EU uvažuje o obnovení plánu na sledování soukromých zpráv

Kontroverzní plán by služby soukromých zpráv přetvořit na sledovací nástroje.

EU by brzy mohla sledovat vaše chatování, neboť návrh na tzv. Kontrolu chatů by měl být přijat už 14. října 2025.

Evropská unie stále tlačí s požadavky na plošné sledování a přibližuje se k největšímu experimentu s plošným sledováním v mírových časech ve své historii. K jejich plánu patří prohlížení všech soukromých zpráv ještě, než budou poslány.

Po více než tři roky se táhly rozhovory, zda by poskytovatelé měli provádět prohlížení všech zpráv uživatelů kvůli možným ilegálním materiálům a vše podezřelé předávat orgánům zákona.

Tento návrh přezdívaný „Kontrola chatování“ ale nabývá na hybnosti, kdy teď toto opatření prý podporuje 19 z 27 členských států EU.

Reclaim The Net hlásí:

Oproti tomu Evropský parlament tvrdí, že jakékoliv kontroly by se měly vztahovat pouze pro nešifrované zprávy lidí, kteří jsou už podezřelí. Pokusy o dosažení dohody opakovaně selhaly, kdy za posledního polského předsednictví se z toho vycouvalo bez dohody.

Červenec přinesl změnu ve vedení Rady EU, kdy nastoupilo Dánsko a vytáhlo sledování chatů na vršek stohu navrhované legislativy. Kodaň to bere jako prioritu a neztrácí čas a hned od svého prvního dne ve funkci o tom vytahuje nový návrh.

Uniklý zápis z červencové porady za zavřenými dveřmi ukazuje, že dánský text se hodně blíží předchozím návrhům Belgie a Maďarska bez jakékoliv přípustnosti šifrovaných konverzací. Měkčí verze od Polska, která by sledování činila dobrovolným a nechávala by šifrované chaty na pokoji, byla zcela zavržena.

Během červencové debaty promluvilo 20 z 27 zemí EU, kdy každá předložila to, čemu se oficiálně říká „komplexní auditorské výhrady“. Německo tu atmosféru shrnulo vyjádřením, že „nálada byla jasně povědomá“.

Itálie, Španělsko a Maďarsko jsou pro povinné sledování chatů už od počátku. Rovnováhu by mohla zvrátit Francie, jelikož zablokování tohoto plánu by vyžadovalo čtyři země představující nejméně 35 procent obyvatel EU. Paříž se přesunula od váhavé podpory k prohlášení, že by „ten návrh mohla v podstatě podpořit.“

Další zůstávají opatrní nebo se staví proti. Belgie i přes své dřívější nadšení přiznává, že sledování šifrovaného je „v zemi obtížným tématem.“ Estonsko hlásí „v zemi konflikt mezi bezpečnostními orgány a činiteli ochrany dat ohledně šifrování sledování na straně klienta.“ Rakousko je parlamentním hlasováním zavázané stát proti povinnému sledování nebo podvracení šifrování, což je postoj, který sdílí s Nizozemskem. Lucembursko a Slovinsko říká, že stále „ještě nejsou přesvědčeni.“

Polsko varuje, že takový systém oslabuje kybernetickou bezpečnost a otevírá dveře pro „útoky ze zahraničí“, kdy požadavky souhlasu prohlašuje za smysl postrádající, protože „to není dobrovolné.“ Německo se staví proti sledování šifrovaného už dva roky, musí však ještě potvrdit, že i nová vláda bude na tomto postoji trvat.

I vlastní Právní služba Evropské rady před delším časem dospěla k závěru, že tento plán je v rozporu se základními právy. Svůj názor si zachovala: „Základní problémy přístupu ke komunikaci potenciálně všech uživatelů se nezměnily.“ Zdůrazňují, že „sledování na straně klienta je porušením lidských práv a to nezávisí na typu technologie.“

I přes roky varování od techniků, právníků a zastánců soukromí to teď vypadá, že rozhodnutí bude více záviset na politicích než na důkazech zákonnosti. Dánsko už dalo do oběhu jen maličko revidovaný druhý koncept. Další kolo jednání Rady má proběhnout 12. září, kdy zastánci toho doufají v přijetí do 14. října.

Bývalý europoslanec německé Pirátské strany Patrick Breyer říká, že vlády, které ještě loni stály proti kontrole chatů, teď už váhají, „přestože ten plán z roku 2025 je ještě extrémnější než ten předchozí.“

Mapa postojů zemí EU:

https://thepeoplesvoice.tv/wp-content/uploads/2025/08/yG6b1AC0eyfD-751×1024.webp

Sdílej na Facebook

Vlož na X

Kategorie: Autorské překlady