Strana německého kancléře Friedricha Merze signalizuje ochotu k partnerství s krajně levicovou Die Linke, ač v minulosti slibovala, že s touto stranou následovníků vládců komunistického Východního Německa (NDR) nikdy spolupracovat nebude.
Vzhledem k těsné většině, jakou má vládní koalice Merzovy Křesťanskodemokratické unie (CDU) s levicovými Sociálními demokraty (SPD), která v úterý vedla k historické porážce v prvním hlasování o kancléřství Merze, šéfové strany uznali, že asi budou muset připustit, že potřebují spolupracovat s Die Linke (Levicí).
Aby se CDU vyhnula potenciálně katastrofálnímu zpoždění při dosazení nové vlády, byla nucena v podstatě prosit poslance Die Linke, aby podpořili parlamentní rozhodnutí umožňující v úterý druhé hlasování, v němž byl Merz opožděně kancléřem zvolen s pomocí přímých následovníků marxisticko-leninské strany vládnoucí Německé demokratické republice (NDR) v časech před pádem Berlínské zdi.
Ve středu Merzův personální ředitel Thorsten Frei řekl, že CDU je otevřená ke zrušení usnesení strany z roku 2018 vylučujícího jakoukoliv spolupráci s Die Linke při schvalování legislativy, která vyžaduje dvě třetiny hlasů v parlamentu.
„Budeme si o tom muset spolu promluvit…, jsme však určitě v situaci, kdy musíme tu či onu otázku znovu přehodnotit,“ řekl Frei vysílači NTV.
Takové křiváctví je nutné jen, protože CDU odmítá spolupracovat s pravicově suverenistickou Alternativou pro Německo (AfD), tj. s druhou největší stranou v Bundestagu. V případě partnerství těchto dvou stran místo centro-pravicové CDU s centro-levicovou SPD by měly vládnoucí většinu a žádné potíže při schvalování zákonů. Na to se však pohlíželo jako na nepřijatelné a na to dát se dohromady se skutečnými Komunisty se pohlíží jako na přijatelnější.
Vůdkyně Die Linke Ines Schwerdtner řekla, že ač je Merz „třídní nepřítel“, když pracoval pro Blackrock, tak je strana vůči dalším jednání o partnerství s CDU otevřená.
To by však v CDU představovalo ohromný obrat. Roku 2018 tato údajně konzervativní strana o svém odmítání spolupracovat s Die Linke říkala, že je kvůli tomu, neboť: „Ta strana je převtělením někdejší SED, která vedla totalitní diktaturu v NDR, s jejím útlakem, plánovanou ekonomikou a řádem střílení u Berlínské zdi. Političtí oponenti a disidenti nebyli v NDR jen špehováni a perzekuováni, ale byli i vražděni.“
„Jak bychom vzhledem k takové zkáze mohli požadovat, aby strana spolupracovala s nástupcem SED, která se ani neobtěžovala se opravdu od takové nespravedlnosti distancovat?“
Vláda ale může potřebovat pomoc i takové krajně levicové strany ke schválení důležitých hlasování včetně legislativy k odstranění ‚dluhové brzdy‘ s výdajovými limity v německé ústavě, což samo o sobě představuje ohromný Merzův obrat, uvážíme-li, že vedl kampaň fiskální odpovědnosti.
Zrušení dluhové brzdy se využije, aby vydláždilo cestu k utrácení bilionů eur za obranu, infrastruktury a za iniciativy zelené agendy.
Vůdkyně opoziční AfD Alice Weidel uvedla: „Jelikož je už jasné, že vládnutí malé koalice CDU/CSU s SPD je téměř nemožné, tak teď chce CDU udělat dohodu se stranou Levice. To je další velká zrada nejen voličů, ale i naší země.“
Ač je centro-pravice kromě levicových Sociálních demokratů zjevně ochotná spolupracovat s Die Linke, tak se Merz zařekl, že dodrží tzv. firewall „sanitárního kordonu“ proti AfD, kterou minulý týden německá státní špionážní agentura klasifikovala jako stranu „pravicových extremistů“.
Kategorie: Autorské překlady