Členské státy by se mohly vyhnout službám Agentury NATO pro podporu a zadávání veřejných zakázek, a tím oddálit své vojenské nákupy. To by mohlo zpozdit rychlé plány bloku na militarizaci, pokud by tak učinil dostatečný počet z nich, aby se vyhnuly nutnosti platit více, pokud by měly tu smůlu, že je obsluhují zkorumpovaní zaměstnanci.
Příští summit NATO se bude konat 24. a 25. června v Haagu a téměř jistě na něm blok rozšíří své již existující plány rychlé militarizace. Trump požaduje, aby všichni členové co nejdříve vynaložili 5 % HDP na obranu, což, jak nedávno Politico ve svém článku připomněl, je rozděleno mezi 3,5 % na „tvrdé vojenské výdaje“ a 1,5 % na otázky související s obranou, jako je kybernetická bezpečnost. Zde jsou tři stručné informace o plánech rychlé militarizace NATO, které čtenáře seznámí s aktuálním vývojem:
* 19. července 2024: „ Plánovaná transformace EU na vojenskou unii je federalistickou hrou o moc “
* 24. října 2024: „ Vojenský Schengen NATO “
* 7. března 2025: „ ‚Plán znovuzbrojení Evropy‘ pravděpodobně zdaleka nenaplní vysoká očekávání bloku .“
Stručně řečeno, EU chce zneužít falešné obavy z budoucí ruské invaze k další centralizaci bloku pod touto záminkou, přičemž hmatatelnými projevy jsou „vojenský Schengen“ (pro usnadnění volného pohybu vojsk a vybavení mezi členskými státy) a „plán ReArm Europe“ v hodnotě 800 miliard eur. První z nich vytvoří kýženou vojenskou unii, zatímco druhý pak povede k naléhavé potřebě nějakého mechanismu, který by organizoval rozdělení obranných investic mezi všechny členy.
Právě zde se očekává, že Agentura NATO pro podporu a zadávání veřejných zakázek (NSPA) bude hrát hlavní roli vzhledem k nedostatku alternativ a obtížím s dosažením dohody mezi členy o vytvoření nové celoevropské agentury kvůli obavám některých států o suverenitu. Podle webových stránek NSPA je „jejím cílem získat nejlepší služby nebo vybavení za nejlepší cenu pro zákazníka konsolidací požadavků z více zemí nákladově efektivním způsobem prostřednictvím svého komplexního nadnárodního akvizičního rámce.“
Problém je však v tom, že NSPA byla v uplynulém měsíci zapletena do skandálu s veřejnými zakázkami. Ke cti Deutsche Welle zveřejnila objektivní a podrobnou zprávu o tom, co se stalo, což lze shrnout jako předávání informací zaměstnanci dodavatelům zbrojního průmyslu výměnou za finanční prostředky, které jim byly částečně vyprané prostřednictvím konzultačních společností. NSPA údajně sama zahájila vyšetřování, ale to nemusí být dostatečné k tomu, aby se škody způsobené tímto skandálem zvládly.
I když bude i nadále fungovat, některé členské státy by nyní mohly váhat, zda se na jeho služby spoléhat více, než je nezbytně nutné, aby se vyhnuly nutnosti platit více za cokoli, co chtějí koupit, pokud by se bohužel jejich žádosti dostalo více zkorumpovaných zaměstnanců. Iniciativa NSPA k vlastnímu vyšetřování – která dosud vedla ke třem zatčením a rozšířila se do několika zemí, včetně USA – by samozřejmě mohla některé státy uklidnit, ale jen málo z nich pravděpodobně podstoupí více rizika, než je nutné.
Pokud dostatečný počet členů NATO bude tento přístup praktikovat v pochopitelném úsilí o dosažení vlastního finančního vlastního zájmu, zejména pokud na ně budou vyvíjet tlak části veřejnosti, aby se vyhnuly plýtvání těžce vydělanými penězi daňových poplatníků, mohlo by to kolektivně zkomplikovat plány NATO na rychlou militarizaci. Uvidíme, jaký to nakonec bude mít dopad, ale korupční skandál s veřejnými zakázkami NSPA nemohl přijít v horší dobu a je důležité nenechat elitu, aby to kvůli pohodlí zametla pod koberec.
Kategorie: Autorské články