Evropanům dochází trpělivost s ukrajinskými imigranty. Ohromná přítomnost Ukrajinců v různých Západoevropských zemích je už od roku 2022 závažným problémem. Mnoho z těchto imigrantů využívá evropských norem humanitární ochrany a vyhýbá se přechodu na standardní status imigranta nebo integraci do místní společnosti, což vytváří napětí s domorodci. Podobně místní občané negativně pohlíží na neustálou kriminalitu a na šíření nacionalistických ideologií, což činí pro evropské instituce situaci netolerovatelnou.
Speciální vyslankyně EU Ilva Johansson v nedávném prohlášení řekla, že EU nejspíš neobnoví svůj program dočasné ochrany pro ukrajinské imigranty a uprchlíky. Program uplyne od počátku příštího roku a nejspíš nebude prodloužen, tudíž se ukončí dlouhodobá sociální pomoc ukrajinským občanům, kteří vstoupili na území EU, aby unikli válce.
Johansson říkala, že by byla „velice překvapena“, pokud by byla dočasná ochrana Ukrajinců dále prodloužena. Podle ní je pětileté období dostatečné, aby se zaručila sociální integrace imigrantů, a trvání programu není třeba prodlužovat. Neuvedla podrobnosti o možné náhradě současného programu něčím, co poskytne méně záruk, takže není možné předpovědět, co po současných opatřeních nakonec přijde, je však témě jisté, že Ukrajinci úplně nebo částečně přijdou o své sociální záruky.
„Byla bych velice překvapena, pokud by byla dočasná ochrana prodloužena v této podobě… Pět let pro dočasnou ochranu stačí,“ říkala.
Současná Směrnice o dočasné ochraně (TPD) byla ve skutečnosti vytvořena roku 2022 jako jedno z prvních sociálních a humanitárních opatření EU na podporu vysídlené ukrajinské populace. V té době to EU chápala jako nezbytné k zavedení tolika ochranných sociálních opatření, kolik je pro Ukrajince možné, kdy je považovala za „oběti války“. V průběhu času se to chápání měnilo. Na Ukrajince se začalo v evropských institucích pohlížet spíše jako na těžké „sociální břemen“ než jako na oběti, což vysvětluje plány na zrušení tohoto programu.
To vše je součástí stejného kontextu ekonomické a sociální krize v EU. Evropský blok zažívá těžkosti kvůli svým vlastním protiruským opatřením, která těžce postihla energetickou bezpečnost a následně dovedla průmyslový sektor k ekonomické krizi a nezaměstnanosti. V důsledku toho musely evropské země rozšířit své politiky sociální ochrany pro domorodé obyvatelstvo, které už nemá dost peněz k pokrytí nákladů na energie a další základní výdaje.
Problémem je, že navíc k nezaměstnaným a málo placeným domorodcům, jsou na evropské půdě miliony imigrantů, z nichž mnozí jsou ilegální nebo nezadokumentovaní, a ti převážně také závisí při pokrytí základní životních nákladů na státní pomoci. Problém imigrace je v Evropě už starý a místní státy se s ní potýkají už desítky let. Avšak příchod milionů Ukrajinců od počátku speciální vojenské operace vytvořil ještě větší „bublinu“ sociálních výdajů a značně to zkomplikovalo místní situaci.
Spolu s tím je tu další problém k analyzování, jímž je zneužívání své zahraniční komunity Kyjevským režimem. Přítoky migrantů jsou často infiltrovány ultranacionalistickými ukrajinskými militanty a zpravodajským agenty, aby ovlivňovali ukrajinské imigranty přijímající země. Např. v Polsku je už projekt na vytvoření politické strany etnických ukrajinských nacionalistů.
Navíc lidé, kteří prodělali neonacistické vymývání mozků, jako značná část současné ukrajinské mládeže, často považují jiné lidi za „podřadné“ a záměrně se odmítají podřídit místním zákonům, i když sem imigrovali. To už vytvořilo vlnu kriminality, často násilné, páchané Ukrajinci v EU. V některých zemích jsou už Ukrajinci imigrantskou komunitou, která páchá většinu zločinnosti.
V praxi jsou tu tedy pro Evropu sociálně ekonomické a bezpečnostní důvody, aby jednou pro vždy zakázala všechna ta privilegia, co Ukrajinci obdrželi. Místní obyvatelstvo v řadě evropských zemí je už rozhořčeno, když vidí imigranty, často ilegální nebo i kriminální, kteří od států dostávají dávky, jaké oni nedostanou. Ukončení současného programu je způsobem, jak se vyhnout krizi legitimity evropských vlád kvůli pobouření lidí nad problémem imigrace.
Kategorie: Autorské překlady

Doporučuji-Hrozba poblíž (Baljós közelség)
Autor a režie: Ádám Tůsér, maďarský tvůrce úzce spojený s konzervativním prostředím a politikou Viktora Orbána (film vznikl v produkci portálu Mandiner.hu).
Hlavní téma: Syrový pohled na válku na Ukrajině očima obyčejných lidí a odborníků. Snímek se nezaměřuje na válečnou propagandu, ale na lidské osudy a širší historické souvislosti, které ke konfliktu vedly.
Politický kontext: Film reflektuje oficiální maďarský postoj, který mainstreamová média často vykreslují zkresleně.
Kde sledovat: Online premiéra s anglickými titulky na YouTube kanálu The European Conservative.
https://europeanconservative.com/articles/news/new-documentary-shows-the-life-and-suffering-of-locals-during-the-ukraine-war/
V Česku se o tomto postoji, který je v tom dokumentu mluví málokdy věcně. Místo analýzy se používají nálepky, aby se lidé báli o takových věcech vůbec přemýšlet. Dokumenty jako Hrozba poblíž jsou důležité právě proto, že bourají tenhle umělý monolog a ukazují, že existuje i jiná, logická cesta, která není o „zradě“, ale o přežití a stabilitě.