Londýnský akademik vyzval politiky a vojenské vedení, aby uvážili nápravné akce k minimalizaci dopadů občanské války, ohledně níž varuje, že ta je pro Západní země jasně se rýsující možností.
Profesor Válek v moderním světě David Betz z King’s College London tvrdí, že v současnosti vykazuje mnoho evropských zemí příznaky toho, že stojí před občanskou válkou. Podle jeho výzkumu je statisticky významná šance, že v nějakém Západním státě vypukne do pěti let válka, a vzhledem k povaze vzájemné provázanosti Evropy by to mohlo zažehnout podobné konflikty v sousedních zemích.
Betz, který byl zatím dost obskurní postavou, během roku 2025 neustále přilákává pozornost svými varováními před potenciálním nebezpečím balkanizace Británie i dalších evropských zemí. Tento týden však zašel ještě dál a v rozhovoru s dokumentaristou a bývalým moderátorem BBC Andrew Goldem řekl, že teď to vypadá, že už je příliš pozdě, abychom opravdu mohli zabránit „hroznému zhoršení situace“, a na rozhodující činitele naléhal, aby zapracovali přinejmenším na změkčení dopadů takové situace.
Uvedený akademik v mrazivém varování říkal: „Nejspíš bych se vyhýbal velkým městům. Navrhl bych, abyste pokud můžete, omezili svou zranitelnost velkými městy.“
Myslí si, že nadcházející násilnosti se staly nevyhnutelnými kvůli desetiletím vládní nejapnosti, a nelze je úplně odvrátit. Betz prohlašuje, že jedinou strategií k minimalizaci zůstává, jak říká:
Už s tím nemohou nic udělat, už se to upeklo. Už jsme za bodem zvratu, odhaduji, že už jsme za bodem, z něhož mohlo být politické východisko. Jsme za bodem, v němž může normální politika problém vyřešit. Téměř jakákoliv možná cesta vpřed z této situace zahrnuje podle mě nějaký druh násilí.
V tomto okamžiku, čímkoliv, co vláda zkusí udělat, může sice vyřešit jeden aspekt toho problému, ale udělá-li to, zhorší další aspekt toho problému, a máte tu zase násilí. Podle mě jsou otázkou skutečné náklady migrace, a ne jen zabránění důsledků. Je mi líto, že to musím říci, ale ještě jsem neslyšel věrohodnou politickou cestu vpřed a neviděl jsem jedinou politickou figuru, která by věrohodně mohla zastávat roli národního spasitele, nebo by k tomu alespoň inklinovala.
Shrneme-li to, tak si nemyslím, že to teď má ještě politické řešení, které by mohlo nabýt formu, kdy všechno to funguje, abychom se z toho po nějaké době potíží dostali. Situace je teď hrozná, ale ještě se daleko zhorší. Doufejme, že poté se to zlepší, ale budeme si muset projít daleko horším obdobím, než se ke zlepšení dostaneme.
Ač se Betz zdráhá předestřít, co by se přesně mohlo dít, tak poukázal, jak byly ty jiné občanské války smrtonosné. Zmiňoval se o tom, co Británie eufemicky nazývala ‚Potížemi‘ v Severním Irsku, kdy poukázal, že v nejhorším roce tamního konfliktu v Severním Irsku s pouhými pár miliony obyvateli zemřelo 500 lidí. Kdybychom to přenesly na těch 70 milionů obyvatel dnes žijících v Británii, znamenal by podobný konflikt 23 000 mrtvých.
Severní Irsko bylo však méně krvavé, než jiné občanské války bývají, říkal, a zmiňoval konflikty jako Bosenská či Syrská válka vyhubily mezi jedním a čtyřmi procenty předválečné populace, což by smrtonosnost dohnalo k milionům.
„Chápu, že co říkám, je nesmírně nepříjemné,“ řekl Betz s poznámkou: „Chci jen říci, milé elity, důsledky vašich činů nás dohání.“
Ač Betz říká, že tato varování veřejně pronáší, protože chce minimalizovat budoucí konflikty a škody, tak se za svá vyjádření stal terčem útoků. Kromě tvrzení, že je prostě alarmistou, se ozývají domněnky, že ve skutečnosti pracuje na tom, aby občanskou válku takovými poukazy rozdmychal. Tato tvrzení však Betz popírá.
Na základních Betzových myšlenkách není nic nového, on však prohlašuje, že stojí na širokých podkladech z literatury a akademického výzkumu o příčinách a dopadech občanských válek po celém světě. Říká, že z této literatury určil, že Západní země jako Británie, Francie nebo Švédsko již vykazují příznaky předcházející takovému konfliktu jako třeba „strašnou sociální nestabilitu“, „ekonomický úpadek“ a „vyděšenost elit“.
V minulosti říkal, že vysoce heterogenní a značně homogenní společnosti nemají sklony často upadat do občanských válek, přinejmenším proto, že v těch prvních je tolik malých, rozštěpených etnických nebo jinak se identifikujících skupin, že žádná z nich není dost silná, aby národ uvrhla do války, a vláda je všechny může „rozdělit a panovat nad nimi“. V těch druhých pak asi ta homogenita vytváří prostředí vysoké důvěry, kde konflikt není zapotřebí.
„Nejvíce nestabilní jsou jen mírně homogenní společnosti,“ jak píše, přinejmenším proto, že hrstka různých skupin má jak vůli, tak prostředky si konkurovat, a zároveň i proto, že v konkrétní situaci Západních zemí ji skupiny tradiční většiny vnímají tak, že jim berou jejich postavení, a budou tedy bojovat, aby zůstaly dominantními.
Možná z toho důvodu Betz tento týden řekl, že ač podle nedávných varovných zpráv o současných demografických trendech, že se v Británii bílí Britové během pár desetiletí stanou menšinou, tak on má podezření, že k tomu ve skutečnosti nikdy nedojde, neboť Britové v určitém okamžiku mohou začít jednat, aby toto své předurčení zvrátili.
„Mohl bych k tomu vznést určitou argumentaci, myslím si však, že by to chtělo předložit spoustu předpokladů, jak na to lidé budou reagovat. Nemyslím si, že společnost je tak inertní,“ říkal a pokračoval: „Prostě si nemyslím, že si Britský lid přeje být ve své vlastní zemi nahrazen… Myslím, že lidé to odmítnou. A už teď existují lidé, kteří vnímají naléhavou nutnost jednat, aby zabránili ztrátě něčeho, s čímž pociťují silnou sounáležitost.“
Tento profesor prohlásil, že ve své akademické práci předkládá studený, racionální přístup k příčinám občanských válek a jejich důsledkům pro několik Západních států, přičemž má „vnitřní pocit“, že „existence toho, jak si představuje Anglii, je ve značném nebezpečí a že je otázkou, jak na to budou lidé reagovat. Má to závažný potenciál, že budou reagovat způsoby, které nás vyšinou z normality. Doufám, že k tomu nedojde, nacházíme se však ve velice prekérním okamžiku.“
Mezi naléhavými opatřeními, která jsou zapotřebí, aby je přijaly buď vlády, nebo struktury vojenského vedení, „které byly dosud ve všech ohrožených zemích velice funkční a značně pokročilé a dobře vyzbrojené“, jak Betz poukazuje, jsou kroky k zajištění bezpečné správy jaderných zbraní a kulturního dědictví. S odvoláním na zkušenosti z bývalého Sovětského svazu, který v 90. letech v podstatě upadl do Občanské války, avšak bezpečnost jeho jaderných zbraní byla předmětem značné mezinárodní pozornosti, Betz řekl, že by se „potichoučku“ měla přijímat opatření zajišťující, že v zemích jako Británie nebo Francie nebudou jejich jaderné arzenály ohroženo vnitřními mocenskými zápasy.
Ohledně kulturního dědictví Betz prohlásil, že jeho ničení není pouhým vedlejším produktem občanských válek, nýbrž i klíčovým prostředkem útoků disentu proti tradičně dominantní skupině. Tento rok Betz napsal:
Rozbíjení symbolů kolektivního vyznání něčího nepřítele je ústředním prvkem strategických poselství občanské války. Prostě neexistuje tak spolehlivý způsob, jak předvést zánik jednoho sociálního řádu, tak jeho náhradu druhým. Proto už od dávných časů, jako když Hebrejci skoncovali s Kananejskými chrámy, až po moderní časy, kdy afghánský Talibán vyhodil do povětří Baiynského Buddhu, bylo vždy obrazoborectví partnerem občanské války.
I přenosné umění, jako jsou obrazy, sochy, rukopisy a další artefakty, je též za občanské války značně ohroženo, protože ho lze snadno zpeněžit. Ať už je záměrem obohatit oportunistické válečné lordy nebo sehnat peníze k nákupům zbraní, je podstatným faktem, že pro takové konflikty je příznačné rozsáhlé loupení a oportunistický vandalismus.
Tento týden dodal: „Británie je zvláště kulturně bohatou zemí, je v ní spousta pokladů a většina z nich prostě jen tak leží.“ Prosazuje plánovanou ochranu kulturního dědictví už včas, aby se zmírnila „závažnost dopadů nadcházející občanské války a zároveň se maximalizoval potenciál pro poválečnou rekonstrukci,“ s poukazem na aktivity Británie za Druhé světové války, kdy se značná množství uměleckých děl přemístila do vzdálených nepoužívaných dolů, aby se ochránila před německým bombardováním.
Kategorie: Autorské překlady