Londýn s Bruselem koordinují své útoky na technické giganty z USA. Pod průhlednou záminkou ochrany spotřebitelů se pokouší položit základy pro mašinérii dalekosáhlé cenzury vynucované přes mnohamiliardové pokuty.
Když minulý týden německý ministr kultury Wolfram Weimer rozpoutal svůj verbální útok na americké digitální platformy, tak se to nějak v těch vlnách jeho vlastního pokrytectví ztratilo. Jak teď už víme, ministra příliš netrápily předpisy o autorských právech nebo o soukromém vlastnictví.
Agresivně defenzivní
Weimer firmy Meta, Google a další označil za digitální kolonizátory, jejichž business model v podstatě spočívá na vykořisťování kreativního potenciálu uživatelů a na jeho monetizaci za účelem svých vlastních zisků. Politickou odpovědí na takovouto údajnou nespravedlnost je proto určitá forma digitální daně vybírané v jednotlivých zemích, aby se s takovým chováním skoncovalo.
Samozřejmě, že je to čistě o tom, jak státu, který je už tak přežraným a přetloustlým Leviatanem, poskytnout zase další zdroj výnosů.
Weimer se svou agresivní rétorikou tvrdě vychází z tradic politiky EU poslední doby, která čím dál více připomíná digitální doktrínu Londýna.
Tím, čeho jsme svědky, je teatrální představení od technologicky na druhou kolej ustrčeného kontinentu. Brusel upředl na světě nejhustší síť digitálních regulací, avšak v takovém prostředí se nikdo neodváží zakládat startupy schopné konkurovat americkým či čínským technickým gigantům nebo v průmyslu AI.
Je to plné úsilí o zadní vrátka s bujícími katalogy předpisů vymyšlených tak, aby otvíraly vrátka cenzuře. Cílem je zabránit vzestupu vzdorovité veřejnosti nebo platforem jako X, tj. veřejnosti schopné poukazovat na mizérii evropské vlády, centralizace EU a na rostoucí koncentraci moci v Bruselu.
Absurdní pokuty
Londým s Bruselem během svého ekonomického zubožování, kdy ztrácí vlastní geopolitickou váhu, začaly tedy uvalovat groteskní pokuty na údajně nepatřičně se chovající americké technické korporace.
Applu nedávno nařídil britský Odvolací tribunál hospodářské soutěže (CAT), aby zaplatil 1,5 miliardy liber (1,75 miliardy eur), jelikož ta společnost údajně zneužila tržní sílu a mezi říjnem 2015 až koncem roku 2020 znevýhodňovala vývojáře aplikací přes výlučné přístupy do nakupovaných dodatečných funkcí a možností.
Podle regulátorů jsou poplatky až 30 procent za transakci nespravedlivé a omezují konkurenci. Apple oznámil, že se odvolá.
Ti gentlemani v oné „kolébce liberalismu“ se zjevně ještě neobeznámili se svobodou uzavírat smlouvy a s osobní suverenitou.
Podobný obraz vidíme i v Bruselu. Evropská komise uvalila pokutu na Meta, rodičovskou firmu Facebooku a Instagramu, kdy tvrdí, že společnost poskytuje nedostatečný systém stížností na nesprávný obsah a málo nástrojů k nahlašování ilegálního obsahu, jako je teroristická propaganda nebo neslušná vyobrazení.
Také Meta obviňují, že výzkumníkům odpírá přístup k veřejným datům a nasazuje temné vzory k manipulaci rozhodování uživatelů. Meta má zaplatit 200 milionů eur a v budoucnu projevit větší ochotu ke kolaboraci.
Bitva o suverenitu nad daty
V jádru těchto snah je poskytnout evropským regulátorům neomezený přístup k datům uživatelů a k procesům vnitřní komunikace do velké míry v duchu navržené kontroly chatů soukromých uživatelů. Evropa toho má ale na své občany na skladě ještě o dost více.
V září vskutku v tomto duchu Evropská komise už Googlu napařila rekordní pokutu 2,95 miliard euro za údajné porušení antitrustových pravidel o online reklamě. Říkají, že Google od roku 2014 zneužíval svoji dominanci nad trhem upřednostňováním svých vlastních produktů k umisťování reklam a zprostředkování obchodů. Společnost teď musí přebudovat své digitální tržiště, aby vyloučila nadržování sama sobě.
Je tu v té evropské válce proti digitální dominanci USA jedna menší odchylka, tj. řízení proti TikToku, který zůstává hlavně pod čínskou kontrolou. Tomu hrozí pokuta 530 milionů eur za údajné porušení předpisů o ochraně dat, včetně neoprávněného přenosu dat z EU do Číny. Také napadají nedostatek transparentnosti v reklamě a absence funkčního registru inzerce pro výzkumníky a uživatele.
To divadélko s TikTokem však převážně slouží k tomu, aby odvedli pozornost Američanů od faktu, že skutečným záměrem Evropy je pomocí regulatorního obušku rozmlátit digitální ekonomiku USA a vytvořit si vyjednávací výhodu u nevyřešených obchodních konfliktů.
Vyjednávací vzor je důvěrně známý, tj. definovat maximální požadavky, eskalovat jednotlivá ohniska ve vyjednávacím propletenci, přijmou výsledky sladkými řečičkami, přičemž se od okamžiku podepsání začne se sabotážemi.
Centrální plánování versus osobní suverenita
Ani ze systémového hlediska nejsou argumenty regulátorů z Evropské komise a Británie udržitelné. Každý uživatel vstupuje do dobrovolné smlouvy. Stejně tak i vývojáři aplikací. Apple správně upozorňuje, že 84 procent aplikací v jeho obchodě je zdarma. A každý může svobodně přejít k alternativním technologiím jako Android od Googlu. Nikdo není nucen používat TikTok nebo tam nahrávat videa.
Eskalující se strategie Evropy zase dokazuje, jak jim vadí konkurence, soukromé vlastnictví a suverenita individuálního rozhodování. Nebylo by chybou říci, že naprosto nechápou principy svobodné tržní ekonomiky.
Ta argumentace údajnou ochranou spotřebitelů není nic než zástěrka pro hlubší politickou agendu zaměřenou na cenzuru a na ujařmení soukromých společností.
V reálu jsme svědky eskalace další invazivní politiky od centralizovaných regulatorních úřadů v Bruselu a v Londýně. Tedy politiky, které vláda USA pod prezidentem Donaldem Trumpem těžko bude tolerovat. Transatlantické napětí roste. Další krok k obchodním sporům se rozvine právě na tom digitálním bojišti a bude se dále zintenzivňovat.
Je to asi pro Donalda Trumpa perfektní okamžik, aby Londýn a Brusel praštil přes prsty. Drastický nárůst tarifů by některým z nich mohl poskytnout oddech a vyvinout na politiky tlak, aby už konečně ty nebezpečné cenzurní hry přestali hrát.
Kategorie: Autorské překlady