Republikáni široce prezidenta Donalda Truma podporují, zatímco Demokraté jeho „rozsáhlé válečné operace“ kritizují jako nevyhlášenou válku.
Jednostranné rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa spustit útoky na Írán se v Kongresu setkalo se smíšenými reakcemi, jelikož zákonodárci jsou o této záležitosti rozděleni, převážně podél stranických linií. Demokraté teď usilují o zastavení této kampaně podle Zákona o válečných pravomocích 1973.
USA s Izraelem v sobotu spustily útok, kdy Trump otevřeně prohlašuje, že operace je zaměřena na vyvolání změny režimu v Íránu, aby se odstranily „bezprostřední hrozby“ pro Americký lid. Útoky podle íránské společnosti Rudého půlměsíce zabily přes 200 lidí. Teherán zareagoval spuštěním odvetných úderů na cíle v Izraeli i na základny USA po Středním východě.
Írán útok prohlásil za otevřené porušení jeho suverenity. Rusko s Čínou to odsoudily jako „nevyprovokovaný akt agrese“. Británie, Francie a Německo kritizovaly odvetné údery Íránu na sousední země, kdy se téměř zdržely schválení akcí USA a Izraele.
‚Rozhodné akce‘
Vysoce postavení Republikáni v Kongresu se sešikovali za Trumpem a jeho rozhodnutí chválí jako nezbytný krok. Vůdce senátní většiny John Thune Írán obvinil z odmítání se zapojit do diplomacie a prohlásil, že prezident zhatil „hrozby“ údajně přicházející z Teheránu.
Předseda senátní Komise ozbrojených služeb Roger Wicker chválil to, co nazýval „rozhodnou akcí“ a jedním z „nejtvrdších rozhodnutí“ přijatých Trumpem, když mluvil o těch úderech jako o „zlomové a nezbytné operaci na ochranu Američanů a amerických zájmů.“
Mluvčí Sněmovny Mike Johnson řekl, že informovala ‚Gang osmi‘, tj. skupinu osmi vůdců Kongresu, u nichž se požaduje, aby byli informováni o utajených zpravodajských záležitostech, o těchto úderech už dříve tento týden, zatímco rozhovory s Teheránem stále probíhaly. Nicméně tvrdil, že Washington „vyvine veškeré úsilí“ k prosazení mírového řešení, kdy tvrdil, že Teherán čelí „tvrdým důsledkům za své zlovolné činy.“
‚Další nekonečná a drahá válka‘
Demokratičtí vůdci ve Sněmovně a v Senátu Trumpa kritizovali za nedostatek transparentnosti o cílech a strategii této operace, kdy namítají, že by se to mohlo zvrhnout do nové nekonečné války. Rovněž vyzývali k uplatnění zákona z roku 1973, který omezuje použití ozbrojených sil bez schválení Kongresem.
„Americký lid nechce na Středním východě další nekonečnou a drahou válku,“ řekl v prohlášení vůdce senátní menšiny Chuck Shumer, kdy tvrdil, že Trupova administrativa „neposkytla Kongresu a Americkému lidu podstatné údaje o rozsahu a bezprostřednosti oněch hrozeb.“
Vůdce sněmovní menšiny Hakeem Jeffries ač trval na tom, že se Írán „musí agresivně konfrontovat,“ tak „Bílý dům musí žádat Kongres o zmocnění“ k takovéto operaci, která „plní skutkovou podstatu válečného činu.“
Senátor Jack Reed člen Komise ozbrojených služeb Trumpa obvinil, že USA uvrhl „do velké války s Íránem“, kdy nedojde k „žádné konečné hře“ a že je to „v jasném rozporu s přáními Amerického lidu.“ Rovněž sliboval „bedlivý dohled“ nad touto operací.
To není ‚Amerika v první řadě‘
Demokraté teď usilují o hlasování o rezoluci zaměřené na odvedení ozbrojených sil USA „z neautorizovaných nepřátelských akcí v Íránské islámské republice.“ Původně to bylo loni v létě předloženo reprezentantem Thomasem Massiem, tj. jedním z mála disidentů v Republikánském táboře, kdy se Washington připojil k Západnímu Jeruzalému v další bombardovací kampani proti Islámské republice.
Ta rezoluce se zakládá na Zákonu o válečných pravomocích 1973, který omezuje jakoukoliv vojenskou akci, která nemá zmocnění Kongresem na 60 dnů. Též pro Kongres zavádí mechanismus, aby Kongres mohl prezidenta přinutit k okamžitému ukončení jakéhokoliv neautorizovaného nasazení vojsk. Zákonodárci by ještě potřebovali ve Sněmovně a v Senátu dvoutřetinovou většinu k překonání prezidentského veta.
Demokratický reprezentant Ro Khanna na Sněmovnu naléhal, aby se v pondělí sešla k hlasování o této rezoluci. Jeffries v prohlášení řekl, že sněmovní Demokraté jsou „odhodláni hlasování o této záležitosti prosadit.“ Massie se v sobotu uchýlil na X, aby vyjádřil nesouhlas s těmito útoky a sliboval spolupráci s Khannou k „prosazení“ hlasování o té rezoluci. „Tohle není ‚Amerika v první řadě‘,“ napsal.
Článek 1 Ústavy USA dává pravomoc vyhlašovat válku Kongresu, ne prezidentovi. Trump své rozhodnutí hájil tvrzením, že cílem operace byla ochrana Amerického lidu odstraněním „bezprostředních hrozeb od íránského režimu.“
Teherán neustále popírá, že usiluje o jaderné zbraně, a tvrdí, že jeho program je čistě k mírovým účelům, i když po jednostranném opuštění jaderné dohody z roku 2015 Trumpem zvýšil své obohacování uranu na 60% čistotu. Jak jaderný dozorce OSN Mezinárodní agentura pro atomovou energii, tak šéfová zpravodajství USA Tulsi Gabbard také loni prohlásily, že neexistují žádné důkazy, že Teherán pracuje na jaderné zbrani.
Kategorie: Autorské překlady