Čeho jsou schopni tak zvaní elitní detektivové

Kdy u orgánů činných v trestním řízení dojde k myšlenkovému  průlomu ze strachu z následků svého totalitního jednání?

Pokračuji ve svém téměř čtyřletém příběhu politické perzekuce mé osoby a mých blízkých.

Na půdorysu své trestní kauzy – obvinění z financování terorismu §312d s trestní sazkou až 12 let jsem se dnes a zde dobrovolně rozhodl vypovídat. Mlčenlivost jsem nikdy žádnou nepodepsal.

V devadesátých letech jsem sloužil jako externí policejní tlumočník jazyka anglického a polského. Policistou jsem nikdy nebyl. Od roku 2000 jsem policii a ministerstvu vnitra jako externí odborník na satelitní komunikaci a digitální mapy občas poskytoval své služby. Jako autorizovaný provider satelitních sítí Iridium, Inmarsat a Thuraya jsem měl na starosti mimo jiné i satelitní SIM dnes rušeného Rádia Svobodná Evropa. Občas mě důstojníci MV navštěvovali v kanceláři. Musel jsem dodržovat jistou štábní PC kulturu. Dále jsem pomáhal s komunikací speciálním jednotkám České armády a MV. Satelitní sítí Inmarsat jsem v roce 2013 propojil jaderné elektrárny Temelín a Dukovany s hydroelektrárnama, IZS a úřadem pro jadernou bezpečnost. Šlo o nouzovou komunikaci, která dodnes funguje. Žádnou bezpečnostní prověrku NBÚ jsem nikdy neměl a nikdy ji po mě nikdo nepožadoval. Proč taky.

V dubnu 2004 se rozlítly dveře mé kanceláře. Dva příchozí z MV jsem neznal.

Co se stalo.

Došlo k únosu: (https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/uneseni-reporteri-jsou-zpatky-doma_200404182053_mkaclova) reportéra Českého rozhlasu Víta Pohanky a redaktorů ČT Michala Kubala a Michala Klímy. Byl jsem požádán o spolupráci na jejich osvobození. Při přejezdu z hotelu v Bagdádu je unesli teroristi. ČRO měl ode mě koupený satelitní telefon Iridium

včetně aktivované SIM. Požadavkem pánů bylo, zjistit pokud možno poslední polohu obou českých občanů. MV to neumělo. Ani já to přímo udělat nemohl.

Jezdil jsem v té době jako zástupce operátora americké společnosti Iridium na mezinárodní sympózia. Odtud jsem znal člověka, který satelity Iridium pakoval do raket. Moje oficiální žádost šla na Iridium jako „emergency“. Druhá neformální, řekněme na kamaráda Johna. „Yes Vladimir, my pleasure, I will help you“ (jasně Vladimíre, mé potěšení, pomůžu Ti) ozvalo se ve sluchátku…..za 4 hodiny měly bezpečnostní složky státu poslední polohu, odkud ze satelitního telefonu bylo reportéry voláno. Moc to sice nepomohlo, ale byl jsem pochválen slovy: „Kdyby na MV vše fungovalo tak jako u Vás, to by bylo super“.  Tenkrát jsem si pochvaly profesionálů velmi vážil. Redaktorům jsem doma doporučil, aby vždy měli telefon po ruce a kamkoliv v případě maléru zavolali. Spojením se u operátora automaticky uloží poloha volajícího. To jim na bezpečnostních školeních bohužel asi nikdo neporadil.

Proč zde tuto anekdotu sděluji:

Nemáte ponětí, jak je taková reputace u bezpečnostních složek státu trvalá a ceněná. Hodně vody v řece odteklo a já byl o 17 let později doma přepaden NCOZ. Karta se obrátila. Teroristou jsem se rázem stal já sám. K tomu přidali ještě pokus o rozvrat Ukrajiny. To vše jsem údajně pořídil za rozpočet 12 000 Kč.  Humanitární pomoc raněnému byla označena jako účelová lež. (Viz moje předchozí články). Kdo by se se mnou ještě někdy vůbec bavil, natož mně podal ruku. Něco zajímavého se během mého trestního stíhání ovšem přihodilo. Je to tvrdá realita našeho státu. Lamte si s tím hlavu policejní kluci a holky.

Až nastane čas, velmi rád vše veřejně sdělím panu soudci.

Jistý bývalý kapitán od URNA mně před pár lety řekl. “ Pro nás to byla čest v devadesátkách chránit naši zem. Dnes ti kluci a holky pášou prasárny“. Kapitáne, velmi si Vás dodnes vážím, bylo mně velkou ctí s Vámi spolupracovat! Rád vzpomínám na vojáky, analytiky MV, i na řadově policisty, kterým jsem tlumočil při zásazích i na služebnách.

V minulém článku jsem slíbil, že odhalím, jak se ze základní sazby 12 let kriminálu dostati na vyšší level. Zvedám laťku na 16 let z celkového prozatimního celku 24 letého trestu vězení.

Jaké byly myšlenkové pochody st. zástupce Bílého a vyšetřovatelky Pálfiové, které vedly ke změně kvalifikace na financování terorismu ve prospěch organizované zločinecké skupiny je mně záhadou. Za podporu organizované zločinecké skupiny (žádnou neznám) mám souhrnem: 12 let základ + ⅓ trestu navíc = až 16 let možného kriminálu.

Praktické provedení změny právní kvalifikace ovšem stojí za to.

1, Usnesení o změně právní kvalifikace policie nedokázala doručit pomocí mojí soukromé datové schránky jak praví zákon. Přivezl mně je policejní orgán osobně domů. Hodnost kapitán kriminálky v roli pošťáka.

2, Nějak psaní pplk. Pálfiové toho dne moc nešlo a napsala špatně rok data mého narození. Žádný problém. Vzala přepisovací papírek, rok zabílila a správný údaj napsala propisovačkou od ruky. Paní podplukovnice, pokud bych toto spáchal v lodním deníku, přerazil by mě i nejbenevolentnější námořní kapitán. U Vás na NCOZ asi projde skutečně úplně vše.

Doma mám tento komický policejní artefakt uložen na čestném místě. Soud jistě v pravou chvíli pobaví. Červenou šipkou označena odborná policejní změna roku mého narození.

Pomáhat a chránit si lze přečíst v levém horním rohu. V záhlaví se přiznává existence politické policie v ČR. Po dlouhém přemýšlení o dalším procesu, uveřejňují pouze hlavičku dokumentu a ne dokument celý, jak jsem původně zamýšlel. Vše má svůj čas.

Bylo mně dnes potěšením zdokumentovat kousek práce týmu elitních jednotek.

Bůh ochraňuj Českou republiku.

Vlasti zdar!

Z lodního deníku 1. palubního důstojníka bývalé Československé Námořní Plavby