Další hřebík do rakve evropských sedláků: EU chystá klima-ničivou obchodní dohodu s Austrálií hned po té s Mercosurem

Klima-ničivá proti-farmářská obchodní dohoda EU s Austrálií asi přibyde k dlouhému seznamu klima-ničivých obchodních dohod prosazovaných Bruselem.

V polovině února má předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen cestovat do Austrálie, aby pokračovala ve vyjednávání obchodních dohod započatých roku 2018. Kromě toho se má i evropský obchodní komisař Maroš Ševčovič před její návštěvou u protinožců v Bruselu setkat se svým australským protějškem Donem Farrellem.

Ty rozhovory, hlásí Do Rzeczy, vázly na problémech se zemědělci. Austrálie totiž požadovala větší otevření trhů EU pro australské hovězí.

„Austrálie je významný producent tohoto masa a jeden z jeho největších světových vývozců. Její původní očekávání exportních kvót bylo 80 000 tun, to se pak snížilo na 40 000 tun a teď je na stole 24 000 tun, z hlediska evropských sedláků je však i to nepřijatelný předpoklad. Na takové kvóty se musí nahlížet prizmatem všech obchodních dohod včetně smlouvy Mercosur. Ta bude znamenat další objem hovězího za nižší tarify, který nejspíš za okamžik vstoupí na evropský trh,“ řekl místopředseda polské Platformy udržitelného hovězího Jacek Zarzecki.

Pro polské výrobce by takové řešení představovalo závažný problém. Polsko je 5. největším producentem hovězího v EU a druhým největším exportérem (po Irsku). Austrálie je druhý největší producent skopového a jehněčího. Také Británie zažívá ohromný pokřik sedláků kvůli záplavě jejího trhu australským hovězím.

I prezident USA Trump se potýkal s podobným odporem amerických dobytkářských rančerů kvůli právě podepsané dohodě s Argentinou, k níž patří nižší tarify na argentinské hovězí a zečtyřnásobení dovozů.

„Dnes produkce hovězího v Evropě rok od roku klesá a spousta farem krachuje. Když dochází domácí hovězí, jeho místo zabere více toho importovaného. Dnes je pro nás největší hrozbou chybějící právní stabilita, protože my to řídíme přesně podle trhu,“ řekl Zarzecki.

Kritici ukazují, že takové obchodní dohody z dlouhodobého hlediska nejenže zavádí nebezpečné dodávky potravin zamořené pesticidy, jako to vidíme u dohody Mercosur, ale povede to i k rušení evropských farem, tudíž to poškodí i potravinovou bezpečnost Evropy. Navíc i přes tvrzení EU, že chce chránit prostředí a zastavit náhlý kolaps kvůli klimatické změně, tak ustanovení v těchto obchodních dohodách odhalují zcela jinou agendu. Nejenže ohromně urychlují ničení deštných pralesů v Jižní Americe, ale i vzdálenosti nezbytné přepravě potravin jsou v naprostém protikladu s cíli stanovenými EU na zvýšení místní produkce a spotřeby zemědělského zboží, aby se snížily emise uhlíku.

Studie a vládní analýzy citované kritiky odhadují, že dohoda Mercosur by v regionu Mercosur mohla zvýšit odlesňování nejméně o 5 procent ročně po dobu šesti let. Jedna studie poukazuje, že jen za první rok by kvůli vyššímu exportu hovězího mohlo být zničeno až 700 000 hektarů lesů, uvádí studie od Vebenova institutu.

Podle Earth.org.: „Globálně se 80 procent půdy vymýcené pro pastvu dobytka a využívané pro monokultury ke krmivům používají k produkci masa. V největším vývozci hovězího Brazílii je dobytkaření největším tahounem odlesňování Amazonie a přetváření původní vegetace na pastviny. Zde se odlesňování mezi lety 2016 až 2020 zrychlilo o 60 procent, kdy se přibližně 580 000 hektarů (5 800 čtverečních kilometrů) každý rok vymýtí k získání pastvin.“

Ač dohoda s Austrálií určitě nebude mít takový environmentální dopad jako Mercosur, tak i skutečnost, že se hovězí bude plavit přes půl světa, ukazuje, že EU ani trochu neznepokojuje klimatická změna nebo uhlíkové emise.

Sdílej na Facebook

Vlož na X

Kategorie: Autorské překlady