Popularita francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se propadá už od protestů Žlutých vest, přičemž tandem potenciálních nástupců vede Le Pen.
Průzkum od Ipsos prováděný mezi 8. a 9. lednem, který se dotazoval reprezentativního vzorku voličské veřejnosti 1 000 lidí zjistil, že se popularita prezidenta Macrona od počátku roku propadla o dvě procenta na pouhých 21 procent.
Podle Le Figaro představuje tento průzkum nejnižší úroveň podpory od protestů Žlutých vest roku 2018, kdy v reakci na daňový systém vládní zelené agendy vypukly masové demonstrace pracující třídy.
Výsledky jsou ještě chmurnější pro ministerského předsedu François Bayroua, který byl v prosinci v Hôtel Matignon dosazen Macronem po svržení vlády Michela Barniera s jepičím životem při hlasování o nedůvěře v Národním shromáždění.
Bayrou utržil jen 20procentní podporu, tj. nejnižší úroveň popularity ze všech nastupujících premiérů v Macronově éře, v porovnání s Gabrielem Attalem na 37 procentech, Michelem Barnierem s 34 procenty a s Elisabeth Borne s 27 procenty.
Ač se prezident Macron zařekl, že v úřadě zůstane až do konce svého druhého a konečného funkčního období v Elysejském paláci roku 2027, tak se ale jeho administrativa v nadcházejících měsících bude potýkat s pekelnými problémy.
S narůstající dluhovou krizí Francie visí Paříži nad hlavou možné finanční sankce EU a degradace ratingu země. Ještě se ukáže, zda bude nová Bayrouova vláda schopna dosáhnout kompromisu o rozpočtu, aby se řešil dluh.
Vzhledem ke katastrofálnímu Macronovu rozhodnutí vypsat předčasné volby z loňského léta a k jeho dohodě s krajní levicí k zabránění Národní obrody Marine Le Pen, aby zvítězila ve druhém kole, se parlament ocitl v neefektivním rozštěpení do tří frakcí, takže se schválení jakéhokoliv zákona stalo obtížným.
Macronovi ústava až do července zakazuje vypsat předčasné volby zákonodárců. Ač se může do té doby pokoušet nějak protlouct, tak ho mezinárodní i domácí tlaky mohou mezitím dohnat k rezignaci.
Le Pen, která předpověděla, že Macron předčasně rezignuje, vede tandem potenciálních nástupců z 34 procenty. Za ní je její zástupce, vycházející populistická hvězda Jordan Bardella, s 33 procenty.
Neoliberální bývalý ministerský předseda Edouard Philippe má 30 procent, následován ministrem vnitra Bruno Retailleauem s 25 procenty a Macronistický bývalý premiér Gabriel Attal má 24 procent.
Le Pen má však dále problémy včetně dvoukolového volebního systému vymyšlenému, aby zabránil nerežimním stranám chopit se moci, a také soudu kvůli údajnému zneužití peněz EU, čímž jí hrozí pětiletý zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
Kategorie: Autorské články