vývozci z oblasti Zálivu budou muset zásah vyšší moci vyhlásit,“ říkal Kaabi. „Pokud by to neudělali, museli by za to podle zákona zaplatit, a tak si vyberou tohle.“
„Tohle světovou ekonomiku srazí…, pokud ta válka bude ještě pár týdnů pokračovat, bude to mít dopady na HDP celého světa. Všem vyrostou ceny energií. Dojde k nedostatku různých produktů a dojde k řetězové reakci mezi továrnami neschopnými dodávat,“ říkal.
Kategorie: Autorské překlady
