Francouzská politická buřička vyzvala různé pravicové frakce ke sjednocení, aby porazili pařížský režim levičáků s neo-liberály.
Za Maréchal, vůdkyní seskupení Identita a demokracie v Europarlamentu a dědičkou francouzské politické dynastie Le Pen, se táhne dlouhá historie rozkolů s dalšími populisty včetně její tety Marine Le Pen, vůdkyně Národní obrody.
Avšak po pondělním kolapsu už třetí vlády za necelý rok a s pravděpodobným výhledem na předčasné parlamentní volby tato suverenistická europoslankyně naléhá na jednotu pravice s poukazem na koaliční model, jaký převedla premiérka Giorgia Meloni, která už tři roky úspěšně vládne v Itálii v partnerství mezi centristickou a populistickou pravicí.
Maréchal ve vyjádření podle Le Figaro naléhala na „co nejširší možnou“ koalici a vyzvala ministra vnitra Retailleau, vůdce centro-pravicové Les Républicains (LR), aby „naslouchali svým voličům a budovali koalici“ s Národní obrodou (RN) a porazili spolu levici.
„Žádná politická strana nemůže vyhrát sama. Jinak podstupujeme riziko, že nedosáhneme absolutní většiny,“ říkala.
Výzva Maréchal rezonovala u vůdce Unie pravice za republiku (UDR) Érica Ciottiho, který byl svého času senzačně vyhozen z vůdcovství Républicains poté, co se s Le Pen při loňských předčasných parlamentních volbách pokusil zformovat volební alianci.
Ciotti v příspěvku na X napsal, že Francie stojí před „národní propastí“ a že za to může jen „jedna strana, tj. Emmanuel Macron.“
„V zemi se zdvihá ohromná vlna stojící za unií pravice a patriotů,“ pokračoval. „Vyzývám LR, aby se vrátila domů a přidala se k UDR, abychom spolu s RN vybudovali alternativu! Historie se na nás dívá.“
Spolu s tím se Retailleau pokusil předvádět se jako skalní bojovník proti imigraci, asi aby se v prezidentských volbách 2027 k náhradě Macrona dostal do pozice potenciální alternativy k Le Pen nebo k jejímu zástupci Jordanu Bardellovi, a stal se tak odpůrcem sestavení širší pravicové aliance.
Takže během snah Ciottiho, aby Républicains spojili síly s Národní obrodou před loňskými parlamentními volbami, tehdejší senátní vůdce Républicains Retailleau Ciottiho obvinil z porušení loajalit, přičemž zavile tvrdil, že strana „nikdy nezformuje alianci s Národní obrodou, neboť máme hluboké ideologické rozdíly a musíme si zachovat svou nezávislost a poctivost.“
Avšak spolu s tím, jak Retailleau vylučuje situaci, v níž by jeho centro-pravicová strana podpořila levicového premiéra a Macronistický neo-liberální režim v procesu jejich rozpadu, tak se teprve uvidí, jaké možnosti jsou pro Républicains otevřené.
Další věcí je i to, zda i Národní obroda, která doufá, že v případě Macronova rozpuštění parlamentu a vyhlášení předčasných voleb, vstoupí do partnerství s Retailleauem.
Nyní se tento bývalý ministr vnitra pokouší distancovat sebe a svou stranu od politického chaosu, který v pondělí vedl k rezignaci premiéra Sébastiena Lecornu, jen několik hodin po představení svého kabinetu v neděli večer.
Kritici rychle na Retailleaua vytáhli, že on přeci zformování této vlády podpořil a že to byla jeho hrozba, že stáhne podporu, co nakonec vedlo ke kolapsu vlády s nejkratším funkčním obdobím v moderní francouzské historii, a přestože byla údajně založena k řešení dluhové krize Francie, tak její ministři za svou 14hodinovou vládu mají dostat až 30 000 eur odchodného. Lecornu za tuto svou snahu jakožto bývalý premiér, ač s jepičím životem, dostane na deset let šoféry a sekretářky placené daňovými poplatníky.
Retailleau tvrdil, že je Lecornu ohledně složení vlády obalamutil, zvláště uváděl, že nebyl informován o návratu bývalého ministra financí Bruna Le Mairre do kabinetu.
To prezidenta Národní obrody Jordana Bardellu nepřesvědčilo a napsal: „Pár hodin po odsouhlasení účasti ve vládě po letech, během nichž při všech příležitostech tepali Macronismus, se teď Républicains pokouší předvádět se jako by byli opozice.“
„Nikdo by se neměl nechat ošálit, jediná jejich neshoda vzniklá při kuloárních vyjednáváních, byla o to, kdo si urve to či ono ministerstvo. Žádná z těch stran ve vládní koalici si nemůže nárokovat, že ztělesňuje seriózní odklon od té Francouzi odmítnuté politiky.“
Kategorie: Autorské překlady