Globálně za ni bylo utraceno 16 bilionů $, neexistuje však ani penny měřitelné návratnosti.
Environmentální výzkumník Bjorn Lomborg nedávno vypočítal, že po celém světě vlády utratily při krmení klimaticko-změnového průmyslového komplexu nejméně 16 bilionů $.
A za co?
Údajně tímto hanebným a kolosálním promrháním lidských zdrojů nebyl ani nebude zachráněn ani jediný život. Válka proti bezpečným a hojným fosilním palivům stála v chudých zemích nespočet životů a tyto země ochudila blokováním dostupných energií.
Od té doby, kdy před 30 lety začalo globální křížové tažení proti oteplování, se teplota planety nezměnila ani o desetinu stupně, jak už i alarmisté přiznávají.
Jiným slovy se promrhalo 16 bilionů $, spousta lidí se na tom ohromně moc obohatila z vládní rozhazovačnosti, ale neexistuje ani penny měřitelné návratnosti.
Ale je to ještě horší, než jen tohle. V ekonomii existuje koncept zvaný náklady příležitostí: Co bychom mohli za těch 16 bilionů $ se světem udělat, aby byl lepší?
Co kdyby se těch 16 bilionů $ utratilo za čistou vodu pro chudé země? Bránilo by to úmrtím před chorobami jako malárie? Za vybudování škol v afrických vesnicích, aby se skoncovalo s negramotností? Za přivedení spolehlivé a dostupné elektrické energie k více než 1 miliardě lidí, kteří k ní stále nemají přístup? Za léčbu rakoviny?
Zachránit by se mohlo mnoho milionů životů.
Mohli bychom mnoho milionů lidí pozdvihnout z chudoby. Mít prospěch z urychlení léčby rakoviny, tak bychom desítkám milionů lidí přidali další roky života a ekonomickou hodnotu desítek bilionů dolarů.
Místo toho jsme v podstatě vylili 16 bilionů $ do záchodu. Z tohoto důvodu je důležité, abychom ten syndrom vyšinutí Zelenou „klimatickou změnou“ identifikovali jako asi nejvíce antihumánní politické hnutí v historii.
Lidé v Sierra Clubu, ve Fondu environmentální obrany a ve Spojených národech a politici jako Al Gore, Joe Biden a John Kerry, kteří pro ten podfuk Nového Green Dealu hlasovali a realizovali ho, by měli být umístěni na nástěnce hanby. Jen samotná Bidenova administrativa za Zelené energie a za další hanebné programy klimatické změny rozfrncala 400 miliard $.
Je tu ale malý drobek dobrých zpráv, že to vypadá, že ta neuróza klimatické změny se už konečně začíná zmírňovat. V USA jsme už určitě dosáhli vrchol šílenství globálního oteplování a dokonce i v Evropě to vypadá, že se k masochistické posedlosti čisté uhlíkové nuly proti fosilním palivům začínají obracet zády.
Donald Trump už moudře a rychle ten klimaticko-změnový průmyslový komplex demoluje. Mezi všemi jeho prorůstovými ekonomickými politikami nemůže být nic, co by mělo vyšší dlouhodobou návratnost než jeho nedávná vyhláška o zrušení matky všech drahých regulací: té proti fosilním palivům, tj. „nálezu o ohrožení“, co zdaňuje emise z oxidu uhličitého. Náklady této regulace se během času odhadují na více než 1 bilion $.
Nemůžeme znovu zachytit těch 16 bilionů $ vyplýtvaných za falešnou krizi. Utopené náklady jsou prostě už utopené. Můžeme však to šílenství zastavit, když přestaneme věřit, že politici, kteří si neumí ani proplatit zůstatek na své kreditní kartě, mohou nějak změnit teploty světa.
Kategorie: Autorské překlady