Čísla nelžou: Němci se stávají ve své vlastní zemi menšinou a v Některých částech už novou menšinou jsou. To není divoká konspirační teorie, nýbrž čistá statistika.
V Německu probíhá rychlá demografická transformace, jíž je asi nejlepším příkladem Hamburg, jak kvůli velikosti města, tak kvůli prudkému tempu masové imigrace do něj. Nyní vůdce seskupení Alternativa pro Německo (AfD) v hamburském parlamentu Dirk Nockemann varuje, že na tomto městě se ukazuje, jak se Němci v zemi stávají menšinou.
„Čísla nelžou: Němci se stávají ve své vlastní zemi menšinou a v některých částech Německa jsou novou menšinou. To není divoká konspirační teorie, nýbrž čistá statistika,“ prohlásil Nockemann.
Onen politik AfD to prohlášení učinil v úterý po zprávě publikované Státním statistickým úřadem. Data ukazují, že 40,4 procenta (790 000 lidí) v Hamburgu má migrační původ. V těchto číslech je i 20,7 procenta cizinců bez německého občanství. Nejvyšší procento cizinců má okrsek Billbrook 80,5 procenta, přičemž migrační původ tam má 88,1 procenta obyvatel. Jinými slovy v tomto okrsku skoro etničtí Němci nejsou.
Nockemann prohlásil, že kvůli ohromnému přílivu imigrantů do Hamburgu jsou důsledky „nepochybné: exploze sociálních dávek a narůstající násilná zločinnost.“
Když se analyzují data o mládeži, jsou tyto trendy ještě dramatičtější. V Billbrooku má 98,2 procenta těch do 18 let migrační původ, zatímco v celém Hamburgu je to na 57 procentech. Zvláště ve školách teď přes polovinu populace žáků tvoří cizinci. Jazykové bariéry a kulturní odlišnosti vyvolávají v německých třídách skutečný šok po celé zemi, což občas vede k násilí a k nebezpečnému prostředí, a často, než aby tomu bylo jinak, prostě i k mizerným školním výsledkům.
Nockemann citoval bývalého německého kancléře Helmuta Kohla slovy: „Kohl už to věděl: ‚Multikulturní společnost je iluzí intelektuálů.‘“ Říkal, že silný sociální stát, jaký je v Německu, s otevřenými hranicemi nefunguje.
„Nakonec potřebujeme deportační ofenzivu a bezpečné hranice,“ řekl.
K ohromným demografickým změnám, ač ne tak dramatickým jako v Hamburgu, dochází i jinde v Německu. Roku 2023 mělo 26 procent občanů migrační původ, přičemž 15,2 procent obyvatel jsou ne-němečtí cizinci.
Toto bývá popisováno jako Velká výměna (obyvatelstva) Evropského lidu v jejich vlasti nikoliv evropskými cizinci. V rámci francouzské politické scény se tento termín stal mainstreamový a používají ho intelektuálové, akademici, politici i proslulý spisovatel Michel Houllbecuq, který řekl: „Když tu Velkou výměnu označili za teorii, tak mě to šokovalo. Není to teorie, je to fakt. Pokud jde o imigraci, nikdo nekontroluje nic, je to celkový problém. Evropu toto kataklyzma smete.“
Data ukazují, že u těchto cizinců je dramaticky vyšší kriminalita, někde dosahující přes 40 procent určitých závažných zločinů jako sexuální napadení a vraždy, i když tvoří jen 15 procent obyvatel. Avšak pokud jde o započítávání těch migračního původu a cizinců, tak tato čísla mohou dosahovat až na 75 procent, jak ukazují data o hromadných znásilněních v zemích jako Severní Porýní Vestfálsko.
Na německých železnicích připadá na cizince skoro 50 procent sexuálních napadení v zemi, což živí krizi obtěžování žen v časech, kdy se vláda snaží prosadit veřejnou dopravu, aby omezila uhlíkové emise.
Avšak ti, co tyto trendy kritizují, jsou vystaveni stíhání, kdy často dostávají tvrdší tresty než znásilňující migranti.
Jako už Remix News referoval, peníze utracené za ubytování a péči o migranty jen v samotném Hamburgu roku 2023 dosáhly celkem 1 miliardy €. To však sotva pokrývá veškeré náklady na migranty, neboť školy, pečovatelské domy a zdravotní péče do té 1 miliardy € zahrnuty nejsou. Stát tvrdí, že částku utracenou za školy ani započítat nelze.
Do roku 2022 zaplatily úřady Hamburgu od roku 2015 skoro půl miliardy eur za zdravotní péči o migranty, uvádí parlamentní šetření parlamentní skupiny
Alternativy pro Německo (AfD) v místním městském parlamentu. Mluvčí parlamentní skupiny AfD Alexander Wolf toto číslo nazval „ohromnou sumou, která naší komunitu solidarity ohrožuje.“
Zhruba 63 procent všech sociálních dávek jde k cizincům a k těm s migračním původem. Avšak na spolkové úrovni utratila roku 2023 vláda skoro 50 miliard € za migranty a ochranu hranic.
Nejsou to jen výdaje za sociální dávky, nýbrž i za každodenní společenské záležitosti, včetně otevřeného kálení, které v Hamburgu vede k rostoucímu napětí.
Toto město bylo rovněž dějištěm masových protestů radikálních islamistů za Kalifát, když ti chtějí zrušit německý ústavní řád.
I přes trvající problémy získávají v Hamburgu tradičně anti-imigrační konzervativní strany AfD a Křesťanští demokraté (CDU) sotva nějakou podporu, zčásti kvůli tradičně levicové kultuře tohoto města a pak faktu, že mnoho voličů tu má migrační původ, což je činí k takovýmto stranám nepřátelskými.
Kategorie: Autorské články