Tisíce migrantů určených k deportaci dostávají každoročně v Německu útočiště v kostelech.
Poslanec vládnoucích Křesťanských demokratů (CDU) teď kritizuje praxi „kostelních azylů“, o nichž říká, že porušují evropské právo.
Mluvčí parlamentní skupiny CDU/CSU pro domácí politiku Alexander Throm řekl, že v takových případech nejsou dotyční migranti ani deportováni zpět do svých domovských zemí, nýbrž jsou jen posíláni do zemí EU, v nichž byli jako migranti poprvé registrováni.
„Pozoruhodné je, že skoro všechny případy takových kostelních azylů, což bylo loni v Německu kolem 2 300 či 2 400 případů, jsou tzv. Dublinské případy,“ říkal ve středu Throm programu RTL/ntv Frühstart. Říkal, že je neposílají domů, „jen je vrací do země EU, která ve skutečnosti za jejich azylové řízení odpovídá, tj. do bezpečné země, kde je zaručené řádné azylové řízení.“
Kostelní azyly jsou kontroverzní praxí, kdy kostely ve svých prostorech poskytují migrantům útočiště před deportacemi; ale skoro všichni migranti, kteří přišli do Německa, přešli na své cestě přes mnoho bezpečných zemí. V důsledku toho má Německo právo podle Dublinských pravidel mnohé z nich deportovat zpět do zemí jako Polsko, Itálie a Řecko.
„Myslím, že kostely se zde staví na nesprávnou stranu,“ říkal Throm. Řekl, že „držení lidí v azylu v kostele tak dlouho, dokud nevyprší časový limit, tudíž podvrací evropské právo.“
Nyní vyzývá, aby se přehodnotilo řešení případů kostelních azylů státem, „zvláště v Dublinských případech.“
Ve skutečnosti neexistuje žádný zákon bránící státu vystěhovat migranty, kteří maří deportaci, podle Welt však existuje „tichá dohoda“, která ty migranty chrání.
Církev se čím dál více uchyluje k využívání kostelů jako azylových útočišť pro migranty. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (Bamf) roku 2024 hlásil, že to bylo 2 386 případů, tj. skok oproti 300 roku 2023.
Kategorie: Autorské překlady