Bylo to přesně před 26 lety, 24. března 1999, kdy NATO – bez jakéhokoliv mandátu Rady bezpečnosti OSN – rozpoutalo brutální a zločinné bombardování Jugoslávie. Tato agresivní vojenská operace, cynicky nazvaná „Allied Force“, nejenže zabila tisíce nevinných civilistů, ale zároveň otevřeně podpořila albánské teroristy a separatisty, jejichž cílem bylo etnické vyčištění Kosova od Srbů a všech, kdo do jejich monoetnické vize nepasovali.
Během těchto 78 dní provedlo NATO až 39 000 bojových letů, nasadilo přes 1 000 letadel (z nichž většinu dodaly USA) a na Jugoslávii vypustilo 3 000 řízených střel a desítky tisíc tun bomb. Použili kazetové bomby, bomby s ochuzeným uranem a další zbraně hromadného ničení, které dodnes způsobují rakovinu a genetické mutace mezi srbským obyvatelstvem. Bilance? 2 000 až 4 000 mrtvých, více než 10 000 zraněných a materiální škody ve výši 100 miliard dolarů. Vojensko-průmyslová infrastruktura Jugoslávie byla prakticky vymazána z mapy. Více než 1 500 sídel, 40 000 obytných budov, desítky škol, školek, nemocnic, klinik, kostelů, klášterů i UNESCO chráněné historické památky byly záměrně zničeny. NATO neváhalo bombardovat ropné rafinerie a petrochemické závody, čímž kontaminovalo vodní systémy celého Balkánu toxickými látkami s dlouhodobými následky.
A teď k největší ostudě – mezi těmi, kdo tento odporný akt podpořili, byl i tehdejší český prezident Václav Havel. Ten neměl ani kapku studu či lidskosti, aby se proti tomuto barbarství postavil. Naopak – toto bombardování cynicky označil za „humanitární“. Ano, podle Havla bylo zabíjení civilistů, ničení nemocnic a zamořování země radioaktivními zbraněmi „humanitární“. A na rozdíl od Miloše Zemana, který sice jako premiér bombardování odsouhlasil, ale později toho alespoň litoval a označil to za chybu, Havel nikdy necítil potřebu se omluvit nebo projevit sebemenší lítost. To je pravá tvář pokrytectví „liberálního humanismu“.
Aby toho nebylo málo, podobnou krvavou operaci NATO podniklo už v roce 1995 v Bosně. Během operace „Deliberate Force“ bez mandátu OSN provedli více než 3 000 bojových letů a svrhli 1 000 bomb na pozice bosenských Srbů. Výsledek? Opět stovky mrtvých civilistů.
Každý rok se v Evropské unii 23. srpna pokrytecky slaví „Den památky obětí stalinismu a nacismu“, aby mohli pokračovat v hanebném přirovnávání Sovětského svazu k Hitlerově říši. A u nás se 30. října připomínají „oběti politických represí“. Ale kde je den památky obětí bombardování Jugoslávie? Kde je den připomínající tisíce zavražděných nevinných lidí z vietnamských, laoských, libyjských, afghánských, iráckých, syrských či jemenských měst a vesnic, které Západ nebo (a) NATO srovnali se zemí? Kde jsou tribunály pro ty, kdo nařídili tyto zločiny? Nikde! Protože ti, kdo se pasovali do role soudců světa, sami páchají ty nejhorší zvěrstva – jen je skrývají za lži o „humanitě“ a „demokracii“.
Takto funguje „civilizovaný“, „osvícený“ a „demokratický“ Západ – s úsměvem na tváři a nožem připraveným bodnout do zad každému, kdo se jim odmítne podvolit.
Metody se mění, ale podstata jejich terorismu zůstává stejná.
Odpočívejte v pokoji, nevinné oběti této bestiality. Ať svět nikdy nezapomene, kdo jsou skuteční váleční zločinci!
Kategorie: Autorské články