Populisté Marine Le Pen minulý týden vytáhli špunt k vypuštění zbastleného pokusu o prosazení vlády Emmanuela Macrona do kanálu a zjevně si od té chvíle užívají vzedmutí jejich obliby v průzkumech.
Průzkum pro francouzské populární noviny Le Figaro a Sud Radio zjišťuje, že Marine Le Pen zvýšila svůj náskok před všemi ostatními kandidáty do francouzských prezidentských voleb. Zjistili, že jak nedávné drama kolem kolapsu francouzské vlády, tak soudní řízení s Le Pen kvůli korupci jako nástroje k zabránění v růstu její popularity selhaly.
Ač ze zákona se nevyžaduje, aby volby byly dříve než na jaře 2027, tak Francie se potácí od jedné krize ke druhé a zjevně se ocitá ve faktické ústavní krizi státu a zda úřadující prezident Macron odslouží celé funkční období, je tam předmětem intenzivních diskusí.
Nová vláda, kterou Macron letos zformoval, aby vedla každodenní záležitosti země pod jeho taktovkou, minulý týden zkolabovala po pouhých třech měsících u moci, což je v moderní francouzské historii rekordně brzy. Centristy vedenou vládu frakce Marine Le Pen podporující kontrolu hranic sice podpořila, ta se ale ukázala příliš namyšlená, když počítala s tím, že ona nebude riskovat mocenskou hru, v níž by mohla její podpora poklesnout, nakonec pro ni byl ale rozpočet s nárůstem daní příliš mnoho a ona ten špunt vytáhla.
Ovšem představa, že by francouzská veřejnost z neschopnosti Emmanuela Macrona zvítězit ve volbách nebo sestavit stabilní vládu obvinila Le Pen, byla chybná. Předchozí průzkumy už ukázaly, že veřejnost převážně obviňuje prezidenta Macrona a i odcházející premiér, kterého vybral, aby zkusil věci zvládnout, z toho zjevně v očích veřejnosti nevyšel bez poskvrny a bez viny.
Le Figaro zjišťuje, že v porovnání s předchozím průzkumem ze září, narostla Le Pen po příchodu dramata v Paříži o dvě až tři procenta, což ji řadí o 11 procent před dalšího nejbližšího soupeře na příštího francouzského prezidenta. Tyto noviny uvádí, že tomu tak je i „přes hlasování o nedůvěře ve vládu,“ což zase ukazuje nesmyslnost názoru, že ve Francii kolaps vlády Emmanuela Macrona z minulého týdne Le Pen a její stranu Národní obrody (Rassemblent Nation, RN) poškodí, když ta tím voliče naopak získala.
Tato publikace uvádí, že Le Pen „je téměř na úrovni Francoise Mitteranda roku 1974,“ kdy ty volby vyhrál s těsnou převahou.
Protože není jasné, koho různé strany postaví jako svého kandidáta, tak v teoretických předčasných prezidentských volbách mají francouzské průzkumy tendenci testovat řadu scénářů, kdy v každém je tucet či více kandidátů. A lze si představit, že s postojem proti masové migraci RN to bude buď Le Pen – která kandidovala v posledních třech francouzských prezidentských volbách a prohrála je – kdo tentokrát vyhraje, nebo to bude nově vycházející hvězda její zástupce Jordan Bardella, kdo tu práci odvede.
Kandidovat bude až osm levicových politiků od sociálních demokratů až po plné komunisty, ale jen hrstka nejspíš může ve volbách uspět.
Nicméně průzkum Le Figaro ukazuje, že neexistuje žádná kombinace vůdců jakékoliv strany, která by RN mohla sesadit. V pro ni nejlepším scénáři by Le Pen byla o 38 procent před Gabrielem Attalem s 20 procenty, který by nastoupil po Emmanuelu Macronovi po maximálních dvou funkčních obdobích. Le Pen by též vyhrála před centro-pravicovým bývalým francouzským ministerským předsedou Édouardem Philippe s 11 procentním náskokem.
Nic z toho však nezajistí, že se Le Pen do Elysejského paláce dostane. Francie má dvoufázový volební proces, kdy mnozí kandidáti, co vstoupili do prvního kola a získali nejnižší skóre před druhým kolem, jsou vyřazeni. Je to systém navržený, aby vyřadil outsidery, zatímco druhé kolo umožní taktické koalice všech tradičních francouzských stran proti nežádoucím nově se objevujícím stranám, a kvůli tomu může dojít k extrémně neproporcionálním výsledkům.
Perfektní ilustrací, že tento systém pracuje tak, jak je určeno, byly letošní předčasné národní volby vypsané Macronem, aby si zajistil svou vlastní moc, což mu ale spektakulárně vybuchlo do tváře, když se RN Le Pen objevila na prvním místě v počtu hlasů voličů, avšak na třetím místě se skutečným počtem získaných křesel. To by mohlo stejně fungovat i u prezidentských voleb, ale naposledy toho bylo dosaženo v 90. letech.
Ovšem prozatím je tu otázka ohledně toho, jak Marine Le Pen ženou k soudu za údajnou zpronevěru na Evropské unii, což je projevem slabosti francouzské vlády, mohlo by to ovšem mít značný dopad na její oblibu u voličů, kterou by tak mohli značně ovlivnit.
Kategorie: Autorské články