V sobotu se prezidentem Gruzie stal bývalý fotbalista Mikheil Kavelashvili, čímž vládnoucí strana upevnila své sevření moci krokem, který opozice nazvala ranou aspiracím země na členství v EU a vítězstvím bývalého imperiálního vládce Ruska.
Kavelashvili, 53, byl ve volbách jediným kandidátem a zvítězil snadno, jelikož strana Gruzínský sen kontroluje 300 křesel ve sboru volitelů, který roku 2017 nahradil přímé volby prezidenta. Ten se skládá z poslanců parlamentu, místních samospráv a regionálních zákonodárců.
Gruzínský sen získal v této jihokavkazské zemi kontrolu nad parlamentem ve volbách z 26. října, o kterých opozice tvrdí, že byly zmanipulovány s pomocí Moskvy. Odcházející gruzínská prezidentka i hlavní pro-Západní strany od té doby bojkotují zasedání parlamentu a požadují opakování voleb.
Gruzínský sen slíbil, že bude dále tlačit na vstup do EU, chce ale i „restart“ vztahů s Ruskem.
Roku 2008 vybojovalo Rusko s Gruzií krátkou válku, což Moskvu vedlo k uznání dvou separatistických regionů jako nezávislých a ke zvýšení ruské vojenské přítomnosti v Jižní Osetii a v Abcházii.
Kritici obviňují Gruzínský sen – založený Bidzina Ivanishvilim, tj. stínovým miliardářem, který si své jmění vydělal v Rusku – že je čím dál autoritářštější a přiklání se k Moskvě, kdy tato obvinění vládnoucí strana popírá. Ta strana nedávno protlačila zákony podobné, těm používaným Kremlem k potlačení svobody slova a práv LGBTQ+.
Pro-Západní Salome Zourabichvili byla prezidentkou od roku 2018 a slíbila, že zůstane, dokud její šestileté funkční období v pondělí neuplyne, kdy sama sebe označuje jako jediného legitimního vůdce, dokud se neuspořádají nové volby.
Rozhodnutí Gruzínského snu z minulého měsíce suspendovat rozhovory o vstupu jejich země do Evropské unie přiživilo pobouření u opozice a rozohnilo protesty.
Zourabichvili, 72, se narodila ve Francii rodičům s gruzínskými kořeny a měla úspěšnou kariéru na francouzském ministerstvu zahraničí, než ji roku 2004 prezident Mikheil Saakashvili jmenoval šéfkou diplomacie.
Ústavní změny upravily prezidentskou funkci na převážně ceremoniální před tím, než byla roku 2018 zvolena hlasováním obyvatel s podporou Gruzínského snu. Stala se z ní ale ostrá kritička této vládnoucí strany, kterou obviňuje z pro-ruských politik a Gruzínský sen se neúspěšně pokusil o její impeachment.
„Zůstávám vaší prezidentkou – nemáme žádný legitimní parlament, a tudíž žádné legitimní volby nebo inauguraci,“ prohlásila na sociální síti X. „Můj mandát pokračuje.“
Zourabichvili v rozhovoru s Associated Press odmítla tvrzení vlády, že opozice podněcuje k násilí.
„My nepožadujeme revoluci,“ řekla Zourabichvili. „Žádáme o nové volby, ale za podmínek, které zajistí, že vůle lidu nebude opět dezinterpretována nebo ukradena.“
„Gruzie vždy vzdorovala ruskému vlivu a nepřijme, aby její volby byly ukradeny a ukraden její osud,“ řekla.
Zourabichvili sobotní hlasování prohlásila za „provokaci“ a „parodii“, spolu s čímž o něm vůdce jedné z hlavních gruzínských opozičních stran řekl, že bylo protiústavní.
Giorgi Vashadze z Koalice jednoty národního hnutí řekl, že Zourabichvili je „jediným legitimním zdrojem moci.“
Ministerský předseda Irali Kobikhidze mezitím řekl, že zvolení Kavelashviliho „bude významným příspěvkem k posílení gruzínské státnosti a naší suverenity a sníží to radikalismus a tzv. polarizaci.“
„Hlavní misí prezidentské instituce je starat se o jednotu národa a společnosti,“ řekl Kobakhidze, bývalý univerzitní profesor a později předseda Gruzínského snu.
Gruzínským snem nominovaného Kavelashviliho gruzínská opozice zostouzí, že mu chybí vysokoškolské vzdělání. Někteří z protestujících před budovou parlamentu v Tbilisi si v sobotu ráno přinesli své univerzitní diplomy, zatímco druzí kopali do fotbalových míčů.
Kavelashvili býval útočníkem za Manchester City v Premier League a v několika klubech ve švýcarské Superlize. Do parlamentu byl zvolen roku 2016 za Gruzínský sen a roku 2022 byl spoluzakladatelem politického hnutí Lidová moc, které se spolčilo s Gruzínským snem a stalo se známým pro svoji silně proti-Západní rétoriku.
Kavelashvili byl jedním z autorů kontroverzního zákona požadujícího, aby se organizace, které dostávají přes 20 % svého financování ze zahraničí, registrovaly jako „prosazovatelé zájmů cizí moci,“ podobně jako ruský zákon využívaný k diskreditaci organizací kritických k vládě.
EU, která v prosinci 2023 udělila Gruzii status kandidátské země za podmínek, že země splní doporučení tohoto bloku, po červencovém schválení zákona o „zahraničním vlivu“ její přístupový proces přerušila a zkrátila finanční pomoc.
Od oznámení vlády o suspendování přístupových rozhovorů s EU 28. listopadu jsou každou noc u budovy parlamentu tisíce demonstrantů.
Pohotovostní policie skoro každodenně používá vodní děla a slzný plyn k rozhánění a řadu protestujících bije, z nichž někteří na policisty vrhají zápalné bomby a na centrálním bulváru metropole budují barikády.
Stovky jich bylo zadržených a přes 100 ošetřených se zraněními.
Policie zmlátila několik žurnalistů a mediální pracovníci úřady obviňují z využívání ranařů k odstrašování lidí od účasti na protivládních demonstracích, což Gruzínský sen popírá.
Tyto protiakce vyvolaly tvrdá odsouzení od činitelů Spojených států a EU.
„Kavelashviliho jsme nezvolili my. Kontroluje ho loutková vláda Bidziny Ivanishviliho pod Putinem,“ řekl protestující Sandro Samkharadze. Další protestující mával transparentem s nápisem: „Jsme děti Evropy.“
Demonstranti slíbili, že protesty budou pokračovat. „Chce-li vláda jít do Ruska, můžou do Ruska jít, protože my nikam nejdeme. Zůstaneme tady,“ řekl protestující Kato Kalatozishvili.
Kategorie: Autorské články