Přes Komisi bezuzdné prosperity: Možná, že uspějí s odvoláním nebo dosáhnou urovnání. Možná. Ale jestli rozsudek o jejich nehorázných, nezákonných obstrukcích dakotského ropovodu Access zůstane, tak Greenpeace uvrhne do mizérie, kterou si ohromně zaslouží. Jak by to bylo ohromně patřičné, kdyby organizace, jejíž misí bylo po desítky let dohánět k bankrotu soukromé společnosti, mohla být k bankrotu dohnána sama.
AP: Soudce říká, že Greenpeace nařídí, aby v případě protestů proti ropovodu zaplatila očekávaných 345 milionů $.
BISMARCK, N.D. (AP) — Soudce ze Severní Dakoty řekl, že Greenpeace nařídí, aby ve spojitosti s protesty proti dakotskému ropovodu Access před skoro deseti lety zaplatila odškodné očekávaných celkem 345 milion $, kdy o té částce uvedená ekologická skupina tvrdí, že ji zaplatit nemůže.
V soudních dokumentech podaných v úterý soudce James Gion tvrdí, že podepíše příkaz požadující od několika subjektů Greenpeace, aby zaplatily žalující ropovodní společnosti Energy Transfer. Loni v rozhodnutí, které snížilo odškodnění podle poroty na asi polovinu, stanovil částku na 345 milionů $, jeho poslední podání však konečnou částku nespecifikovalo.
Očekává se, že ten příkaz od obou stran vyvolá odvolací proces u Nejvyššího soudu Severní Dakoty.
Kategorie: Autorské překlady
Pěnice černohlavá (Pták roku 2026): Ironií osudu byla pro letošní rok zvolena Ptákem roku 2026 právě pěnice černohlavá. Je to přesně ten druh, který na Kypru masivně končí na lepových tyčích. Zatímco my ji oslavujeme, ve Středomoří ji dál loví po statisících.
Kypr – Rekordní masakry: Zprávy z loňského podzimu a začátku roku 2026 potvrzují, že nelegální odchyt na Kypru vzrostl o 76 %. Jen v jedné sezóně tam bylo v sítích a na lepu zabito přes 620 000 ptáků.
Libanon – Beze změny: Podle nejnovějších zpráv z května 2025 patří Libanon stále mezi země, kde se situace s nelegálním střílením vůbec nelepší a zůstává kritická.
Technologický tlak: Aktuální zprávy z března 2026 (např. z Finska) varují, že rozvoj obnovitelných zdrojů energie se stále plánuje bez dostatečných map citlivosti, což vystavuje migrující ptáky dalším rizikům kolizí s turbínami.
My zde gryndílujem zatímco: pochopili, jak absurdní ta situace je.
Masakr tažných ptáků: Zábava, která nezná hranice
Zatímco my u nás stavíme ptačí budky, chráníme každé hnízdo a radujeme se z prvních jarních vlaštovek, na jejich migrační trase přes Středomoří a Blízký východ probíhá doslova vzdušné safari.
Nejhorší na tom je, že v mnoha zemích už dávno nejde o jídlo. Stal se z toho čistý sport a adrenalin:
Živé terče: V zemích jako Libanon nebo Sýrie se tisíce „lovců“ scházejí, aby si prostě zastříleli na cokoli, co letí. Čápi, dravci nebo pelikáni padají k zemi po stovkách jen proto, aby si někdo procvičil mušku.
Mrtvoly bez užitku: Ptáci často zůstávají ležet tam, kde spadli. Nejsou k jídlu, jsou to jen „body“ v krvavé hře.
Lovecký TikTok: Moderním morem jsou sociální sítě. Lovci se předhánějí v tom, kdo na video zachytí víc sestřelených ptáků, aby získali lajky.
Kritická místa: Malta, Kypr nebo Libanon fungují jako úzká hrdla. Ptáci jsou po přeletu moře vyčerpaní a nízko letící hejna jsou proti automatickým zbraním naprosto bezbranná.
Ročně je takto ve Středomoří zbytečně zabito přes 25 milionů ptáků. Je to obrovský výsměch veškeré ochraně přírody u nás v Evropě. Miliardy investované do ekologie končí v prachu na libanonských polích nebo maltských útesech jen kvůli něčí „zábavě“.
Příroda nezná hranice, ale lidská bezohlednost taky ne.
https://www.npr.org/2019/02/03/685440560/for-migratory-birds-lebanon-is-a-black-hole-where-they-are-hunted-trapped-killed
Větrníky instalujeme, abychom zpomalili globální oteplování a protože gryndíl, ale lokálně mohou kvůli změně proudění způsobit oteplení vody až o 0,2 °C. V měřítku mořského ekosystému je to číslo, které už může ovlivnit citlivé druhy. A NEJEN TO: cituji:
Podle nové vědecké studie německých výzkumníků mohou větrné farmy dramaticky změnit přílivové proudy v Severním moři – s nepředvídatelnými důsledky pro životní prostředí!
Severní moře se musí stát velkou evropskou elektrárnou s čím dál více větrnými turbínami na moři. „Naším cílem je vybudovat největší energetické centrum na světě,“ uvedla německá ministryně hospodářství Katherine Reiche (CDU) 26. ledna na summitu o Severním moři v Hamburku. V současnosti by měl instalovaný výkon kolem 35 gigawattů vzrůst na více než 300 gigawattů do roku 2050.
Nyní výzkumníci z Helmholtzova centra Hereon, sídlícího v Geesthachtu v německé spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko, varují před dopadem na vzdušné a mořské proudy – zejména na přílivy – jehož dopady zatím nelze odhadnout. Jejich studie byla nedávno publikována v časopise „Nature, „Komunikace, Země a životní prostředí“.
Větrné mlýny mění proudy
Větrné turbíny na moři, které byly nyní instalovány v Severním moři po tisících, mají tedy vliv nad i pod vodou. Listy rotoru odvádějí energii větru a ovlivňují povrchové proudy. Pod hladinou vody naopak pilíře větrných turbín vytvářejí překážky, zpomalují přílivové proudy, brání transportu sedimentů a způsobují turbulence.
Podle výzkumníků by tyto změněné vzorce proudění představovaly rizika pro životní prostředí – například rozsáhlé změny v transportu sedimentů zahrnující pohyb písku a štěrku na mořském dně i míchání mořské vody. Tyto dopady ovlivňují také mořský ekosystém, uvádí Helmholtzovo centrum.
Větrné farmy ohřívají vodu
Navíc podle studie se takzvané „efekty vlny“ mění v důsledku míchání vzduchu a tepla na hladině moře. Při těchto efektech je energie získávána z větru. Výzkumníci varují, že v dlouhodobém horizontu by to mohlo vést k oteplení hladiny vody až o 0,2 °C v oblastech větrných farem. Nedávná studie z USA přinesla podobné výsledky.
zdroj
https://deutschlandkurier.de/2026/02/forscher-schlagen-alarm-windparks-beeinflussen-gezeiten-und-temperaturen-in-der-nordsee/
Kromě oteplování vody, o kterém se píše, jsou tu další rizika, která věda (třeba experti z centra Hereon) začíná hlasitě pojmenovávat:
Mrtvé zóny u dna: Tím, že tisíce turbín zpomalí mořské proudy, voda se hůř míchá. U dna pak začne chybět kyslík, což pro mořský život znamená jediné – vznik mrtvých zón, kde prostě nic nepřežije.
Hladovění planktonu: Změna proudění znamená i změnu v distribuci živin. Odhaduje se, že fytoplanktonu může lokálně ubýt až o 10 %. To zní jako málo, ale plankton je základ všeho, na čem závisí ryby i zbytek moře.
Tisíce tun kovů ve vodě: Turbíny v agresivní soli reznou. Aby se tomu zabránilo, používají se nátěry a tzv. obětované anody, ze kterých se do moře každý rok uvolňují mraky hliníku a zinku. Pro organismy žijící přímo u základů staveb je to toxický koktejl.
Dálnice pro invazní druhy: Betonové sloupy fungují jako umělé útesy tam, kde dřív byl jen písek. To sice přitáhne kraby nebo mušle, ale zároveň to slouží jako „přestupní stanice“ pro cizokrajné druhy, které by se přes prázdné moře dřív nedostaly a teď vytlačují ty původní.
Větrný stín: Turbíny si vítr navzájem „kradou“. Velké farmy můžou ty sousední obrat o víc než 20 % výkonu. Čím víc jich tam nasekáme, tím méně efektivní budou, což jen zvyšuje tlak na stavbu dalších a dalších ploch.
Pokud chceme skutečnou ochranu přírody, nemůžeme jen slepě sázet beton do moře bez ohledu na následky.“ Dotace s gryndílem NAVŽDY! ..chjo
Odpovědět
a pak VĚTRNÍKY, TURBÍNY- a k tomu ještě sportovní střelba na souši…
cituju–
1. Ověřené zdroje, žádné fejky, nýbrž fakta cit:
BirdLife International: Jejich stěžejní studie „The Killing“ uvádí právě těch 25 milionů ptáků ročně zabitých ve Středomoří. Zdroj BirdLife
CABS (Committee Against Bird Slaughter): Tým, který přímo v terénu (Libanon, Malta, Itálie) odstraňuje pasti a dokumentuje střelbu. Mají tam i videa z oněch „sportovních“ masakrů. viz na na CABS
Hereon (prof. Corinna Schrum): Zdroj k těm dopadům větrných farem na mořské ekosystémy a proudění. viz na Hereon
2. Smrtící souvislost: Střelba vs. Turbíny
Tohle je ta krutá pointa:
Ptáci jsou v kleštích ze dvou stran:
Cesta smrti (Migrace): Když letí na jih nebo se vrací k nám, musí přežít ty „sportovní střelnice“ v Libanonu nebo na Maltě. Ti, co mají štěstí a kulkám se vyhnou, jsou už tak extrémně vyčerpaní.
Technologická past (Turbíny): Pokud přežijí lovce, čeká je u nás nebo v Severním moři les lopatek větrných elektráren.
Přímé kolize: Lopatky turbín se na špičkách pohybují rychlostí až 300 km/h. Pták nemá šanci zareagovat.
Ztráta orientace: Infrazvuk a elektromagnetické pole z kabelů mohou narušovat orientaci citlivějších druhů.
Bariérový efekt: Obří větrné farmy nutí ptáky měnit trasy. Pro vyčerpaného ptáka, který už tak bojuje o život, je každých 10–20 km objížďky navíc kritický výdej energie, který ho může stát život.
Závěr: Je to tragikomické. Na jedné straně se snažíme planetu „zachránit“ technologií, která ptáky seká a ničí jim mořské prostředí, a na druhé straně přihlížíme tomu, jak je v přímém přenosu střílejí pro zábavu. Pokud se nezmění obojí, budeme mít sice „zelenou“ energii, ale prázdné nebe.
Miliardy investované do ekologie v Evropě končí v prachu na libanonských polích nebo rozsekané v Severním moři. Pokud se nezastaví obojí, budeme mít možná „čistou“ energii, ale budeme ji mít v úplné a děsivé tichosti. Ta „děsivá tichost“ přesně vystihuje svět, kde budeme mít sice splněné tabulky o emisích, ale příroda kolem nás bude mrtvá. Takový je ten gryndíl!
Chceme zelenou planetu, nebo jen tiché nebe bez ptáků?
Krvavý paradox: Na jihu je střílí pro zábavu, na severu je sekají turbíny.
Miliardy do ekologie končí v prachu. Proč mlčíme k masakru tažných ptáků…?!
Tady jsou ti nejohroženější „naši“ ptáci:
Čáp bílý: U nás symbol štěstí a rodiny. V Libanonu je to „velký cíl“. Střílejí je po celých hejnech jen proto, že jsou velcí a dobře se do nich trefuje. Často je pak nechají prostě ležet v poli.
Včelojed lesní: Nádherný, vzácný dravec. Pro lovce na Maltě je to „královská trofej“. Střílejí je, aby si je mohli nelegálně vycpat do soukromých sbírek jako důkaz svého „umění“.
Vlaštovka obecná: Posel jara, na kterého všichni čekáme. V Itálii a na Kypru končí v neviditelných sítích nebo pod palbou drobných broků, často jen tak pro kratochvíli.
Kukačka obecná: Její hlas zná každé dítě. Na migračních trasách je ale snadným terčem, protože létá nízko a přímo.
Pěnice černohlavá: Drobný zpěvák z našich křoví. Na Kypru jich ročně zahynou statisíce. Lovci je chytají na lepové tyčky, kde ptáci hodiny umírají v křečích, než je někdo „dorazí“.
„To, co u nás v květnu krásně zpívá na zahradě, končí v dubnu jako hromada peří a olova na libanonském poli. Naši zpěváci neumírají hlady, umírají pro něčí adrenalin.“
Zdroje jako BirdLife a CABS tyto konkrétní druhy uvádějí jako nejčastější oběti.
BirdLife International (Studie The Killing): birdlife.org/the-killing – potvrzuje 25 milionů obětí ročně.
CABS (Committee Against Bird Slaughter): komitee.de – denní hlášení z terénu o nelegálním lovu.
Helmholtz-Zentrum Hereon: hereon.de – vědecké podklady k vlivu offshore větrníků na mořský život.
Tyhle informace o „sportovní střelbě“ a neefektivním „Green Dealu“ (gryndílu), který zapomíná na živou přírodu, se mezi lidi dostávají hrozně pomalu, nebo vůbec. To totiž ochranáře z gryndílu nezajímá, je zajímá vaše peněženka na dotační programy!