NATO vyslalo hrozivé varování: klimatická změna by mohla spustit III. světovou válku tím, že v oteplujících se oceánech ochromí schopnost detekovat ponorky. Nová studie od této aliance poukazuje, jak by změny v životním prostředí mohly eskalovat globální napětí do katastrofálního konfliktu.
Zpráva se zaměřuje na to, jak rostoucí teploty oceánů narušují přenos podmořského zvuku, čímž ztěžují lokalizaci maskovaných ponorek. S oteplováním vody, změnami v kyselosti, salinitě a teploty se narušuje jemná rovnováha, na které závisí hydrofony používané loděmi, letouny a senzory na mořském dně, aby tyto skryté hrozby sledovaly.
Aby se ponorky vyhnuly detekci, potřebují být tiché, aby unikly rozloženým sonarovým bójím a pevným linkám na mořském dně. Zjištění NATO poukazují, že klimatem změněný oceán by mohl tato plavidla ještě více zastínit a potenciálně přinést zvrat ve škále námořní moci a rozpoutat nebezpečné závody o dominanci v už tak nestabilním světě.
Economist.com hlásí:
Vysoké koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře všechny tyto věci mění. Samotná přítomnost tohoto plynu mořskou vodu okyselí. Jeho oteplující účinek změní její teplotu a přes tající led změní i salinitu. Zdroje zvuku v prostředí jako vítr, vlny a velryby jsou tím všechny ovlivněny. A tyto změny se z místa na místo všude mění.
Aby se dobrali důsledků pro ponorky, použil tým vedený Andreaou Gilli z Obranné akademie NATO v Římě a Mauro Gilli z ETH v Zurichu počítačové modelování, aby prozkoumal, jak se zvuk šířil hlubokými vodami v minulosti (mezi lety 1970 až 1999) a jak klimatické modely poukazují, že se to bude dít v budoucnosti (mezi lety 2070 až 2099).
Výzkumníci původně svá zjištění roku 2024 publikovali v Texas National Security Review. Na kriticky důležitém bojišti mezi ruskými ponorkami a ponorko-lovkami NATO v Severním Atlantiku a i v oblasti mezi prvním a druhým řetězcem ostrovů v Západním Pacifiku těsně východně za Japonskem, Tchaj-wanem a Filipínami se bude detekce stávat obtížnější. V Biskajském zálivu u francouzského pobřeží budou ponorky dříve detekované na 60 km zjištěny pouze na 20 km.
Avšak v Japonském moři se bude lovcům ponorek dařit více. Severokorejské ponorky operující v těchto vodách v hloubce 100 m mohly být dříve detekovány na 10 km. V budoucnu to autoři odhadují na 45 km daleko.
Hypotetický scénář uvažovaný v této studii se zakládá na nejhorším možném scénáři, když se neudělá nic, aby se omezily emise skleníkových plynů; tj. podle průběhu, jaký dnes většina vědců považuje za nerealistický. Ale i tak jsou v této práci zjištěné trendy cenné. V posledních letech se hodně mluvilo o nových metodách detekce, aby oceány byly transparentnější. Ve skutečnosti však, jak tvrdí autoři, by se moře mohla stát temnějšími.
Kategorie: Autorské články