S tím, jak čím dál více a více voličů přebíhá k anti-imigrační AfD, roste tlak na tradiční strany, aby v imigraci obrátily kurz.
Německo má poprvé za téměř dvě desetiletí negativní míru imigrace, uvádí nový graf od Statista založený na datech od Oddělení ekonomických a sociálních záležitostí OSN (UN DESA).
Ekonom Géza Sebestyén, který vede Workshop ekonomické politiky při MCC v Budapešti, se uchýlil na Facebook, aby nastínil, jak jsou za tímto zlepšením změny politik německé vlády, zejména značně přísnější pohraniční kontroly, na několika místech suspendování sjednocování rodin a přísnější podmínky k získání občanství.
„Mnozí jsou odmítnuti už předtím, než mohou vůbec podat žádost,“ dodal.
Ve svém příspěvku uvedl, že počet žádostí o azyl se propadl o více než 30 procent. „Nová pravidla a rychlejší přeshraniční odbavování učinily Německo méně přístupným i pro ty, kdo prchají před válkou a perzekucí.“
Uprchlíci z Ukrajiny se roku 2024 propadli o 75 procent oproti 1 milionu roku 2023.
Také rostoucí ceny bydlení, nedostatek místa a přetížená byrokracie představují pro migranty závažné překážky při budování nového života.
Spolu s tím se rychle mění nálada veřejnosti a proti-imigrační strany jako Alternativa pro Německo (AfD) jsou čím dál více a více populární, čímž vyvíjí rostoucí tlak na změnu politiky vládnoucí koalice.
Je to však její popularita, co vytváří přetrvávající zášť vůči této straně. Přestože je AfD v Německu největší opoziční stranou a v některých průzkumech i vede, kdy v únorových volbách měla těsně pod 21 procenty hlasů, tak mnozí stále tlačí na její zákaz, přičemž však také zavádí některé z jejích anti-imigračních návrhů.
Panují i obavy, že pokud by si AfD neudržela svou přítomnost na politické šachovnici, tak by se Merzova vládní koalice zase podvolila zastáncům větší imigrace.
Ty restrikce na imigraci, pokud nebudou přijata podstatnější opatření, toho však moc neudělají, aby zvrátily celkové demografické trendy. Zrovna letos oficiální data ukázala, že každý čtvrtý Němec má teď migrační původ.
Ty demografické změny se nejvíce projevují u mládeže a důsledky aktuálně pociťuje zvláště německý s potížemi se potýkající školský systém, který se potýká s rostoucím počtem dětí cizinců.
V Berlíně 40 procent žáků nemluví jako svým rodným jazykem německy a ve městech jako Hamburg má migrační původ většina žáků. Celkově má v Německu migrační původ ohromujících 38 procent všech dětí v základních školách.
Starosta Tübingenu Boris Palmer, vysoce vlivný politik, který opustil stranu Zelených, aby kandidoval jako nezávislý, loni řekl, že mládež se potýká s důsledky masové imigrace, což ji pak obrací, aby se přiklonila k pravicovým stranám.
„Oni každodenně zažívají, co neřízená migrace znamená,“ napsal na Facebook Palmer, který dříve býval Zelený, ale stal se mezitím nezávislým.
„Především mladí muži, kteří přišli sami, mění pro mládež životní prostředí. V parku, v klubu, na ulici, v autobuse, na nádraží, na školním hřišti,“ dodal.
Jeho upozornění se odráží i v datech dostupných ze školského systému. Např. učitelé v Berlíně roku 2023 požadovali zásahy policie ve školách 5krát denně, přičemž policejní zásahy dramaticky rostou.
Palmerovy komentáře ukazují, jak transformace demografie postihuje nejvíce mládež, a že to nedělá rostoucí starosti jen AfD.
Zdroj: https://rmx.news/article/germanys-mildly-restrictive-immigration-policies-are-paying-off/
Kategorie: Autorské překlady