AfD si uprostřed uvadající německé ekonomiky a rostoucích cen energií upevňuje své vedení.
Anti-imigrační Alternativa pro Německo (AfD) v nedávném průzkumu vedeném institutem výzkumu mínění Insa vyskočila do nových rekordních výšin. AfD v průzkumu narostl její náskok před Křesťanskodemokratickou unií (CDU) a Křesťanskosociální unií (CSU).
Podle průzkumu „Nedělní trend“, který se vede každý týden pro Bild am Sonntag, dosáhla AfD vrcholu 28 procent, čímž zvýšila svůj náskok před aliancí CDU/CSU. Ač tato strana oproti předchozímu týdnu vyskočila jen o jedno procento, není to jen příznak, že AfD je na zatím nejvyšších hodnotách, znamená to také, že se AfD blíží k psychologickým 30 procentům, o něž dlouho usiluje.
CDU/CSU zůstávají beze změny na 24 procentech, přičemž Sociální demokraté (SPD) si drží svoji pozici na 15 procentech. Strana Zelených se propadla na 12 procent, když přišla o jedno procento a strana Levice se pevně drží na 11 procentech. Jak Aliance Sahry Wagenknech (BSW), tak FDP by se teď do Bundestagu nedostaly, neboť se obě drží na třech procentech.
Ač se AfD v průzkumech drží vysoko, všechny ostatní strany dále říkají, že s AfD nezformují alianci, což znamená, že ta strana v podstatě vázne bez přístupu k moci. Pokud AfD nenajde koaliční stranu, která by jí poskytla většinu, bude váznout v ústraní. Kdyby si však AfD udržela svoji podporu nebo ji i zvýšila, mohlo by se zformování koalice mezi ostatními stranami ukázat být v budoucnu čím dál obtížnější.
Insa není jedinou průzkumovou firmou ukazující růst AfD. V nedávném průzkumu Yougov získala AfD 27 procent hlasů, přičemž CDU se propadla na pouhých 23 procent.
Ke vzestupu AfD došlo v době, kdy se Německá ekonomika neustále potácí kvůli vysokým cenám energií, zvláště po válce s Íránem, která vyhnala ceny nafty mezi 2,20 € až 2,50 € za litr.
Spolu-vůdce AfD Tino Chrupalla se čím více staví proti akcím vlády USA. Rychle odsoudil útok USA na venezuelského prezidenta Nicolase Madura, což označil za „porušení mezinárodního práva.“ A v únoru hned po útoku na Írán vyjádřil „zklamání“ nad porušením Trumpova slibu, že nebude začínat války, a Izrael obvinil ze „zavlečení“ Spojených států to války s Íránem.
V březnu Chrupalla také odsoudil to, o čem mluvil jako o izraelských válečných zločinech proti Palestincům a Íráncům, a právě tento měsíc vyzval Chrupalla k uzavření základen USA v Německu. I konzervativní Němci jsou už k Trumpovi skeptičtí, přičemž většina Němců na prezidenta USA pohlíží značně negativně.
Průzkum ukazuje, že 65 procent Němců si myslí, že Izrael v Gaze páchá válečné zločiny. Podle ARD-DeutschlandTREND v březnu 2026 považovalo 60 procent Němců vojenskou ofenzivu USA a Izraele proti Íránu za „neospravedlnitelnou.“ Teď výsledky mohou vypadat ještě hůře, neboť německou ekonomiku už postihly ceny energií.
Jinými slovy Chrupalla asi přijímá postoje silně zahnízděné u německé veřejnosti.
Spolu s tím statistika zločinnosti zveřejněná před týdnem ukázala, že v Německu dále dominují násilnosti migrantů, kdy roku 2025 sexuální zločiny a těžké násilí přerůstá i rekordní čísla z roku 2024. Kriminalita celkově proti roku 2024 lehce poklesla, ale ta závažná narostla. Většina toho poklesu je kvůli legalizaci marihuany z konce roku 2024, což vedlo k poklesu drogových přečinů.
Zhruba 42 procent všech násilných zločinů připadá na cizince. AfD volá po masových deportacích, zvýšení financování policie a po moratoriu na imigraci s krácením financování pro-migračních neziskovek a po přísnějších zákonech k odstrašení kriminálníků.
Kategorie: Autorské překlady