Německý kancléř Olaf Scholz údajně zablokoval navržený zbraňový balíček pro Ukrajinu za 3 miliardy €, aby si před volbami příští měsíc neznepřátelil voliče, hlásí Der Spiegel.
Německá spolková vláda údajně za scénou vřela ve sporu kvůli plánu dodat Ukrajině zbraně za další 3 miliardy €, uvádí německý zpravodajský kanál Der Spiegel.
Podle zprávy ze čtvrtka odpoledne ministryně zahraničí Annalena Baerbock a ministr obrany Boris Pistorius tlačí na toto nouzové financování ještě před spolkovými volbami 23. února, avšak kancléř Olaf Scholz se proti tomuto návrhu postavil ze strachu z dalšího předvolebního odcizení voličů ztrácejících iluze.
Baerbock s Pistoriusem začali balíček pomoci sestavovat v listopadu 2024 po rozpuštění koaliční vlády. K jejich návrhu patří i protiletecké baterie Iris-T s municí, řízené střely Patriot, samohybné houfnice a dělostřelecké granáty jakožto reakce na rostoucí vojenské potřeby Ukrajiny během územních ztrát při vystupňování ruské ofenzivy.
Ač kancléřství chápalo touhu Baerbock a Pistoriouse toto financování protlačit, zvláště před inaugurací zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa a během obav ze ztráty chuti USA pokračovat ve své podpoře, tak se zároveň domnívalo, že žádná bezprostřední potřeba další pomoci neexistuje.
Scholz podle Der Spiegel uvedl, že provizorní rozpočet Německa na rok 2025 už pro vojenskou pomoc Ukrajině určil 4 miliardy € a Kyjev má přístup k úvěrovému fondu 50 miliard $ poskytnutému zeměmi G7 a podepřenému zmrazenými ruskými státními aktivy.
Scholzova Sociálnědemokratická strana (SPD) se v průzkumech propadla a momentálně ve spolkových volbách příští měsíc směřuje ke 14 procentům, tj. pokles oproti 26 procentům z posledních voleb. Zatímco jeho odpor může být pokusem tyto ztráty zmírnit, tak na druhou stranu frustrovaná strana Zelených, k níž patří samotná ministryně zahraničí Annalena Baerbock, se pokouší toto financování protlačit, aby si udržela tvrdé jádro vlastních voličů předváděním své neutuchající oddanosti Ukrajině.
Politickou scénu ještě komplikuje rozpad vládnoucí koalice, který ty předčasné volby vyvolal. Aby si SPD a Zelení udrželi vládní většinu v parlamentu, je třeba vyvinout úsilí k získání podpory od Křesťanskodemokratické unie (CDU) a Strany svobodných demokratů (FDP). Té první z nich se ale předpovídá, že se příští měsíc stane největší stranou v Bundestagu, a nedá se od ní moc čekat, že pojede ve stopách současné vlády, přičemž ta druhá uvedená nedávno z vlády rezignovala a nemá s ní moc politické chuti spolupracovat.
Loni v říjnu Remix News referoval, že většina německých voličů chce ukončení tohoto konfliktu, který Evropu sužuje a vedl k ekonomickým těžkostem inflací cen energií a značnou Západní finanční a vojenskou pomocí Kyjevu.
Průzkum YouGov z té doby ukázal, že 59 procent Němců podporuje obnovu přímé komunikace mezi kancléřem Scholzem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v naději na příchod mírových vyjednávání.
Ve většině Evropy se odráží názory jako u Němců, a to i u nejzanícenějších spojenců Ukrajiny. Minulý měsíc nový průzkum od polského CBOS ukázal, že ukončení války na Ukrajině podporuje asi 55 procent polských obyvatel, a to i kdyby to znamenalo ztrátu území Kyjeva ve prospěch Moskvy.
Kategorie: Autorské články