Bývalý šéf německé politické špionážní agentury, která teď útočí na populistickou stranu AfD, varoval, že zpravodajská komunita Berlína se zneužívá „jako zbraň“ k útokům na pravicová hnutí v zemi.
Krátce poté, co strana Alternative für Deutschland (AfD) dosáhla svých nejlepších výsledků ve volbách a vyšplhala se v průzkumech k vrcholným preferencím, tak Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) oznámil, že je to „pravicově extremistická“ organizace. Tento krok, který je teď revidován justicí, než nabude účinnosti, by mohl vydláždit cestu k tomu, aby tato zpravodajská agentura uvedené straně špehovala komunikace a používala k monitorování strany informátorů.
Hans Georg Maaßen, tj. bývalý prezident BfV, říkal European Conservative, že si myslí, že ta špionážní agentura, kterou kdysi vedl, to udělala buď na přímý rozkaz od ministryně vnitra Nancy Faeser, které ta agentura referovala, nebo svého současného prezidenta Thomase Haldenwanga, kdy tento krok se zakládal na politických záměrech.
Ten říkal, že „pod ministryní Faeser a pod prezidentem Haldenwangem se BfV změnila na zbraň k bezskrupulózním útokům na politické rivaly. To poškozuje její reputaci u veřejnosti a podvrací její základní misi.“
„Když jsem BfV vedl, byl jsem pod neustálým tlakem levicových stran a médií, abych AfD dal pod dohled. Roku 2016 jsem se jasně vyjádřil: Nejsem nástrojem vládnoucích stran a úkolem BfV ani není podvracet jejich politické konkurenty. Mandátem té agentury je chránit ústavní řád, ne provádět politickou vendetu,“ pokračoval.
„V žádné jiné Západní demokracii politické strany zpravodajské agentury nemonitorují, protože takové agentury jsou součástí výkonné moci a tudíž se zodpovídají vládě. Což vytváří zjevný konflikt zájmů. Ministryně Faeser se rozhodla pro odlišnou cestu a z mého hlediska to bylo čistě politické. Jedním z klíčových záměrů jejího působení byl boj s Pravicí. Pro ni byla AfD politickým nepřítelem. Je to jasný příklad zneužití domácí zpravodajské služby k potlačení opozice,“ říkal Georg Maaßen.
Bývalý šéf BfV též vyzýval k zpochybnění legitimity podkladů, z nichž ta agentura AfD určila jako „pravicově extremistickou“ skupinu.
Ve skutečnosti z uniklé kopie rozhodnutí této agentury politické špionáže po revizi německé noviny Die Welt zjistily, že téměř výhradně vycházelo z veřejných komentářů pronesených činiteli strany, a ne z nějakých skrytých informací neznámých veřejnosti.
Uvedená agentura politického zpravodajství tvrdila, že názory vyjadřované politiky AfD jsou „neslučitelné s lidskou důstojností“ a tvrdila, že představují „etnický nacionalismus a postoje proti cizincům a menšinám, proti-muslimské a anti-islámské a anti-semitské.“
BfV též obvinila vůdce AfD v Durynsku Björna Höckeho z antisemitismu za kritiku vlivu „globalistů“ a „finančních elit“ na německou vládu, o níž říkal, že jedná jako jejich „loutky“. Höcke však, místo aby poukazoval na vliv Židů, tak komentoval jen určité „velké americké korporace a globalistické zákulisní hráče.“
Georg Maaßen zlořečil povrchnosti údajných důkazů proti AfD tvrzením: „Zpravodajská agentura může efektivně fungovat jen, má-li důvěru, a nejen u veřejnosti, nýbrž i u těch, na jejichž informacích závisí, jako jsou informátoři. Opravdu nevím, jak se BfV z této krize zotaví.
Ač řečený bývalý šéf německé špionáže poukazoval na konkrétní nebezpečí pro německý systém, tak vyjádřil obavy, že takovéto pokusy manipulovat právo k bránění přístupu k moci pravicovým populistům se šíří Evropou s poukazy na proces proti vůdkyni Národní obrody Marine Le Pen ve Francii, kdy jí zkouší bránit v kandidatuře v příštích prezidentských volbách, a na zákaz Călina Georgesca v Rumunsku.
„Mám strach, že v nějaké zemi, kde právní a politické podmínky dovolí používání tajných služeb k vytlačení konzervativních nebo pravicových stran z politického života, budou tyto odstaveny od moci,“ varoval Maaßen.
Kategorie: Autorské překlady