Katastrofální německá průmyslová a energetická politika vyhání společnosti houfně do zahraničí. Je zajímavé, že zrovna Maďarsko, v německých médiích často očerňované, se pro investory vynořuje jako perfektní lokalita.
Německá režimní média se pravidelně soustřeďují na maďarského premiéra Viktora Orbána. Jeho neochvějná vzdorovitost k vměšování Bruselu, jeho nekompromisní postoj k migraci a jeho vytrvané setrvávání u dostupného ruského plynu ho přivedlo do otevřené konfrontace jak s Berlínem, tak s Komisí EU. Můžete podle toho skoro seřizovat hodinky: když Brusel řekne A, Orbán odpoví B. Ten drží zrcadlo k ideologickým strategiím EU a jako takový se stal největším rozvracečem mašinérie evropského politického konsensu.
Skoro každé domácí politické rozhodnutí, jaké přijme, začnou rozebírat, často se dočká kritiky z tisku, který typicky moc pozornosti záležitostem Východní Evropy jinak skoro nevěnuje. Počínaje kontroverzními mediálními zákony až po plně pochopitelný přístup k neziskovkám, často používaným jako pomůcky k nátlaku na vlády při zinscenovaných vnitřních konfliktech a masových demonstracích, tím vším se živí nepřetržité pobouření Německa nad Maďarskem.
Maličké Maďarsko, se svými 9,6 miliony obyvatel, tj. zhruba polovina Severního Porýní Vestfálska, tedy značně otřásá politickou scénou celé Evropy.
Propaganda versus realita
Referování německých médií s profesionální dovedností líčí pokřivených obraz Maďarska: třeba Orbána jako polo-diktátora vládnoucího zemi zcela podléhající vůli jeho strany Fidesz. Krátce podle médií místo příliš riskantní na investování bez bezesných nocí. Realita nám však vypráví velice odlišný příběh. Maďarsko se během let stalo skutečným magnetem kapitálu, včetně německých peněz a korporátních investic mnoha miliard eur.
Jen během samotného loňského roku zaznamenalo Maďarsko přebytek přímých zahraničních investice asi 10 miliard €. Za pozornost stojí, že zhruba 80 % toho kapitálu, který proudí přímo do nových továren, pracovních míst a do rozšíření existujících výrobních kapacit pochází z Číny, Japonska a z Jižní Koreje.
To se však rychle pro Komisi von der Leyen stalo dalším předmětem kritiky. Budapešť obviňují, že slouží jako brána pro čínský vliv v Evropě. Ovšem samotný ten fakt, že Maďarsko nabízí větší výhody než další evropské země, nikdy Brusel nepobere.
Maďarsko jako poslední útočiště
Pro německé politiky, kteří se vyžívají v moralizování nad Maďarskem, musí být bolestivý trapas, když německý automobilový průmysl hledá svou budoucnost v Maďarsku. ZF Friedrichshafen nedávno uvízlý v potížích se rozhodl pro Maďarsko, a to udělal i Thyssenkrupp, Bosch a Audi, která je v Györu aktivní už od roku 1993, kdy kumulativní investice již převyšují 8 miliard €. Jen tento závod vytvořil 12 000 jobů. Audi se v regionu stalo největším zaměstnavatelem a vyrábí tam motory pro globální trhy se silným zaměřením na elektrické pohony.
To samé stále platí i pro Mercedes v Kecskemétu, kam šla 1 miliarda € na rozšíření produkce e-mobility a vytvořila 4 400 nových pracovních míst.
BMW investovalo v Debrecenu 2 miliardy € a vytvořilo 1 000 jobů s vytvořením celého dodavatelského hodnotového řetězce, kdy rozběh výroby plně elektrického modelu se plánuje během letošního roku.
Ta elektrická revoluce, kterou se Německo pokusilo vnutit byrokratickými dekrety, se teď rozbíhá v Maďarsku, neboť právě tam jsou daleko lepší podmínky. Cynik by mohl říci: chcete-li si pořídit obrázek německého inovativního průmyslového prostředí, tak prostě zajeďte do Maďarska.
Výhody Maďarska
Ekonomicky bylo jen otázkou času, než se z Maďarska stane bezpečné útočiště. Když jeho korporátní daň je jen 9 %, tak se utíká z Německa s jeho vrcholnou mírou zdanění včetně obchodní daně, korporátní daně a solidárního příplatku (ještě ne zcela zrušeného) se míra zdanění vyšplhala na 30 % i o dost výše.
Maďarsko je také vítězem v cenách energií, průmyslová elektřina je asi za 0,103 €/kWh, hodně pod německou cenou, kdy domácnosti tam platí o 75 % méně.
Kvalifikovaných pracovníků je tam hojnost a školský systém je v souladu s potřebami moderních průmyslových společností. Maďarsko praktikuje aktivní dotace a průmyslové politiky, aby lákalo mezinárodní společnosti. Ač je to v kontextu rostoucí globální konkurence pochopitelné, tak nejsou takové intervence z tržního hlediska nezbytné, uvážíme-li přirozené výhody Maďarska.
Masové nerovnováhy
Ten příkrý kontrast mezi regulatorní posedlostí Bruselu a Berlína a k businessu přátelskou politikou Maďarska, která dále využívá ruský plyn i přes pokusy o sabotáže, nejspíš urychlí odliv kapitálu z Německa. Maďarsko by ideálně mělo být zrcadlovým odrazem německých politických rozhodnutí. Avšak vláda kancléře Friedricha Merze je zjevně odhodlána se dále držet eko-socialistického kurzu Bruselu, a to i přes ekonomický úpadek Německa.
Maďarsko má na letošní rok projekci nového dluhu 4 %, kdy celkové zadlužení je 73 % HDP, což by pro Orbána mohlo stačit, aby omezil dotace. Sousední státy a Evropa celkem už uvázly ve stupňujícím se zadlužení. Když je tam vládní podíl 47 %, tak se Maďarsko blíží k evropskému průměru, stát se tu musí tedy také omezit.
Zahraniční investice mu ovšem poskytují dost místa, aby se konsolidovalo, aniž by upadlo do dluhové pasti, v níž vázne spousta evropských států.
Nakonec ti, kdo rozpoznávají příznaky doby a své podnikatelské prostředí utváří chytře, bez ideologického fanatismu a groteskních regulací, ti si ve svém místě společnosti udrží. V případě Maďarska do něj proudí společnosti z celé Evropy i světa.
Kategorie: Autorské překlady
1 komentář u „Maďarsko jako útočiště: Proč společnosti upřednostňují Orbána před Bruselem?“