Divnou hrou osudu se 1. říjen 2024 stal dnem, kdy Írán spustil na Izrael zatím největší útok balistickými střelami, a zároveň magazín Foreign Affairs vydal článek ministra zahraničí Antony Blinkena, v němž tvrdil: „Strategie Bidenovy administrativy postavila Spojené státy do daleko silnějšího geopolitického postavení, než tomu bylo před čtyřmi lety,“ a tak Írán držíme pod kontrolou.
Rok předtím vydal Foreign Affairs další tragicky chybný článek od národně bezpečnostního poradce Jake Sullivana, v němž pravil: „Ač Střední východ stále trpí vleklými problémy, tak je tento region klidnější, než jaký býval po desetiletí.“ Šest dnů po vystavení tohoto článku zaskočil Hamas Izrael utajeným útokem, v němž zmasakroval přes 1 200 lidí a mnohem více jich zmrzačil a zranil. Foreign Affairs pak v ohromujícím porušení žurnalistické etiky Sullivanovi dovolil, aby svůj článek po teroristickém útoku Hamasu zrevidoval. Zde je odkaz na původní verzi.
V tomto článku se Bidenovi činitelé pokouší přepsat historii vykonstruováním falešné povídačky o Bidenově úspěšné národně bezpečnostní doktríně, o níž tvrdí, že zlepšila globální i americkou bezpečnost.
To je samozřejmě absurdní. Nejenže od odchodu Donalda Trumpa z úřadu v lednu 2021 dochází k ohromnému zvyšování globální nestability, ale administrativa Biden-Harris přiblížila svět k III. světové válce, protože zvedla šance, že by Rusko mohlo jaderné zbraně použít proti Ukrajině, i reálný výhled na Izraelsko-íránskou válku, na novou osu Rusko-Čína-Írán, Severní Korea, a rostou i šance, že Čína zaútočí na Tchaj-wan a na další současné a potenciální krize.
Několik Bidenových spojenců se od roku 2021 pokoušelo vynaleznout tzv. Bidenovu doktrínu. Většina z nich činila pomatená prohlášení, že Biden napravoval škody způsobené prezidentem Trumpem aliancím s naší zemí, naší schopnosti odstrašit a našemu globálnímu vůdcovství, i přes jasné důkazy o tom, že Trump aliance posílil a měl úspěšnou zahraniční politiku, která přinášela globální stabilitu a udržovala vojska USA mimo nové války. Další tvrdili, že Biden „obnovil zahraniční důvěru v USA,“ kdy toto tvrzení by řada spojenců USA zpochybnila. Několik expertů, včetně Blinkena a Sulivana, psalo, že prezident Biden vylepší americkou zahraniční politiku posílením americké ekonomiky. Ten ohromný náskok, který má teď Donald Trup v průzkumech před Kamalou Harris, však ohledně ekonomiky dokazuje, že ani to není pravda.
V lednu 2024 napsal sloupkař New York Times Thomas Friedman článek nazvaný: „Bidenova doktrína pro Střední východ se formuje. A to je ohromné,“ tvrdil o údajné Bidenově nové mírové iniciativě pro Střední východ k rychlému ukončení války Hamas/Izrael. Podle tohoto plánu přinese Bidenova administrativa mír na Střední východ tvrdým postojem k Íránu, protlačí uznání Palestinského státu a ohromně posílí bezpečnostní alianci USA se Saúdskou Arábií. K ničemu z toho nedošlo. Naopak je středovýchodní bezpečnost roku 2024 na nejhorší úrovni za desítky let.
Pokud národně bezpečnostní doktrína Biden/Harris existuje, je ta doktrína propastným propadákem. Pro to jsou čtyři důvody.
Nekompetence
Přístupu Biden/Harris k národní bezpečnosti USA dominuje ohromná nekompetence. Od počátku Bidenova prezidentování bylo světu jasné, že Joe Biden není v duševní kondici, aby byl vrchním velitelem USA. Bylo to zjevné už na summitu Biden-Putin v Ženevě v červnu 2021, kdy Bidenovo zmateně sešlé vystupování přesvědčilo globální diváky o jeho slabosti, zatímco Putin z toho vyšel jako kompetentní a věrohodný.
To byl jen kousek z mnoha veřejných předvádění popletenosti národní bezpečnosti a zmatenosti jeho administrativy. K tomu patřil i Bidenova urážka saúdského korunního prince na počátku jeho administrativy, nevraživost vůči egyptské vládě, zpackání vztahů USA s Čínou a katastrofální stažení USA z Afghánistánu. Biden roku 2023 svému ministru zahraničí podvrátil klíčovou diplomatickou misi do Číny, když hned po této cestě nazval čínského prezidenta Siho diktátorem. Mezi USA a Ruskem s Čínou došlo jen k málu seriózní diplomacie. Biden s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nemluvil od února 2022 a od možnosti rozhovorů s ruským vůdcem na vysoké úrovni se odřízl, když jej nazval válečným zločincem a Putina spojoval s Hamasem.
Nejhorším Bidenovým zahraničně politickým faux pas bylo asi jeho bizarní prohlášení z ledna 2021, že USA by mohly „menší vpády“ Ukrajiny do Ruska tolerovat. O měsíc později spustilo Rusku na Ukrajinu ohromnou invazi.
Jeho extrémně slabí vrcholní národně bezpečnostní poradci účinek Bidenova duševního úpadku na americkou zahraniční politiku ještě posílili.
Viceprezidentka Kamala Harris, ministr zahraničí Antony Blinken, národně bezpečnostní poradce Jake Sullivan a ministr obrany Lloyd Austin. V této skupině nejsou žádní zahraničně političtí géniové jako Henry Kissinger, James Baker, George Schulz, George Marshall nebo Dean Acheson. Je to sbírka třetiřadých úředníčků vybraných, aby vedle Bidena moc neoslňovali, a tak ho nezastínili.
Bidenova národně bezpečnostní nekompetence a duševní úpadek však světovým vůdcům neušla. Ruští činitelé často Bidena kvůli jeho duševnímu zdraví zesměšňovali. Wall Street Journal v říjnu 2022 referoval, že saudskoarabský korunní princ Mohammed bin Salman jej v soukromí zesměšňoval a „dělal si z jeho bystrosti legraci.“
Vnímání amerického prezidenta jako mentální trosky se zmatečnou zahraniční politikou obklopenou ubohým zahraničně politickým týmem Ameriku i její globální bezpečnost značně poškodilo. Nejenže to erodovalo americkou schopnost vést a zastrašovat, ale Bidenovi činitelé jsou teď běžně v globálních záležitostech ignorováni. Když Joe Biden vyzve k příměří v Gaze a Libanonu nebo řekne Izraeli, aby neútočil na íránská jaderná zařízení, tak ho nikdo nebere vážně.
Instinktivní zavrhování Trumpa a jeho zahraničně politických úspěchů
Nenávist k Trumpovi byla pro Bidenovu zahraniční politiku významným tématem, zvláště na počátku jeho vládnutí. Vedlo to k řadě neracionálních a nebezpečných politických rozhodnutí.
Bidenovi činitelé odsuzovali většinu Trumpových zahraničních politik a zkoušeli je zvrátit, včetně těch úspěšných. K tomu patří i Bidenovo rozhodnutí z května 2021 na zrušení Trumpových sankcí, které zavřely plynovod Severní proud 2 postavený k dopravě ruského plynu do Německa. V únoru 2021 zrušil Biden Trumpovo urrčení jemenských Houthiských rebelů jako teroristické skupiny. Toto rozhodnutí byla Bidenova administrativa nucena v lednu 2024 částečně zrušit, když Houthiové začali pálit Íránem dodané rakety na Izrael a na lodě v Rudém moři.
Prezident Biden rovněž ukončil diplomacii prezidenta Trumpa se severokorejským vůdcem Kim Jong Unem a degradoval diplomatické styky USA s touto zemí označením jako dočasný speciální vyslanec. To roku 2022 vedlo k nárůstu bojechtivosti Severní Koreje a k většímu počtu severokorejských raketových testů za jediný rok.
K dalším instinktivním rušení Trumpových politik patří obnova financování Úřadu pro palestinské uprchlíky OSN (UNRWA) a připojení k němu, které Trumpovi činitelé odřízli kvůli anti-izraelské zaujatosti této organizace a spolupráci s Hamasem a jeho financování. Bidenova administrativa též opět vstoupila do Organizace pro vzdělání, vědu a kulturu OSN (UNESCO) a do Rady lidských práv Spojených národů (UNHRC), ze kterých se Trumpova administrativa stáhla kvůli proti-izraelské zaujatosti.
Bidenova administrativa se navíc zase vrátila do Světové zdravotnické organizace, ze které se předchozí administrativa stáhla kvůli nezvládnutí pandemie COVID-19, kvůli jejímu odmítání přisouzení odpovědnosti za vznik a rozšíření viru COVID-19 Číně a kvůli kontrole Číny nad touto mezinárodní organizací.
Naivní globalistické a krajně levicové politiky.
Spolu se zrušením úspěšných zahraničních politik Trumpovy administrativy proběhla i realizace mnoha naivních a krajně levicových politik, které poškodily americké globální zájmy.
První a nejdůležitější z těchto politik bylo Bidenovo rozhodnutí určit klimatickou změnu jako vrcholnou hrozbu pro národní bezpečnost USA a koncentrace americké diplomacie na tuto záležitost.
Prezident Biden se rovněž první den v úřadu rozhodl k opětovnému přistoupení k Pařížské klimatické dohodě. Jsem si jist, že čínští vůdci byli velice potěšeni, že většina diplomatických misí Bidenovy administrativy do Pekingu byla vyslána k diskusím o klimatických cílech, které Čína nikdy neměla v úmyslu naplnit, místo aby se řešily závažnější věci jako rostoucí vojenská hrozba z Číny, čínské hrozby Tchaj-wanu, čínská agrese v Jihočínském moři, rostoucí čínský jaderný arzenál, čínské krádeže intelektuálního vlastnictví, původ viru COVID-19 atd.
Prezident Biden a viceprezidentka Harris prosazovali pro Střední východ neprůchodné dvou-státní mírové řešení a vytvoření Palestinského státu i přes námitky izraelské vlády. Nepřestávali tlačit na řešení dvou států i po masakru Izraelců Hamasem 7. října 2023.
Administrativa Biden/Harris se rovněž vrátila k appeasementu Íránu Obamovy administrativy ve snaze vyjednat novou jadernou dohodu. K tomu patřilo odmítání prosazovat ropné sankce na Írán, což tuto zemi obohatilo odhadem o 100 miliard $ oproti stavu při ochodu prezidenta Trumpa z úřadu. V září 2023 odsouhlasila Bidenova administrativa, že zaplatí 6 miliard $ výkupného za osvobození pěti nevinných Američanů vězněných v Íránu. Írán tyto výnosy využil k rozšíření svých vojenských raketových a jaderných programů. Tyto peníze se poslaly i na podporu teroristických zástupců Íránu včetně Hamasu, Hizbolláhu a Houthijských rebelů.
Bidenova administrativa si odcizila mnoho zemí používáním amerických diplomatů a diplomatických prostředků k protlačování krajně levicových přístupů k sociálním otázkám. K tomu patří mávání vlajkami – Na černých životech záleží – a LGBTQ hrdosti na amerických ambasádách a vměšování velvyslanců do politik jejich hostitelských zemí k protlačování liberálních postojů k sociálním otázkám. V červnu 2023 mávala diplomatická mise USA ve Vatikánu vlajkou hrdosti LGBTQ před svou budovou v Římě. Podle zprávy Herritage Foundation použila Bidenova administrativa peníze Americké agentury pro mezinárodní rozvoj k propagaci krajně levicové genderové ideologie a diverzity, rovnosti a inkluze ve Třetím světě.
Bidenovi činitelé se také pokusili reformovat Spojené národy, aby je přetvořili na „férové“ ke Třetímu světu, změnou členství USA v Radě bezpečnosti a v použití veta stálými členy rady. Tyto návrhy by oslabily americkou moc a vliv v OSN. Naštěstí nebyly realizovány kvůli odporu Číny a Ruska.
Arogance a nedostatečné pochopení situace
Další neblahou charakteristikou tzv. národně bezpečnostní doktríny Biden/Harris bylo dosazování Bidenových úředníků s ignorováním názorů a hodnocení jiných států a předpoklad, že jiné státy se automaticky podvolí nebo ustoupí tužbám Bidenovy administrativy.
To se ukázalo při katastrofálním jednání s ruským prezidentem Putinem, než 22. února ruským vojskům nařídil vpád na Ukrajinu. Ač Putin poskytl spoustu poukazů, že nikdy nebude souhlasit se vstupem Ukrajiny do NATO a namítal proti spolupráci Ukrajiny s NATO, tak jej Biden ignoroval a žongloval před ukrajinským prezidentem Zelenským s členstvím v NATO. Když Rusko provedlo přípravy k invazi na Ukrajinu, pohrozila Bidenova administrativa, že zareaguje tvrdými sankcemi a začne Ukrajině posílat smrtící pomoc. Ač byl Putin nejspíš k invazi na Ukrajinu motivován i katastrofálním stažením USA z Afghánistánu, tak se Biden a jeho národně bezpečnostní tým přepočítali s očekáváním, že Putin ustoupí před prázdnými hrozbami od Bidena a hrozbami nových amerických sankcí, takže tam nevpadne.
Spousta příkladů arogance a nedostatečného pochopení situace je i u středovýchodní politiky Bidenovy administrativy. Kromě příkladů, o kterých jsme už diskutovali, jsou tu i podivná varování „nedělejte to“ od Bidena a Harris vůči Íránu a jeho teroristickým zástupcům, aby se po 7. říjnu 2023 nezapojovali do teroristických útoků Hamasu. Tyto divné, zmatečné pokyny ve stylu jednoho světa nijak napětí na Středním východě nezmírnily a jen dále v regionu podryly schopnost Ameriky odstrašit.
Stejná arogance se projevila i u tvrzení Bidenovy administrativy o prosazování aliancí. Ač si Bidenovi činitelé zaslouží určité uznání za formování a posilování aliancí (jako AKUS, tj. trojstranné bezpečnostní partnerství mezi Austrálií, Británií a Amerikou), byla většina vylepšení v aliancích prací jiných států v reakci na selhání politik Bidenovy administrativy.
NATO je např. dnes silnější při reakci na válku na Ukrajině, kterou Bidenova administrativa pomohla vyvolat, ale převážně to je prací evropských členů NATO.
Podobně, ač prezident Biden pomohl prosadit úzké trojstranné bezpečnostní vztahy mezi USA, Japonskem a Jižní Koreou, tak jsou tyto vztahy převážně prací japonského premiéra Fumio Kishidy a jihokorejského prezidenta Yoon Suk Yeola v reakci na ignorování Asijsko-pacifického regionu v letech 2021 a 2022. Kishida a Yoon vybudování této aliance věnovali spoustu času a dali svou reputaci v sázku. Biden sehrál jen velice malou roli.
Prezident Trump měl pravdu, když řekl, že národně bezpečnostní politiky Biden/Harris jsou tak mizerné, že nás přivedly blíže k jaderné válce a k III. světové válce. Americký lid to vidí na čím dále nebezpečnějších bezpečnostních situacích na Středním východě a při Rusko-ukrajinské válce. Až tento podzim většina Američanů vhodní svůj hlas prezidentovi, tak nebudou ošáleni fantaziemi národně bezpečnostní doktríny Biden/Harris propagované Bidenovými úředníky a jejich spojenci, aby se vymluvili z jedné z nejhorších historií zahraniční politiky mezi všemi americkými administrativami.
Kategorie: Autorské články