Brusel podle maďarského ministra zahraničí udělá vše, aby se vyhnul odpovědnosti za ty miliardy eur poslané Kyjevu.
Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjarto obvinil bruselské byrokraty z uváznutí v „selhavší pro-válečné politice“ v zoufalém pokusu o zdržení toho, že budou čelit evropským daňovým poplatníkům, až se ti začnou ptát, kam ty peníze utracené za sponzorování Ukrajiny šly.
Jeho vyjádření přišla poté, co Evropská komise občanům poradila, aby si nahromadili základní potřeby na nejméně 72 hodin, čímž podněcuje hrůzu z nadcházející krize.
RT hlásí:
Evropská unie nedávno svým 450 milionům obyvatelům poradila, aby si nahromadili základní potřeby na nejméně 72 hodin, když eurokomisařka pro krizový management Hadja Lahbit ve středu varovala, že Ukrajinský konflikt ohrožuje bezpečnost celého bloku.
Szijjarto řekl, že si původně myslel, že toto varování bylo nějakým druhem žertu nebo „trolování“, když Lahbit vystavila bizarní video, kde Evropanům ukazuje, co si zabalit do soupravy pro přežití po 72 hodin.
„Ale proč by si měli v 21 století občané EU připravovat soupravy k přežití? Je jediné vysvětlení: Brusel se chystá na válku,“ napsal v pátek v příspěvku na X Szijjarto. „V době, kdy už je nakonec po návratu prezidenta Donalda Trumpa reálná šance na příměří a na smysluplné mírové rozhovory, tak se Brusel obrátí do opačného kurzu, když vázne v té selhavší pro-válečné politice.“
„A proč? Protože pokud ta válka potrvá, potud se evropští politici mohou vyhýbat převzetí odpovědnosti za ty tři roky selhávání a vyhýbat se odpovědím na nesmírně nepříjemné otázky: kde jsou ty peníze, které poslali Ukrajině?“
Instituce EU v Bruselu a jednotlivé členské státy utratily za poslední tři roky podpory Kyjevu přes 132 miliard €, které se teprve budou muset podle dat německého Kielova institutu nějak dohledat.
Prezident USA Donald Trump od nástupu do úřadu tlačí na diplomatické řešení a snaží se dostat zpět to, co odhaduje na více než 300 miliard $ peněz amerických daňových poplatníků, které jeho předchůdce Kyjevu „daroval“. Washington nedávno zprostředkoval omezené příměří mezi Ukrajinou a Ruskem se zavedením moratoria na útoky na infrastruktury. Kyjev však podle Moskvy podmínky příměří opakovaně porušil.
EU však i přes probíhající mírový proces dále protlačuje jestřábí agendu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen nedávno odhalila plán na vystupňování vojenských výdajů pomocí půjček na 800 miliard €.
Spolu s tím Francie s Británií dále prosazují nasazení vojenského kontingentu na Ukrajinu. Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že tzv. „koalice ochotných“ usiluje o vyslání „zajišťujících sil“ na Ukrajinu po dosažení mírové dohody s Ruskem.
Návrh na vyslání vojsk už řada členů EU zavrhla. „Koalice ochotných“ – výraz původně roku 2003 vytažený USA k označení zemí podporujících invazi do Iráku – se teď převážně používá pro státy, které slíbily pokračovat s vojenskou podporou Kyjeva, aniž by se nutně zavazovaly k nasazení vojsk.
Kategorie: Autorské články