Motivace Zelenského, aby si v pondělí do Bílého domu vzal oblek, se zčásti objasnila z čerstvých zpráv ve Financial Times (FT), které revidovaly dokument ukazující, že Ukrajina slíbila, že nakoupí americké zbraně za 100 miliard $ financovaných Evropou ve snaze získat robustní bezpečnostní záruky od USA.
A navíc „By podle těchto návrhů mohl Kyjev s Washingtonem uzavřít dohodu o výrobě dronů za 50 miliard $ s ukrajinskými společnostmi, které jsou v těchto technologiích od ruské invaze roku 2022 průkopníky,“ pokračuje zpráva. Ukrajina svůj plán nadhodila během pondělního summitu v Bílém domě, kde se účastnilo i sedm vůdců EU a kde se zbrojní dohoda za 100 miliard $ stala součástí témat protlačovaných evropskými spojenci.
Jde o úsilí střižené na míru záměru, že se Ukrajině zajistí, aby mohla nakupovat, co chce, a aby její válečné úsilí bylo dále bez přerušení financováno, přičemž to nakonec bude stále uspokojovat Trumpa. „My nic nedáváme. My prodáváme zbraně,“ řekl v pondělí v reakci na otázku reportéra k této záležitosti Trump.
Dále je velice jasné, že evropské požadavky na udržení velkého tlaku na Rusko včetně sankcí jsou zamýšlené k zadušení jakékoliv USA podporované dohody považované za příliš výhodnou pro Moskvu. Zpráva FT to komentuje následovně:
Dokument upřesňuje, jak má Ukrajina v úmyslu provést zabraňující kroky vůči USA poté, co se Trump po své schůzce s prezidentem Vladimirem Putinem minulý týden na Aljašce ohledně ukončení války zjevně sblížil s ruským postojem.
Opakuje ukrajinské výzvy k příměří, které Trump zastával, ale pak po své schůzce s Putinem opustil ve prospěch prosazení komplexního mírového urovnání.
Geopolitický analytik a komentátor Glenn Diesen však poukázal, že Kyjev se v podstatě pokouší vytvořit páku z ničeho.
„Evropa utratí 100 miliard $, které nemá, aby nakoupila zbraně od Ameriky, které Amerika nemá, k vyzbrojení vojáků, kteří teď Ukrajině chybí,“ napsal a dále vysvětluje: „Je to ke konfrontaci s Ruskem, které 30 let varovalo, že bude na militarizaci svých hranic ze strany NATO reagovat.“
Diesen pokračoval počínáním, které washingtonští politici odmítali, tedy podíval se na širší obraz toho, jak jsme se sem dostali.
Před rokem 2014 nebyly žádné hrozby Ukrajině, jelikož jen nepatrná menšina Ukrajinců chtěla do NATO vstoupit a Rusko nevznášelo žádné nároky na ukrajinská území. Pak Západní vlády podpořily puč, aby Ukrajinu zatáhly na orbitu NATO, tj. došlo k čemusi, před čím varovali ředitelé CIA a vůdci Západních států, že by to mohlo rozdmychat závody v bezpečnostních opatřeních a dost možná rozpoutat válku.
Jak se dalo čekat, Rusko reagovalo vztekle. A od té doby bylo jedinou přijatelnou povídačkou, že Rusko chce obnovit Sovětský svaz a že Putin je Hitler. Jakýkoliv disent se označuje za „dezinformace“, „propagandu“, „hybridní válčení“ nebo i za zradu.
Ta válka je teď prohraná a Amerika se z ní stahuje, kdy žádá Evropany, aby si zbaštili důsledky. A jak budou reagovat Evropané? Přitvrzením v tom šílenství, které zničí Ukrajinu, naše ekonomiky a naši relevanci ve světě – i s možným rozpoutáním jaderné války. – A jaká je strategie? Pokračovat ještě více v tom samém? Pro Ukrajinu by bylo nejlepší odvést ji z frontové linie geopolitického zápasu, v němž se tvoří linie rozkolů uvnitř Evropy. Skoncovat s válkou, přebudovat Ukrajinu a nahradit expanzionistické vojenské bloky principem neoddělitelné bezpečnosti.
Tento týden s tím, jak jednání pokračují a Evropa se dále drží svého úsilí stupňovat větší a větší tlak na Putina, bude hlavní otázkou, zda strana Západu opravdu konečně pochopila, že tu zástupnou válku už prohrála.
Zůstává tu ještě spousta hrozných překážek a člověk by rovněž mohl poukázat, že v kuchyni je příliš mnoho kuchařů (uvážíme-li, že včera bylo v Oválné pracovně přes půl tuctu evropských vůdců), což situaci činí nejistější a komplikovanější, což je ale nejspíš záměr.
S tímto chmurným hodnocením evropské role v maření míru souhlasí i Glenn Greenwald.
Kategorie: Autorské překlady