Prominentní pravicová německá influencerka Naomi Seibt oznámila, že ve Spojených státech s Trumpovou administrativou požádá o azyl, kdy zlořečila chybějící svobodě ve své domovské zemi a tvrdila, ji Berlín politicky perzekuuje.
Seibt, která se stala proslulou jako „anti-Greta“ bojující proti Zelené agendě, a která se v Německu stala vůdčím hlasem i proti agendě otevřených hranic v Německu a v Evropě, poprosila prezidenta Trumpa, aby jí udělil azyl.
Říká, že se jako hlasitý příznivec proti migraci se stavící strany Alternativy pro Německo (AfD) a zastánce svobody slova potýká s „politickou perzekucí“ ve formě „sledování zpravodajstvím, očerňování státními médii a s výhrůžkami od Antifa.“
Seibt v příspěvku na X obvinila německou vládu z „podpory levicového násilí, z krytí kriminality migrantů a z umlčování disidentů hromadnými domovními raziemi.“
„Z daní financovaná propagandistická média si monopolizovala narativ a neustále očerňuje Trumpovu administrativu a dokonce i Charlie Kirka,“ pokračovala.
Televizi Fox News tato influencerka říkala, že podala žádost o azyl podle Paragrafu 208 Zákona o imigraci a občanství, neboť je vyděšená, že když zůstane v Německu, tak ji zavřou nebo ji čeká politické násilí.
„V Německu je ilegální poškozovat reputaci politika. Tento zákon za Angely Merkel v paragrafu 188 ještě rozšířili a teď se lidé zavírají. A u nich doma dělají razie jen za příspěvky na sociální média. Mám pocit, že jakmile se vrátím do Německa, tam mě zatknou,“ vysvětlovala.
Ač Trumpova administrativa zavedla přísnou hraniční kontrolu k potlačení ilegální imigrace, tak Bílý dům údajně navrhl, že je otevřený umožnění azylů pro Evropany, kteří se kvůli svému přesvědčení potýkají s cenzurou a s dalšími formami politické perzekuce.
Ač Seibt požádala o azyl, tak řekla, že se nakonec stane občankou USA, kdy říká: „Ta země mě tolik naplňuje nadějí.“
Sehnala pro své snahy už určitou podporu, neboť říkala, že o tomto kroku diskutovala s vlastníkem X Elonem Muskem, také příznivcem AfD, s nímž pěstovala vztahy ohledně společných starostí o současné poměry v Německu.
„Elon má strach z cesty do Evropy a ví, že by to znamenalo ohromně vysoké riziko, a osobně mi to potvrdil. Také proto jsem dospěla k rozhodnutí sama požádat o azyl. On mi to schválil,“ říkala.
Ten čím dál cenzorštější režim v Berlíně si vysloužil pokárání i od Trumpovy administrativy, konkrétně od viceprezidenta J. D. Vance, který letos během svého průlomového projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci spílal nedostatku politické svobody v Německu.
Vance ve vyjádření o tzv. firewallu sanitárního kordonu v Berlíně, v němž všechny ostatní strany odmítají spolupracovat s AfD vedoucí v průzkumech, té Konferenci v únoru říkal, že německá demokracie nepřežije, „když milionům voličům říkají, že jejich myšlenky a starosti, jejich aspirace, jejich prosby o úlevy jsou neplatné nebo ani nestojí za to se jimi zabývat.“
„Demokracie spočívá na posvátném principu, že na hlasu lidu záleží. V té není prostor pro žádné firewally. Buď ten princip dodržujete, nebo ne,“ říkal viceprezident.
Na takovouto radu však zjevně nebere ohledy německý vládní Úřad pro ochranu ústavy (BfV), tj. agentura politické špionáže, která AfD v květnu označila za „extremistickou“ organizaci, hlavně kvůli jejímu odporu k masové migraci. Ač se vůči této klasifikaci vede odvolání, tak ta mohla vládě vydláždit cestu k zavedení dalšího sledování této politické strany včetně odposlechů její komunikace.
Kategorie: Autorské překlady