V Británii zjevně probíhá politické přeskupení, jelikož Reform UK Nigela Farage je teď mezi voliči pracující třídy tou nejpopulárnější stranou, zatímco Labouristickou stranu čím dál více upřednostňují bohatší voliči.
Průzkum od YouGov mezi 17 000 Brity zjistil, že ti, kdo vydělávají přes 70 000 £ ročně volí spíše Labouristy než kteroukoliv jinou stranu, tj. 31 procent v porovnání s 19 procenty podpory mezi těmi, kdo vydělávají do 20 000 £.
Oproti tomu strana Reform UK Nigela Farage se teď drží jako vrcholná strana mezi těmi, kdo vydělávají do 20 000 £ ročně s 32 procenty v porovnání s 17 procenty těch, kdo vydělávají přes 70 000 £.
Celkově si Reform drží výrazný náskok mezi těmi, kdo jsou jasně klasifikováni jako žijící v domácnostech pracující třídy s 35 procenty, což stačí na 16procentní náskok před Labour Party (čili podle naší středoevropské terminologie vlastně „sociálně demokratickou“ stranou).
K takovému ohromujícímu přerodu mezi voličstvem dochází spolu s tím, jak pan Farage záměrně láká hlasy pracující třídy a Labour Party, která byla doslova založena jako strana pracujících (labour), čím dál více směřuje svou péči na zájmy voličských skupin progresivistických (woke) městských elit (něco jako to, co u nás nazýváme Kavárna).
Klíčovým tahounem tohoto nového paradigmatu je záležitost imigrace. Ač střední třída si často může z bezuzdné imigrace nahrabat, neboť jim to poskytne levnou práci pro jejich komerční zájmy, sráží to ceny zboží a služeb, které využívají, a uměle to vyhání hodnotu jejich domů, zatímco pracující třída se potýká s vyšší pracovní konkurencí a tlakem na srážení mezd a na uměle zvýšené ceny nájmů v důsledku dovozu milionů cizinců.
Podle YouGov voliči z pracující třídy, kteří v posledních volbách přeběhli od Labouristů k Reform, uváděli z 62 procent imigraci jako svůj hlavní důvod.
Průzkumník Rober Hayward, když komentoval zjištění z tohoto průzkumu pro Independent, tak říkal: „Pracující třída vždy byla sociálně konzervativní, ale závislá na státu, tak volili Labouristy. Poprvé tuto vazbu roztrhl Brexit, pak imigrace.“
„Teď už je na státu závislá o dost větší kohorta horní třídy, která také není tolik postižena imigrací, a má též internacionalistické naladění mysli.“
Britský ředitel průzkumu z firmy More in Common Luke Tryl dodal, že „to pracující třída nese břímě nákladů krize bydlení. A také, pokud nefungují veřejné služby, tak na těch pracující třída závisí více.“
Kromě imigrace Farage a jeho Reform také upravili svůj tradiční laissez-faire přístup ke klíčovým ekonomickým otázkám, jako je podpora státních zásahů na ochranu britského průmyslu.
Např. vyzývali ke znárodnění British Steel, aby jejím čínským vlastníkům zabránili v zavření oceláren Scunthorpe. Reform též podpořila obnovu waleského uhelného průmyslu, aby srazili ceny energií pro ocelářský průmysl.
Farage navíc podpořil obnovu zimních dotací na paliva pro penzisty, vyzval ke skončení stropu dvou dětí pro dětské přídavky a navrhl speciální daň ‚Robina Hooda‘ na bohaté rezidenty se zahraničními příjmy alespoň 250 000 £, které by se směřovaly na dotace pro ty s nejnižšími příjmy.
Kategorie: Autorské překlady