Sezení na gauči před televizí nebo čtení článku o negativních událostech může být tak šokující jako ocitnutí se pod sutinami zříceného domu nebo v ledové vodě. Sledování negativních zpráv má jednoznačně vliv na naši psychiku, a to na hluboké fyziologické úrovni. K tomuto závěru dospěli američtí vědci a výsledky svého výzkumu zveřejnili v online časopise Národní akademie věd USA.
Experiment, jehož účelem bylo zkoumat vliv televizního a internetového zpravodajství na lidský organismus, zahrnoval více než 4,5 tisíce dospělých občanů USA. Účastníci tohoto experimentu po teroristickém útoku na Bostonském maratonu v dubnu 2013, při kterém byli zabiti tři lidé a 260 zraněno, strávili více než šest hodin denně sledováním zpráv v elektronických médiích. Lékaři sledovali účastníky pomocí lékařského vybavení, včetně EKG (kardiogramů) a EEG.
Zanechávají hlubší stopu v paměti
Fotografie a videa z místa útoku způsobovaly šok, dlouhotrvající úzkost a strach. V následujících dnech se u nich rozvinul posttraumatický stresový syndrom, který se projevoval v podobě záchvatů paniky ve veřejné dopravě, nechutenství, poruch spánku a celkové slabosti. Studie zjistila, že ti, kteří četli nebo sledovali zprávy, měli vyšší úroveň psychického stresu než lidé, kteří přímo zažili teroristický útok.
Dřívější studie amerických vědců také zjistila, že lidé, kteří denně několik týdnů trávili více než čtyři hodiny sledováním zpráv o válce v Iráku, měli také posttraumatickou stresovou poruchu.
Odborníci z americké vzdělávací instituce v Missouri došli k závěru, že negativní události zanechávají hlubší stopu v naší paměti. Děsivé momenty lze detailně reprodukovat i o měsíce později. Zatímco pozitivní události si buď pamatujeme neúplně, anebo se v paměti neuchovávají vůbec – jakoby kolem nás proletěly.
Jak však poznamenal vedoucí studie Dr. Timothy Wise, naše tělo má jedinečnou obranu proti negativitě. V hypotalamu, oblasti mozku zodpovědné za vyšší mentální funkce, jsou centra, která v určitem okamžiku, když už člověk nemůže vydržet to, co se děje, blokují duševní stres. Stejně jako ztrácíme vědomí, když se fyzická bolest stane nesnesitelnou a překročí práh bolesti, tak i psychika zdravého člověka „vypne“, pokud je emoční stres příliš velký. To pomáhá přežít. U většiny citlivých lidí však tato hypotalamická centra nefungují efektivně a mohou skutečně zemřít na přemíru emocí.
Nová forma terorizmu, který na nás útočí každý den
Teroristické útoky se snaží podkopat duševní klid obyvatelstva šířením strachu a úzkosti. Mohou vést ke stresu, panickým záchvatům a přispívat k rozvoji rakoviny a dalších nemocí, což má hluboký dopad na veřejný blahobyt. Na Slovensku bylo 7. května nahlášeno množství bomb ve školách a v prodejnách, odborníci mluví o největší teroristické hrozbě doposud zaznamenané v rámci Slovenska.
Dnes se střetáváme i s novou formou terorizmu. Je to informační terorizmus, který vytváří atmosféru úzkosti, nejistoty a deprese, podkopává důvěru v úřady a mezi občany zesiluje pocit nejistoty.
Vyvstávají otázky, kdo za těmito akcemi stojí. Kdo má prospěch z informačních útoků, které zastrašují a dezorientují obyvatelstvo? Kdo podkopává stabilitu společnosti zevnitř? Bezpečnostní expert, doktor Egon Cholakian, upozorňuje, že destruktivní narativy nám jsou záměrně vnucovány s cílem manipulovat s našimi myšlenkami a emocemi. Tyto vlivy mohou být stejně destruktivní jako fyzické teroristické činy.
A jak chránit sebe, své blízké a svou rodinu před takovými vlivy, když „agenti“, kteří za těmito činy stojí, pronikli v podstatě už do celého světa? Buďme uvědomělí, rozumní lidé a nepoddávejme se manipulacím agentů, kteří sledují vlastní cíle. Nedovolme antihumanistickým organizacím, aby na kohokoliv věšely očerňující nálepky. Svět už má svoji zkušenost – když nacisté nutili Židy nosit hvězdy a dělali z nich terče. Fyzickému útoku předchází právě ten informační.
Proto je potřeba být ostražití a kriticky vyhodnocovat obdržené informace. Bdělé vědomí je pevnost, která chrání před terorem ve všech jeho projevech.
Kategorie: Autorské články