V České republice už nyní živíme 200 generálů. Přesto prezident 8. května jmenoval dvanáct nových. Byl mezi nimi ředitel jihomoravských hasičů Jiří Pelikán, jehož chování v čele jihomoravských hasičů považuje Kverulant.org za velmi problematické a Jiří Růžek, který se coby ředitel vojenské tajné služby pokusil dostat do vězení novináře, který odhalil, že Růžek lhal a falšoval dokumenty. Kverulant proti této drahé papalášské aroganci protestuje a žádá zastavení zvyšování počtu generálů. Kverulant upozorňuje na nepřijatelné chování mocných už od roku 2009. Prosíme hlídejte papaláše s námi finanční podporou naší práce.
Dvakrát za rok, v Den české státnosti 1. ledna a v Den vítězství 8. května, jmenuje český prezident nové generály, případně některým z těch, kteří už generálské hvězdy na výložkách mají, přidá další. Navzdory Kverulantovým protestům letos prezident Pavel nově jmenoval další tucet generálů: 4 vojáky, 3 policisty, 2 zpravodajce ve výslužbě, 2 hasiče a 1 velitele věznice. Celníci letos vyšli naprázdno. Víc oborů, v nichž to lze dotáhnout na generála, už u nás nemáme.
Vzápětí po jmenování nových generálů Kverulant uveřejnil rozhořčený text ve kterém vypočetl, že generálů všech hodností a druhů máme u nás dvě stovky. Tři čtvrtiny z nich jsou v armádě, další v ostatních sborech. Kverulant vyčíslil, že generálové nás stojí na gážích a na výsluhách téměř 1,1 miliardy korun ročně.
Kverulant přinesl historická i zahraniční srovnání, podle nichž počet generálů na armádu naší velikosti je absurdní. Velká Británie s pětkrát větší armádou má generálů třikrát méně než my a finské armádě, početně srovnatelné s tou naší, dokáže velet pouhých dvacet generálů.
Kverulant je přesvědčen, že ostatní bezpečnostní složky by se měly obejít bez generálů i ostatních armádu imitujících hodností.
Hasičský generál
Kverulant se ve svém textu zejména pozastavoval nad tím, že brigádním generálem byl jmenován i Jiří Pelikán, ředitel Hasičského záchranného sbor Jihomoravského kraje (HZS JM). Kverulant už dříve zmapoval, jak HZS JM pod Pelikánovým vedením vynucovalo připojení na pult centrální ochrany (PCO) jen prostřednictvím společnosti PATROL šikanou těch firem, které s drahým poskytovatelem připojení nechtěli uzavřít smlouvu.
Hasiči využívají pulty centralizované ochrany, na které jsou napojeny střežené objekty. Hasiči však tyto pulty nevlastnili, a nevlastnili ani přenosovou síť, po níž se signalizace o požárech přenáší. Tyto služby pro ně bez výběrových řízení provozovali „kámoši“ z firmy PATROL. To generovalo vysoké ceny pro všechny majitele připojených objektů a nejspíš i korupci. Proto je Kverulant přesvědčen, že si Pelikán povýšení do generálské hodnosti nezasloužil.
Kverulant protestoval i proti tomu, do že generálské hodnosti byl povýšen i velitel jednotky hasičů na Pražském hradě, skládající se ze dvou družstev a velitel Příbramské Věznice s počtem tabulkových míst 324.
Degradace vysoké hodnosti
Kverulant není zdaleka sám, kdo se pozastavuje nad problematickým jmenování nových generálů. Komentátor Aktuálně.cz Martin Fendrych už v titulku svého článku tvrdí, že Jiří Růžek a Vít Hendrych se generály stát neměli.
Fendrych považuje jmenování Jiřího Růžka, bývalého ředitele Vojenského obranného zpravodajství, do hodnosti brigádního generála ve výslužbě a Víta Hendrycha, ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), do hodnosti brigádního generála za degradaci vysoké hodnosti. Zde jsou jeho argumenty:
Bývalý zpravodajec Jiří Růžek byl v letech 1994 až 1999 ředitel Vojenského obranného zpravodajství (VOZ, dnes VZ) a v letech 1999 až 2003 ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS). Až potud to vypadá logicky.
Problém je, že Růžek v roce 1995 zařídil, aby zpravodajský důstojník civilní rozvědky Petr Vágner dostal zpět řidičák, který mu policie zabavila, když ho chytila opilého za volantem. Růžek, který řídil vojenské špiony, Vágnera lživě prohlásil za svého podřízeného. Vágner jím nebyl. Růžek tvrdil, že ho potrestal. Potrestat ho nemohl. Byla to lež a Růžek zneužil svou pravomoc.
V roce 1998 byla na Růžka za toto jednání podána žaloba, případ však byl původnímu vyšetřovateli odejmut a zahlazen. V roce 1999 celou kauzu zveřejnil reportér televize Nova Tomáš Smrček. Natočil i jeden úřední dokument označený razítkem Přísně tajné. Vyšetřovatel, který zachránil Růžka před stíháním, za to Smrčka obžaloval. Novináře hájil porevoluční ředitel civilní rozvědky a bývalý disident Stanislav Devátý.
Podle Martina Fendrycha je tím nejhorším to, že Růžek, skutečný viník celé události, by byl nechal Smrčka úplně v klidu zavřít na několik let, i když věděl, že se trestný čin nestal. Naštěstí soudkyně Dana Šindelářová Smrčka osvobodila. Prokázalo se, že Růžek lhal a zneužil pravomoc. Navíc všichni svědci během procesu potvrdili, že Smrčkova reportáž byla pravdivá a Růžek opravdu zneužil svou pravomoc.
Zakleknutí na osmáka
Na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) se brigádním generálem nestal jen Růžek ale i šéf inspekce Vít Hendrych. Na post náměstka ředitele GIBS pro podporu výkonu služby se dostal, když inspekci řídil Radim Dragoun. Ten, kterého si vybral Andrej Babiš poté, co vystrnadil neposlušného, nehodícího se ředitele Michala Murína.
Znalec prostředí bezpečnostních a zpravodajských sborů Martin Fendrych je přesvědčen, že Hendrych se jako náměstek musel podílet na vyšetřování policistů, kteří na mítinku Andreje Babiše v jihočeských Borovanech v roce 2022 zaklekli autistického chlapce, který právě dokončil osmou třídu základní školy, a nasadili mu pouta. GIBS stála pilně a pro veřejnost nepochopitelně na jejich straně. Jak Dragoun, tak Hendrych jsou lidé, které si Babiš dosadil, GIBS mu přímo podléhala.
Hendrych začínal u policie, poté přešel do kontrarozvědky, odtud na roky do bezpečnostní divize ČEZ. Poté se stal ředitelem bezpečnostního odboru ministerstva dopravy, odtud putoval na GIBS. Za co byl jmenován generálem? Co tak významného udělal? Nevíme.
„Potřebujeme ještě admirála“
Kverulantova textu protestujícího proti jmenování dalších problematických generálů si povšiml publicista a spisovateli Jaroslav Veis. Ten pro Lidovky.cz napsal ironickou glosu s názvem „Přegenerálováno. Nezasloužilo by si poříční oddělení policie alespoň jednoho admirála?“ Píše v něm: „Nevím, jestli nám může být útěchou, že nad bobtnajícím počtem generálů (ve státech s námořnictvem i admirálů) si drbou hlavu i jinde. Republikánský senátor Tuberville z Alabamy si loni v americkém Senátu stěžoval, že zatímco když jeho otec za druhé světové války sloužil v armádě, měli jednoho generála na 6000 vojáků, dnes se poměr změnil na 1:1400. Co by asi říkal, kdyby se octl v Česku, kde máme jednoho generála na 220 vojáků včetně rezervistů.
Ještě že nemáme to námořnictvo a možnost pořídit si admirály. I když poříční oddělení policie pár lodí má, taky nějaké potápěče a nové kotviště v pražském Podolí… No nezasloužilo by si admirála? Alespoň jednoho?“
Kategorie: Autorské články