V pondělí večer nedávno dosazený francouzský premiér Francois Bayrou odhalil už čtvrtou letošní vládu, čímž zjevně pokračuje v neoliberálním Macronismu, kdy se k moci vrací předtím zavržení spojenci prezidenta.
Francois Bayrou deset dnů poté, co byl jako ministerský předseda určen náhradníkem krátkodobého Michela Barniera, oznámil ministry, kteří stvoří jeho novou vládu, ovšem zjevně se asi ukáže, že ‚až potkáte nového šéfa, tak to bude ten samý starý šéf‘, uvidí se tedy, zda se vládě v roztříštěném politickém prostředí v Paříži zdaří přežít lépe než té Barnierově.
Tu Bayrouovu vládu také povedou čtyři vedoucí ministři z těch předchozích: Élisabeth Borne, která počátkem letošního roku začínala jako ministerská předsedkyně, než ji Macron sesadil, teď bude novou ministryní školství, bývalý premiér Manueal Valls, byl určen za nového ministra zámoří, Gérald Darmanin, bývalý Macronův ministr vnitra, byl vybrán za nového ministra spravedlnosti a Barnirova vláda si nadále ponechala Bruno Retailleaua, který si podrží svůj post ministra vnitra, hlásí Le Figaro.
Politici z levicové Nové populární fronty i z populistické pravicové Národní obrody, kteří se spolčili, aby tento měsíc shodili Barnierovu vládu, se vysmívají křehkosti nastupující vlády a kritizují ji jako pokračování Macronova vládnutí.
Prezident Národní obrody Jordan Bardella Bayrouovu vládu označil za „koalici krachu,“ kdy si z nich utahoval, že „naštěstí směšnost nezabíjí.“
Současná favoritka pro náhradu prezidenta Macrona Marine Le Pen řekla, že ta nová vláda, „stejně jako ta předchozí stojí na jasně chybějící legitimitě a na nezískatelné většině.“
„Dnes v noci máme v úřadě exekutivu, ta ale bude muset změnit své metody, naslouchat opozici a poslechnout ji k sestavení rozpočtu, který vezme v úvahu rozhodnutí vyjádřená u voleb. My víme, jak během čekání na změnu připomínat, že nic nepůjde udělat a rozhodnout za zády jedenácti milionů Francouzů,“ řekla tato vůdkyně Národní obrody.
Vůdce Socialistické strany – součásti bloku Nové populární fronty – Olivier Faure řekl: „Tohle není vláda, to je provokace.“
Mezitím v reakci na Bayrouovu vládu europoslankyně Rima Hassan, členka krajně levicové strany Nezlomná Francie (La France Insoumise/LFI) – další z bloku NFP – vyzvala k „revoluci“ a k „převzetí Elysejského paláce“.
Bývalý prezidentský kandidát a vůdce LFI Jean-Luc Mélenchon tento týden předpověděl, že nová vláda „nepřežije zimu,“ kdy argumentuje, že jelikož v Národním shromáždění není většina pro rozpočet, bude nová vláda nucena využívat kontroverzní ústavní mezeru, Paragraf 49.3, který vládě umožňuje zavádět legislativu i bez odhlasování parlamentem.
Poté, co se bývalému ministerskému předsedovi Michel Barnierovi nepovedlo dosáhnout kompromisu, se tento měsíc pokusil schválit svůj rozpočet s velkým nárůstem daní pomocí Paragrafu 49.3. To však vedlo k tomu, že Národní obroda Le Pen se rozhodla připojit při hlasování o nedůvěře k Nové populární frontě. Použití této mezery vedlo k týdnům bouří po celé Francii, když tehdejší premiér Borne – současný ministr školství – loni protlačoval snížení státních penzí.
Ministerský předseda Bayrou řekl, že Paragraf 49.3 pro rozpočet použije jen „jako poslední možnost“ a že Národnímu shromáždění umožní debatovat o dalších opatřeních, když se prohlašoval za „někoho, kdo miluje parlamentní demokracii.“ Důležitost rozpočtu narůstá, jelikož deficit a dluh Francie se nafukuje, kdy už je na asi 112 procentech HDP, kvůli čemuž zemi potrestá jak EU, tak ratingové agentury.
Pokud vláda zase nezvládne udělat kompromis s Le Pen, která namítala, že vyšší daňové břemeno v zemi povede k ekonomické stagnaci a tudíž ty problémy s dluhem ještě zhorší, tak by si mohla zopakovat zhroucení Barnierovy vlády. Ač prezident Macron sliboval, že zůstane v úřadu do konce svého funkčního období roku 2027, tak by další vládní kolaps mohl zemi politicky paralyzovat, jelikož má Macron ústavou do června zakázáno vyvolat nové volby poslanců, což by nejspíš znamenalo nárůst tlaku na Macrona, aby rezignoval.
Kategorie: Autorské články