Při vyhlašování posledních nálezů Ústavního soudu se mnohým zdá, že se z kloubů a ze všech myslitelných norem, vymkla nejen doba, myšlení politiků, chování mnoha lidí, ale i mozkové funkce řady našich elitních právníků. Nu uklidním vás. Je to naprosto v pořádku. Vždyť to byli jejich dědové (myšleno obrazně, i když v mnoha případech to sedí i biologicky), kdo vylučoval Židy z advokátní komory a pak tvořil protižidovskou protektorátní legislativu. Jejich otcové pak zase bděli nad tím, aby se do vyšších pater justice, legislativy, či advokacie nevetřel třídní nepřítel.
S odhalováním Židů to nebyla žádná legrace. V Haliči a na východě Polska se dali poznat na první pohled. Ale u nás, ve Střední Evropě ? Takoví přátelé z nedávných večírků, jako Poláček nebo Voskovec… Kdo by to do nich řekl. Vypadají jako my, mluví jako my, oblékají se jako my. Nu, tak musela nastoupit pracná administrativa. Začalo to seznamy, pokračovalo vylučováním z profesních komor, obstavováním majetku, zákazem volného pohybu, končilo omezováním potravinových přídělů a jízdou do vyhlazovacích táborů. Normálnímu člověku se chce hnusem zvracet ještě dnes. Většina Čechů obstála, velká část tehdejších elit obstála, ale velká část právnických elit kolaborovala s německými nacisty. Ano – ne s “nějakými nacisty”. Ale s “německými !!! nacisty”, prezidente Koláři, tiskový mluvčí Pavle, čestní přátelé landsmannschaftu Hermane a Fialo.
Po válce nastala krátká pauza a bylo třeba se zaměřit na nepřítele ne rasového, ale třídního. Ten se odhaloval snáze nežli Žid. Obvykle měl dům nebo velký byt, statek, pár hektarů k tomu, fabriku nebo malou dílničku, kde vykořisťoval syna, manželku a dva kamarády z domu. Nu, ale také v tom nebyl úplný pořádek. Opět se muselo právně definovat, upravovat legislativu. Vrcholem stupidity kolaborující, komunistické, právnické obce, byl vynález terminus technicus “bývalí lidé”. Stejně jako se za Protektorátu hlídalo, aby se do právnického stavu nevetřel Žid nebo židovský míšenec, v době nedávno minulé se hlídalo, aby se do této skvadry nedostal nejen “bývalý člověk”, ale ani jeho potomek, či blízký příbuzný.
Kdo si myslel, že hrůzy minulého století nás poučily natolik, že se podobných zvráceností nedožijeme, ten se prostě a jednoduše mýlil. Moudré “právnické” hlavy na různých ministerstvech i v legislativních radách, již dumají nad tím jak připravovat seznamy nepřátel našeho liberálně demokratického zřízení. Zatím, pod kódovými označeními dezolát, šváb, Putinův agent. Nu bude to také administrativní fuška. Před dvěma roky nás bylo asi milion, nyní ke dvěma třem milionům, počet stoupá. A rozpoznat to také není snadné. Někteří z nás mají chrup zanedbaný, někteří ukázkový. Někteří máme špínu za nehty a obnošené oblečení, někteří podnikáme nebo máme slušné mzdy, saka, kravaty a drahá auta. V tom aby se čert a Foltýn vyznal.
A náš Ústavní soud? Ten tomu všemu nasadil korunu. Borci si tam prostě řekli – rasové pronásledování, s tím do dějin neprorazíme – to už jsme tu měli tisíckrát. To samé s pronásledováním politických oponentů. Pojďme, postavíme na hlavu dějiny a vývoj celého lidstva. A jak řekli, tak udělali. Závazným právním výnosem stanovili, že v jimi kontrolované zemi, se od dneška, nebude určovat pohlaví dítěte obligatorně zápisem toho, co vidím mezi nohama miminka, tedy kluk nebo holka, ale i pozdějším náhledem do hlavy dospívající osoby a těch možností – jejda, to bude nepřeberné množství. Prostě, naši předkové, nějakých pět nebo deset nebo dvacet a víc tisíc let byli hlupáci, porodníci a porodní báby reakcionářští štváči. Zato naši ústavní soudci, to jsou hlavy, vytvořili tuto normu proto, protože prý nazrála společenská situace. Prostě duch dědů nacistů a otců bolševiků se vrací.
Ústavní soud, kde se stále vznáší duch génia Rychetského, již řadu let důsledně pracuje na obrácení společenského systému. Přecházíme plynule od vlády většiny s respektováním práv menšiny k vládě menšiny s nerespektováním práv většiny.
Jaké z toho plyne poučení? V dohledné době bude hůř. Boloňský systém nám z humanitních oborů univerzit vyklápí takový materiál, proti nimž i ta parta vachmajstrů u Ústavního soudu a jinde v justici a elitních úřadech, ještě vypadá jako uskupení hlubokých intelektuálů. Nu a premiér Pojar a prezident Kolář mají stále spoustu času.
Kategorie: Autorské články
Spíš bych řekl , že se po 30 letech vrátil kapitalizmus !
Mohl bych ze svých zkušeností uvést řadu příkladů o vyčůranosti Židů, které jsem kolem sebe měl. Myslím u všech se projevovala až neuvěřitelně silně snaha urvat něco pro sebe, pro svůj osobní prospěch. Několik z nich mi i samo bezostyšně řeklo, že jim jde jen o to, někoho využít. Jeden Žid mi mimořádně pozitivně pomohl, ale pak se samozřejmostí a až drzostí si vybíral nějaké výhody, které jsem jako osoba ve své působnosti měl a mohl poskytnout. Zenová mysl jen naoko. Například ani dopředu nezatelefonoval a přijel ke mně, do domu mých rodičů si natrhat jahody. Uměl na někom vydyndat slevy za služby, třeba za opravy auta. Problémy si dělají sami – jsou jiní. Na co ovšem unisono stěžují, na antisemitismus. Nebudu celkem zabíhat do jejich sionismu. Za své generační hříchy mají v Talmudu napsáno, že nesmějí zakládat města, vstupovat do řízení států a mají čekat na nového svého osvícence Mesiáše, který jim ukáže další cestu. Mají zakázáno v Izraeli postavit Třetí chrám. Co ale dělá Izrael, asi vidí všichni. Židé Chasidi prý mají ve své populaci vysoké procento psychopatů.
Ano, toto je velmi trefné a zároveň smutné! Přesto se to vše ještě stupňuje!