Francouzský prezident Emmanuel Macron vyloučil, že by jako svého nového ministerského předsedu zvolil člena z krajně levicové Nové populární fronty, ač s tímto levicovým blokem v nedávných volbách byli partneři.
Prezident Macron po schůzkách s hlavami soupeřících frakcí v Národním shromáždění kategoricky vyloučil zformování nové vlády s levicovou Novou populární frontou (NFP), ač s touto krajně levicovou koalici měl v mimořádných volbách minulý měsíc partnerství, aby tak zablokoval převzetí moci populistickou Národní obrodou Marine Le Pen.
V pondělí se Macron v Elysejském paláci setkal s Le Pen a s jejím zástupcem Jordanem Bardellou. Po této schůzce Le Pen slíbila, že její strana, zformuje-li se nějaké vláda s NFP, tak zahájí kroky k odhlasování nedůvěry.
Levicová Nová populární fronta se pokoušela Macrona přinutit, aby jako příští premiérku země vybral Lucii Castets, socialistickou ekonomku a bývalou byrokratku hlubokého státu, která nikdy nezastávala žádnou volenou funkci. Bývalý prezidentský kandidát a vůdce krajně levicové strany Nepoddajná Francie (LFI) – člena NFP – Jean-Luc Mélenchon hrozil Macronovi impeachmentem, pokud tam odmítne dosadit Castets nebo jiného socialistu.
Avšak s tím, jak má Nová populární fronta v parlamentu jen 180 křesel z 577, tak žádná vláda sestavená kolem této strany z podstaty nemůže být stabilní zvláště, když Le Pen a další strany hrozí jakémukoliv premiérovi z NFP hlasováním o nedůvěře.
S přihlédnutím k této realitě uvedlo v pondělí večer tiskové prohlášení z Macronovi kanceláře: „Prezident republiky na konci konzultací oznámil, že je možná jen vláda založená na programu a jen ze stran navržených aliancí, které dají dohromady nejvíce poslanců, přičemž Novou populární frontu všechny strany z ostatních seskupení v Národním shromáždění okamžitě odmítnou.“
„Taková vláda by tudíž měla okamžitě většinu více než 350 poslanců proti nim, čímž by jim v podstatě účinně znemožnila jakékoliv akce. Bereme-li v úvahu vyjádření politických vůdců, s nimiž se konzultovalo, tak tedy institucionální stabilita naší země od nás vyžaduje, abychom vybrali jinou možnost než tuto.“
Ač pan Macron naléhal na „všechny politické vůdce, aby zlepšili nalezení takové příležitosti tím, že projeví odpovědnost,“ tak politický mat, v němž se nachází, je převážně výtvorem jeho vlastních činů.
Macron poté, co v červnu utrpěl ve volbách do Evropského parlamentu od Národní obrody Marine Le Pen pokořující porážku, vypsal v červnu předčasné parlamentní volby. Během prvního kola voleb se zase na vrchol dostala strana Le Pen a vypadala na historické vítězství a potenciální vládní většinu v Národním shromáždění.
Aby Macron takovému výsledku zabránil, tak se v poslední minutě dohodl s krajně levicovou Novou populární frontou o strategických volbách, kdy se buď NFP, nebo Macronisté stahovali z kandidatury podle toho, čí kandidát měl větší šanci porazit kandidáta Le Pen. Ač populistická Národní obroda získala nejvíce hlasů ze všech stran, politické hry Macrona zvítězily a nejenže straně Le Pen zabránily získat nejvíce hlasů ze všech stran, ale zůstala ve Sněmovně pouze s třetím největším počtem křesel.
Jenže po takovém kroku země zůstala bez jasného vítěze voleb. To znamená, že Francie, která se potýká se spoustou naléhavých problémů, včetně hrozící dluhové krize, už více než měsíc v podstatě nemá vládu a ministerský předseda Gabriel Attal zůstává jen v roli správce bez pravomocí schvalovat novou legislativu.
Pan Macron řekl, že v úterý bude pokračovat ve vyjednávání, avšak Le Monde hlásí, že Nepoddajná Francie, Národní obroda Le Pen ani centro-pravicový vůdce Eric Ciotti do druhého kola konzultací už pozváni nebudou.
Kategorie: Autorské články